Pro uchování kvalitní čerstvé zeleniny je důležitá teplota i vlhkost vzduchu

Jak funguje chladnička? Proč je důležitá i vlhkost vzduchu, kterou udrží?

Nahlédnou to taje tohoto nepostradatelného domácího pomocníka může být nejen zajímavým rozšířením obzorů. Může pomoci i při výběru toho nejvhodnějšího právě pro vás.

Když vystoupíme ze sprchy, ucítíme chvilku chladno, jak nám odpařující se voda bere teplo z povrchu těla. A to je princip onoho chladicího stroje. Při nákupu chladničky asi takhle neuvažujeme, ale když člověk ví, jak věc funguje, může mu dojít spousta souvislostí, na které by ho třeba prodavač neupozornil.

Chladničky kompresorové

Chlazení v chladničce tvoří uzavřený okruh skládající se z potrubí, kterým proudí chladicí médium. Výraz médium je správný, protože v jednu chvíli je v trubičkách kapalina, v jednu plyn. V domácnostech se nejčastěji používají kompresorové chladničky. Mají čtyři základní části v pořadí výparník, kompresor, kondenzátor neboli chladič a expanzní ventil. Do výparníku se dostává kapalina, kompresor ve snaze nasát ji skrz rozdílné průřezy expanzního ventilu sníží tlak, takže se kapalina začne vařit, aby se změnila v plyn. K tomu potřebuje tepelnou energii, kterou si prostřednictvím mřížek výparníku vezme z okolí, to znamená z vnitřku chladničky. Kompresor z výparníku tedy již odebere plyn, vžene jej do kondenzátoru, kde se zvýší tlak a plyn zase zkapalní. Kondenzátor má chladič, což je mřížka na zadní straně chladničky, aby se médium zbavilo tepelné energie, kterou získalo uvnitř. Kapalina přes expanzní ventil pokračuje do výparníku a celý cyklus se neustále opakuje. Předpokladem je, že má médium bod varu ve velmi nízké teplotě, nejlépe pokojové, s vodou by to nefungovalo.

Pohled do nitra chladničky. Kompresor umožňuje chlazení potravinPohled do nitra chladničky. Kompresor umožňuje chlazení potravinAutor: yevgeniy11 / Shutterstock.com

Kompresorové chladničky hrají prim proto, že jsou jednodušší a účinnější než jiné typy. Třeba než chladničky na principu absorpčního chlazení, kde není potřeba kompresor, změnu skupenství vyvolává nucené ohřívání. Takové chladničky sice nejsou hlučné a energii jim můžeme dávat třeba z propan-butanové láhve nebo z autozásuvky, jenže čím by byly větší, tím vyšší by měly provozní spotřebu (už to, že bývají v kategorii A, přičemž moderní kompresorové chladničky mají A+++, něco napovídá). Nejčastěji slouží jako mobilní, třeba na cestách, jako barové v hotelích nebo jako chladničky pro speciální účely. Stály by za samostatný článek (jakož i adsorpční či na principu Peltierova článku), takže zůstaneme u kompresorových.

Chladnička nesmí potraviny vysušovat

Vyhozené peníze mohou být už to, když si koupíme levnou chladničku, která uvnitř neumí udržet správnou vlhkost vzduchu. Ve specifikaci to bývá uvedeno jako optimalizace vlhkosti a znamená, že se jídlo prostě nevysušuje. Ukazuje se totiž, že například při ročním srovnávání nás daleko víc stojí potraviny, které koupíme, ale nespotřebujeme, protože se nesprávným skladováním znehodnotily, než kolik dáme za elektřinu. Vyšší vlhkost vzduchu je udrží čerstvé nebo v přijatelném stavu až čtyřnásobně déle (některé prameny uvádějí trojnásobně). Evidentní je to například u zeleniny. Pokud má chladnička filtraci vzduchu a ionizátor, který vyrábí záporné ionty omezující činnost bakterií, tím lépe. I tato funkce přispívá k delší skladovatelnosti potravin.

