Původně tu stál běžný statek, jaký jsme bývali zvyklí na vesnici vídat – kamenný nízký dům s velkou stodolou. Posledních deset let zel prázdnotou, což se samozřejmě zejména na obytné části značně projevilo, a dům byl prakticky neobyvatelný. Přesto, když jsme statek koupili, směřovaly naše první úvahy k jeho rekonstrukci. Zvítězil však zdravý názor architekta – chalupa se zbourala, udělala se nová základová deska a na ní vyrostl dům zcela nový. Bylo to pro nás sice hodně těžké, protože staré stavení mělo zvláštní kouzlo, ale nakonec se opět potvrdilo, že vše zlé je k něčemu dobré – získali jsme z jihu osluněný štít hlavní obytné části domu, prostor pro garáž a materiál z „bouračky“ se výborně hodil při zahradních úpravách. Původní hospodářskou budovu – maštal – jsme zachovali stejně jako sklípek, který dnes slouží jako spíž.

Jak to všechno začalo

Musím se přiznat, že jsme původně chtěli bydlet ve srubu. Naší oblíbenou lokalitou jsou Beskydy - tamní krajina a sruby v ní pro nás byly silnou inspirací. Hledali jsme firmu, s níž bychom takový dům zrealizovali, ale zatím nebylo kde.

Když jsem se rozhodli koupit statek v této lokalitě, myšlenky na srubový dům se rozpadly – zasadit na náves uprostřed vesnice srub, to by bylo trestuhodné. Ke dřevu jsme však jednoznačně tíhli, proto jsme zvolili alternativu – panelovou dřevostavbu. O výběru dodavatelské firmy pak v podstatě rozhodli naši rodiče. Chtěli v té době také stavět, vypravili se proto na den otevřených dveří do horažďovické firmy ATRIUM. Vrátili se naprosto nadšení z přístupu společnosti ke stavebníkům, což nás silně ovlivnilo. Navíc je to místní firma, takže volba byla jasná.

Architekt byl namístě

Přestože je nabídka typových projektů na trhu velmi bohatá, nemohli jsme si vybrat dům, který by sem tak říkajíc seděl. Oslovili jsme proto architekta Jiřího Kučeru, s nímž už naše rodina měla dobrou zkušenost při zařizování bytu. I v případě nového domu vycházel z našich představ a upravoval podle nich svůj odborný náhled. Naprosto stejný názor jsme měli při tvorbě architektonického návrhu a shodli jsme se na tom, že nový dům musí zachovávat v maximální míře ráz původního stavení. Architekt byl proto na místě před bouráním, starou usedlost si vyfotil, aby bylo z čeho vycházet a všichni jsme věděli, kam směřovat.

Rychlost výstavby

Samotná realizace domu pro nás byla nečekaným překvapením. Vlastně nejen pro nás, ale pro všechny, kteří mohli vidět stavbu na vlastní oči. Při vzpomínce na to, jak dům vyrostl za jeden den, doslova před očima místních, se musím smát. Ráno, když jsme odjížděli do práce, seděl tu děda ve stínu pod jabloní, protože bylo velké teplo. Večer, když jsme se vrátili, stála tady původní, ale nová chalupa! Ptám se dědy, jak se firmě stavělo, a on odpověděl: ´Holka, já si toho ani nevšimnul, to byl takovej fofr!´

A to byl… Když to shrnu, koupili jsme v dubnu 2004 starý statek, v průběhu roku jsme vyklízeli a o Vánocích se bouralo. Na apríla se koplo do základů a koncem září jsme bydleli v novém včetně dokončené garáže, plotů, terénních úprav. Neumím si vůbec představit, v jaké fázi budování bychom dnes byli, kdybychom se pustili do původně plánované rekonstrukce! Za pět měsíců jsme bydleli v naprosto novém domě. Materiál z bourání staré chalupy jsme téměř všechen využili jako materiál do základů – kameny do soklů, placáky na cesty do zahrady, povalové trámy ze stropů a krovů jsme pobili starými střešními latěmi a vyrobili z nich plot.

Dobře skrytý pomocník

Vybavení domu jsme vyřešili velmi jednoduše. V našem starém bytě byl nábytek téměř nový, nebylo nutné dokupovat mnoho věcí, základní vybavení nám v podstatě stačilo. Samozřejmě kuchyně byla dodána na míru, stejně jako vestavěné skříně a nábytek na chodbě.

Velkým pomocníkem je tu pro mě centrální vysavač, který není v bytech až takovou samozřejmostí, ale v domě bych se bez něj už neobešla.

Vytápění je elektrické s vyhřívanou podlahou v koupelně, což je zvlášť po koupeli velmi příjemné. Tím jsem se dostala ke spotřebě energií, která nás hned po prvním roce užívání dřevostavby příjemně překvapila. Naše účty se ročně pohybují okolo 30 000 Kč, co je částka pro rozpočet naší domácnosti velmi příznivá.

Co bychom udělali jinak?

V původních plánech na papíře se uvažovalo se stodolou propojenou s technickou místností. Nakonec se však stodola zbourala a technická místnost se ocitla v podstatě uprostřed chalupy, což není zrovna standardní a praktické řešení. Nicméně díky takto situované technické místnosti vznikl v sousední pracovně, do níž technická místnost zasahuje zdánlivě nepoužitelný výklenek. Ten jsme využili pro vybudování menší velmi praktické šatny.

Mrzí nás však naše krátkozrakost s ohledem na využitelnost podkroví. Nechtěli jsme chodit do patra, proto má dům pouze obytné přízemí bez obytného podlaží. Po dokončení domu nás pak hodně mrzelo, že jsme s využitelností podkroví pro bydlení nepočítali. V současné době by bylo vybudování podkrovních místností již poměrně nákladné.

Plány do budoucna

Pokud máte dům, je pořád co dělat. Naše hlavní plány směřují k rekonstrukci maštale, pod její prodlouženou střechou chystám zrealizovat letní sezení. Samotná maštal zatím slouží jako sklad nářadí, nepotřebných a sezónních věcí a samozřejmě jako stáj pro naše zvířectvo. K domu totiž náleží také půl hektaru pozemků, které navazují přímo na naši zahradu. Nechat takové pozemky bez zužitkování by byla škoda, proto jsem si pořídili ovce. Pozemky obdělávají jako takové sekačky a ještě z nich je užitek.

Technické parametry:

  • Zastavěná plocha: 131,2 m2
  • Podlahová plocha: 113 m2
  • Spotřeba tepla: cca 20 000 Kč
  • Stavební systém: montovaná dřevostavba
  • Okna: dřevěná s trojskly
  • Vytápění: elektřina do radiátorů, krbová kamna
  • Další vybavení: centrální vysavač
  • Realizace: ATRIUM, s. r. o.

Zdroje:

  • Připravil Radek Beneš
  • Foto Martin Zeman
  • Článek vyšel v časopise DŘEVO&stavby 1/2011