Původně tu stál běžný statek, jaký jsme bývali zvyklí na vesnici vídat – kamenný nízký dům s velkou stodolou. Posledních deset let zel prázdnotou, což se samozřejmě zejména na obytné části značně projevilo, a dům byl prakticky neobyvatelný. Přesto, když jsme statek koupili, směřovaly naše první úvahy k jeho rekonstrukci. Zvítězil však zdravý názor architekta – chalupa se zbourala, udělala se nová základová deska a na ní vyrostl dům zcela nový. Bylo to pro nás sice hodně těžké, protože staré stavení mělo zvláštní kouzlo, ale nakonec se opět potvrdilo, že vše zlé je k něčemu dobré – získali jsme z jihu osluněný štít hlavní obytné části domu, prostor pro garáž a materiál z „bouračky“ se výborně hodil při zahradních úpravách. Původní hospodářskou budovu – maštal – jsme zachovali stejně jako sklípek, který dnes slouží jako spíž.
Jak to všechno začalo
Musím se přiznat, že jsme původně chtěli bydlet ve srubu. Naší oblíbenou lokalitou jsou Beskydy - tamní krajina a sruby v ní pro nás byly silnou inspirací. Hledali jsme firmu, s níž bychom takový dům zrealizovali, ale zatím nebylo kde.
Když jsem se rozhodli koupit statek v této lokalitě, myšlenky na srubový dům se rozpadly – zasadit na náves uprostřed vesnice srub, to by bylo trestuhodné. Ke dřevu jsme však jednoznačně tíhli, proto jsme zvolili alternativu – panelovou dřevostavbu. O výběru dodavatelské firmy pak v podstatě rozhodli naši rodiče. Chtěli v té době také stavět, vypravili se proto na den otevřených dveří do horažďovické firmy ATRIUM. Vrátili se naprosto nadšení z přístupu společnosti ke stavebníkům, což nás silně ovlivnilo. Navíc je to místní firma, takže volba byla jasná.
Architekt byl namístě
Přestože je nabídka typových projektů na trhu velmi bohatá, nemohli jsme si vybrat dům, který by sem tak říkajíc seděl. Oslovili jsme proto architekta Jiřího Kučeru, s nímž už naše rodina měla dobrou zkušenost při zařizování bytu. I v případě nového domu vycházel z našich představ a upravoval podle nich svůj odborný náhled. Naprosto stejný názor jsme měli při tvorbě architektonického návrhu a shodli jsme se na tom, že nový dům musí zachovávat v maximální míře ráz původního stavení. Architekt byl proto na místě před bouráním, starou usedlost si vyfotil, aby bylo z čeho vycházet a všichni jsme věděli, kam směřovat.
Rychlost výstavby
Dobře skrytý pomocník
Velkým pomocníkem je tu pro mě centrální vysavač, který není v bytech až takovou samozřejmostí, ale v domě bych se bez něj už neobešla.
Co bychom udělali jinak?
Mrzí nás však naše krátkozrakost s ohledem na využitelnost podkroví. Nechtěli jsme chodit do patra, proto má dům pouze obytné přízemí bez obytného podlaží. Po dokončení domu nás pak hodně mrzelo, že jsme s využitelností podkroví pro bydlení nepočítali. V současné době by bylo vybudování podkrovních místností již poměrně nákladné.
Plány do budoucna
Pokud máte dům, je pořád co dělat. Naše hlavní plány směřují k rekonstrukci maštale, pod její prodlouženou střechou chystám zrealizovat letní sezení. Samotná maštal zatím slouží jako sklad nářadí, nepotřebných a sezónních věcí a samozřejmě jako stáj pro naše zvířectvo. K domu totiž náleží také půl hektaru pozemků, které navazují přímo na naši zahradu. Nechat takové pozemky bez zužitkování by byla škoda, proto jsem si pořídili ovce. Pozemky obdělávají jako takové sekačky a ještě z nich je užitek.
Technické parametry:
- Zastavěná plocha: 131,2 m2
- Podlahová plocha: 113 m2
- Spotřeba tepla: cca 20 000 Kč
- Stavební systém: montovaná dřevostavba
- Okna: dřevěná s trojskly
- Vytápění: elektřina do radiátorů, krbová kamna
- Další vybavení: centrální vysavač
- Realizace: ATRIUM, s. r. o.
Zdroje:
- Připravil Radek Beneš
- Foto Martin Zeman
- Článek vyšel v časopise DŘEVO&stavby 1/2011