Zdroje: living.iprima.cz, abecedazahrady.dama.cz

Bobkový list roste na vavřínu

Název bobkový list patří mezi nejznámější koření a vavřín je jméno rostliny, respektive stromu. V jižních zemích rostou vavříny na ulicích a zahradách, tak jako u nás lípy. Často je přehlédnete, nejsou totiž nijak nápadné a velmi se podobají třeba fíkusům. Když pak potřebujete pár lístků do hovězího vývaru, stačí si utrhnout. Jak pěstovat vavříny u nás a zajistit si vlastní nekonečné zásoby bobkového listu? Je to překvapivě jednoduché.

Vypěstujte zásoby bobkového listu

Pěstovaný v nádobě je vavřín náročnější, neboť v zemi dokáže lépe hospodařit s vláhou. Bohužel je to stromek teplomilný, který v našich podmínkách zimu spíš nevydrží. Starší vavříny zvládnou i mrazy do -2 stupňů, někdy se uvádí až -10 stupňů, ale mladší rostliny trpí už při teplotách okolo nuly. Je tedy jasné, že vavřín musí přezimovat uvnitř, a to ideálně mezi 3 až 18 °C.
Květináč by měl být poměrně velký, aby měla rostlina možnost růstu. Pokud se vašemu vavřínu daří, přesaďte jej do větší nádoby každý rok.

Bobkový list jako pokojovka

Vavřínu pořiďte zeminu jako každé pokojové rostlině. Hlínu můžete smíchat s troškou písku pro odlehčení. Živiny, dobrá pravidelná zálivka a slunné chráněné místo zajistí vavřínu rychlý růst a zesílení. V přírodě vavříny dokáží prosperovat i ve velmi chudých podmínkách, ale pěstování v nádobách vyžaduje lepší zacházení. Během sezony, tedy zhruba od února do září jej můžete přihnojovat hnojivy pro pokojovky každé dva týdny. Lístky můžete sklízet průběžně, ale doporučuje se začít až v okamžiku, kdy má rostlina alespoň dva roky.

Pozor na chyby školácké chyby!

Jakých chyb se vyvarovat? Vavřín není v pěstování náročný, pokud jej ale vystavíte přímým slunečním paprskům, bude potřebovat intenzivnější zalévání. Klidně umístěte rostlinu do míst jen s částečným osluněním, bude dobře prospívat, ale častá zálivka nebude nutná. Se zaléváním se také pojí další častá chyba, které se dopouštějí začátečníci. Pokud vavřín sklopí listy, pak má jistě žízeň, ale neznamená to, že má „stát ve vodě“. To nezvládne žádná rostlina. Častější mírné zalévání je vždy přínosnější než velké výkyvy. I po vyschnutí substrátu je přirozenější a vhodnější zalévání po troškách, než přemokření, které může vést až k hnilobě a úhynu rostlin.