Mladí maďarští manželé se odradit nenechali. Síla romantické představy o bydlení na samotě u lesa převážila nad všemi riziky, a tak koupili objekt z roku 1926, který už dobrých patnáct let nikdo neobýval.
Chaloupka o rozloze 80m2 byla v žalostném stavu. Mnohý architekt by doporučil dům zbourat a postavit zde něco zbrusu nového, ale majitelé chtěli z původní stavby zachovat maximum, přestože se jim nakonec podařilo zachránit jen zdi, z nichž jedna musela být ještě k tomu celkově přestavěna.
Dva roky dřiny
Hlavním bodem rekonstrukce byla kompletní výměna zchátralé střechy. Druhým významným počinem byla přestavba přilehlé stáje na obytný prostor, čímž se domek rozšířil o dalších 40m2 užitné plochy.
Rozhodnutí provést veškeré práce svépomocí rekonstrukci protáhlo na dva roky, majitelé tím ale ušetřili nemalé peníze. Díky tomu mohli investovat do impozantní pece z cihel a hlíny, která dominuje světnici a sálá teplo do celého interiéru. A protože se jim líbí vesnický styl bydlení a netouží po žádné moderně, zrenovovali původní nábytek namísto koupě nového vybavení.
Dům teď vypadá jako chaloupka ze starých časů a její obyvatelé se cítí sepěti s okolní půdou a přírodou. Vychovávají zde dvě děti, pozemek povýšili na malé hospodářství a živí se výrobky z vlastní domácí produkce. Zkrátka venkovská idylka, za kterou se ovšem skrývá hodně dřiny a kreativity.
