Obzvlášť jedinečný dojem pokojové rostliny vykouzlí, pokud je necháme vyniknout. Pestré listy jsou působivější na pozadí jednobarevném, perforované na světlém – a můžeme si pohrát i s večerním osvětlením a jejich stíny. Odrůdu vybíráme podle vkusu, i s ohledem na barvy interiéru – barevným pozadím můžeme výsledný efekt ještě umocnit. Celkový dojem podtrhne také vhodně zvolená pěstební nádoba nebo její obal.
Pokojovky, které zde představíme jako adeptky na zkrášlení domova, jsou teplomilné, teplota v místnosti by tedy nikdy neměla klesnout pod 16 °C. Na oplátku nám nabídnou stálou společnost – na rozdíl od jiných, které v zimě vyžadují odpočinek v chladu.
Monstera půvabná
Listy jako ementál
Listy, které rozverná ruka přírody prostříhala, přitahují pozornost. Pokud před obyčejnou bílou zeď postavíme obří monsteru, stane se rázem neobyčejnou. Rodina monster, která se děrovanými listy často pyšní, však nabízí i drobnější druhy. Pocházejí z tropů Jižní Ameriky a jde vesměs o liány, čehož můžeme rovněž využít.
Přiléhavé jméno dostala monstera půvabná nebo také skvostná (Monstera deliciosa). Mladé exempláře mají listy celokrajné nebo jen velmi skromně prostřihované, ale jak monstera roste, krásu rozvíjí. Ačkoli jde o liánu, často se pěstuje i bez opory, kdy se rozklene do širokého, nepravidelného tvaru a nijak tím nestrádá. Pokud jí však nabídneme oporu, které se přichytí vzdušnými kořeny, může se vyšplhat až ke stropu. Nejvhodnější je k tomu sloupek obalený mechem nebo kokosovou rohoží, který udržujeme stále mírně vlhký. Velmi prospěšná je také vyšší vzdušná vlhkost, listy můžeme stejně jako sloupek a vzdušné kořínky na něm přichycené denně rosit měkkou vodou.
Monstera acuminata
Pokud má rozvinout svou krásu, vyžaduje monstera dostatek rozptýleného světla, avšak bez přímého slunce. Optimální teplota se pohybuje mezi 18 až 24 °C. Zaléváme tak, aby byl substrát mírně vlhký, ale ne mokrý, a občas ho necháme lehce proschnout. Zvláště v zimě, kdy je méně světla, se vyvarujeme přelévání – jeho známkou je žloutnutí spodních listů. Správné zalévání nám usnadní, pokud substrát pro pokojovky smísíme s perlitem, který zadržuje vláhu a zároveň substrát provzdušní.
Monstera adansonii
Zatímco monstera půvabná vyžaduje dostatek prostoru a její listy mohou být přes půl metru velké, drobnolisté druhy tolik místa nezaberou. Popularitu si právem získávají především dva vzájemně si velmi podobné: Monstera acuminata a Monstera adansonii. Oba dorůstají až do sedmimetrové délky. Můžeme je pěstovat na opoře podobně jako monsteru půvabnou, se kterou mají shodné i nároky. Mohou však splývat i z polic a závěsných košů nebo je lze střihem udržovat v keříčkovité podobě.
Aglaonema Lady Valentin
Živé obrazy
Pokojových rostlin, které nás těší barevnými listy, je vícero druhů. Jednu z nejpestřejších palet nabízejí rozmanité kultivary rozličných druhů a kříženců aglaonemy (Aglaonema), pestrolistého rodu pocházejícího z jihoasijských pralesů. Díky pralesnímu původu je tato pokojovka nenáročná na světlo, což je velmi výhodné – ani v zimě nemusí stát těsně u okna. Trochu rozptýleného světla samozřejmě potřebuje, přímé slunce jí však neprospívá. Daří se jí v teple od 20 do 30 °C, nesnáší studený průvan – pozor proto při zimním větrání, aby ji neofouklo. Její krásu a zdraví podpoří vyšší vzdušná vlhkost. Na vlahý vzduch je tedy poměrně náročná, o to méně vyžadují její kořeny. Vůbec jim nevadí, když se v nádobě tísní, každoročně ji přesazovat nemusíme. Substrát potřebují lehký, mírně kyselý, s obsahem rašeliny nebo kokosového vlákna. Můžeme využít i domácí zdroje, pokud máme k dispozici listovku z ořešáku, dubu či buku, která má nižší pH a vzdušnou strukturu. K ní stačí přidat vyzrálý kompost – ovšem nevápněný. Od jara do podzimu substrát udržujeme vlhký, v zimě, kdy je rostlina méně aktivní, pak jen velmi mírně vlhký.
Aglaonema Siam Aurora
Aglaonema je až metr vysoká, vybrat si však můžeme i variety s nižším, kompaktním vzrůstem. Pozor, všechny jsou jedovaté, včetně červenooranžových bobulek, které mohou dozrát z nenápadných květů. Zjara při přesazování lze rostlinu namnožit dělením trsů. Zakoření i řízky připravené z vrcholků výhonů nebo starších stonků. Můžeme tak získat novou sazenici, jejíž pořizovací cena v obchodě je poměrně vysoká – v závislosti na atraktivitě kultivaru se pohybuje mezi 300 až 1000 Kč.
Begonie královská – zelená
Hitparáda barev i tvarů
Zatímco aglaonema je v našich pokojích novinkou, begonie je oblíbená klasika. Ovšem i u ní vznikají stále nové oslňující kultivary. Pro dekorativní listy, které mají rozličné barvy, vzory a rovněž zajímavé tvary, pěstujeme begonii královskou (Begonia rex) a další druhy, jako je begonie tečkovaná (B. maculata) či Begonia masoniana.
Begonie tečkovaná
Stejně jako aglaonema milují teplo, nejlépe se cítí při teplotě 18–25 °C. Pokud klesne pod dolní hranici, rostliny to přežijí, ale mohou shazovat listy. Na světlo tolik náročné nejsou, i když v zimě jim blízkost okna svědčí. A pokud jim přes sezonu dopřejeme hojnost rozptýleného světla, budou bujně růst. Abychom udrželi listy krásné, bez zasychajících špiček, musíme begoniím dopřát vyšší vlhkost vzduchu. Rosíme je však pouze měkkou vodou, aby vápenité usazeniny na listech nevytvořily bělavé mapy. Vápník navíc begoniím nesvědčí. Volíme proto substrát pro pokojovky okrasné listem, který má nižší pH, nebo směs vyzrálého kompostu, rašeliny a listovky. V létě ho udržujeme mírně vlhký, v zimě necháme občas mírně proschnout. Na jaře rostlinám prospěje nový, ovšem přesazujeme opatrně, begónie se snadno polámou. Dobře se množí listovými řízky – zakořenit může i list vložený řapíkem do vázy s vodou.
Užovníky zahradní
Listy jako hedvábí
Užovník zahradní zvaný též kaládium (Caladium x hortulanum), kříženec pocházející z tropů Jižní Ameriky a Karibiku, se předchozím druhům svým životním cyklem vymyká. Přesto ho nemůžeme jakožto botanický skvost z výčtu uměleckých pokojovek vynechat. Během zimy nás nepotěší – spí a stáhne se pouze do kořenů. Od jara do podzimu nám však fantastickými listy zimní spánek vynahradí. A je vlastně jen dobře, že do něj upadá – je opravdu velmi teplomilný, vyžaduje teplotu nejméně 21 °C. A s každým dalším stupněm se cítí lépe, a to až do 30 °C. Od jara do podzimu mu teplo zajistíme snáze, když využijeme sluneční paprsky vyhřívající interiér skrze okno. Užovník má rád dostatek světla, postavíme ho však tak, aby na něj nedopadaly přímé sluneční paprsky, zvláště polední a odpolední v létě. Listy užovníku jsou tenké jako hedvábný papír a velké až 40 cm, liší se i podle odrůdy i vývinu rostliny a barvami skutečně překypují.
Užovník Pink Symphony
Kromě vyšší teploty vyžaduje i vysokou vzdušnou vlhkost, a nesnáší průvan. Substrát udržujeme stále mírně vlhký, vhodná je směs pro pokojové rostliny okrasné listem nebo směs nevápněného kompostu a kvalitní listovky, vylehčená perlitem. Poté, co začnou listy na podzim uvadat, přestaneme zalévat a květináč ponecháme v teple zcela suchý. Hlízovité kořeny spánek potřebují a nijak jím neutrpí. Na jaře je přesadíme, rostlině dopřejeme co nejvíce tepla a začneme pozvolna zalévat.
Užovník White Queen
Tipy pro pěstování
Všem pokojovkám, které jsme představili, velmi prospívá vyšší vzdušná vlhkost. Zvláště v bytech s ústředním topením a nových dřevostavbách bývá příliš nízká, což nesvědčí ani svěžesti rostlin, ani našim sliznicím a pleti. Rozmezí příjemné pro lidi i květiny se pohybuje mezi 40–60 %, přičemž náročnější pokojové rostliny budou vděčné za 60–70 %. Vyšší vzdušná vlhkost už vhodná není, zvláště v kombinaci s nedostatečným větráním by mohla vést k rozvoji plísní. Rostliny můžeme každodenně rosit, ale spolehlivějším a komfortnějším způsobem, který prospěje i nám samotným, je zvýšit celkovou vlhkost vzduchu pomocí zvlhčovače. Pokud vzduch není extrémně suchý, postačí i klasické odpařovače či ultrazvukové difuzéry, které mohou spolu s vodní mlhou do vzduchu šířit i vonné silice a prospívat tak našemu zdraví a duševní pohodě.
Všem rostlinám pěstovaným v nádobách prospívá pravidelné hnojení. Od jara do podzimu jim můžeme do zálivky ob týden přidávat hnojivo pro pokojové rostliny okrasné listem, které mívá vyšší obsah draslíku. Skvělé tekuté hnojivo je také takzvaný žížalí čaj, vedlejší produkt vermikompostéru, ve kterém můžeme chovat žížaly přímo v kuchyni. Zpracují organický odpad a promění ho na hnojivo, a to bez velkých nároků a bez zápachu. Pokud rostlinám během zimy nedopřáváme umělé osvětlení, v tuto dobu je ani nehnojíme, jejich aktivita je vzhledem k menšímu přísunu světla a kratším dnům snížená.
V zimě také méně zaléváme. Odhadnout přiměřenou zálivku není vždy snadné a velmi častou chybou je přelévání. Je důležité, aby rostliny ani nestrádaly suchem, ani přemírou mokra, kdy se kořenům nedostává vzduchu. Zalévat obvykle stačí jednou za pár dní – žíznivost rostliny závisí na teplotě, osvětlení i fázi jejího růstu. Velmi šikovnou pojistkou proti přelévání i přesušení jsou pecičky agroperlitu, které umějí poutat vodu a v případě potřeby ji odevzdat kořenům. Zároveň mezi sebou udržují vzduch a kořenům tak umožní dýchat. Můžeme jimi provzdušnit substrát, a navíc z nich vytvořit i pár centimetrů vysokou drenážní vrstvu na dně květináče. Vodu nenecháváme v podmisce stát déle než hodinu.
Titulka Receptář – prosinec
Zdroj: Časopis Receptář, floranazahrade.cz