A podobný účinek může mít i systém No Frost. Česky bychom řekli, „odmrazuje se samo“ nebo jednodušeji „nezamrzá“ (v některých specifikacích se užívá i výraz beznámrazový). Prakticky to znamená, že chladnička automaticky hlídá chladicí mřížky, aby se na nich v žádném okamžiku nevytvářela námraza. Tím se jednak udržuje stále stejnoměrný příkon, neboť není třeba v určitých chvílích překonávat izolační vrstvu vytvořenou ledem (led na výparníku brání médiu v odebírání energie z okolí - viz úvod), jednak je uvnitř chladničky stále stejné klima. Chladničky s No Frost to obvykle mají zařízené tak, že zkondenzovaná voda odkapává do vnější misky nad kompresorem, odkud se odpařuje. Pokud to funguje, jak má, nemusíme na jakékoliv rozmrazování myslet dlouhé roky. A platí to jak pro chladničku, tak pro samostatný či společný mrazák, jsou-li součástí jednoho přístroje.

Klima na přání

Bývá to samozřejmě ještě promyšlenější. Například takzvaný Total No Frost má jeden výparník, potřebný chlad se tvoří v mrazáku a chladný vzduch proudí kanálky do chladničky, vše reguluje elektronika. V mrazáku i v chladničce lze nastavit požadované teploty nezávisle. Určitou výhodou je, že když třeba chladničku čistíme, takže ji máme déle otevřenou, můžeme ji pak po zavření velmi snadno vychladit. Ventilátor do ní rychle nafouká mrazivý vzduch. Ovšem bez dalšího zařízení bývá uvnitř o něco sušeji, než nabízí takzvaný Hybrid No Frost. Tam má každý oddíl vlastní výparník s ovládáním, teploty se regulují nezávisle. Tyto systému mohou mít navíc senzory v různých částech chladničky tak, aby do nich ventilátory mohly dodat příslušně teplý, respektive chladný vzduch. Ventilátory v určitých fázích slyšíme, když otevřeme dveře chladničky, vypnou se. Když to vztáhneme k předchozímu, tedy k čištění, uvádí se, že chvilku trvá, než se teplota stabilizuje podle nastavených hodnot (slyšíme déle ventilátory). Od stupně optimalizovaného klimatu v jednotlivých přihrádkách se odvíjí cena takové chladničky. Když zkrátka chceme mít v každém šuplíku jiný chlad i vlhkost vzduchu, musíme si připlatit a chladničku pak budeme ovládat jako malý počítač. A jestliže jsme začínali u kapiček odpařujících se nad kompresorem, pak v těch nejšpičkovějších chladničkách nikde žádnou zkondenzovanou vodu nenajdeme.

Jeden kompresor nebo dva?

Prý jsou lepší dva, aby měly mrazák i chladnička vlastní, co kdyby se jeden porouchal. Technologie pokročila, kompresor stačí jeden, je natolik výkonný, že obslouží oba oddíly s oddělenými termostaty. Navíc má samočinný převodník, který automaticky reguluje kompresi podle přesných požadavků na chlazení. Při specifikaci se pro něj nejčastěji užívá výraz invertorový kompresor a funguje tak, že elektronika ovládá plynule napětí, čímž běží motor rychleji nebo pomaleji. Na rozdíl od běžného kompresoru, který zná jen zapnuto a vypnuto, se tím zpřesňuje a stabilizuje výkon, zvyšuje životnost, snižuje hluk a spoří nejméně 30 % elektrické energie. A když už jsme u toho, takzvané DC-invertorové kompresory pohání stejnosměrný proud, díky čemuž lze otáčky řídit ještě efektivněji, běh není téměř vůbec slyšet a úspora je až čtyřicetiprocentní. A jen tak na okraj, dnešní kompresory by měly bez údržby vydržet deset patnáct let úplně v pohodě. Pokud ne, zvolili jsme špatnou značku. 

Jaké sledovat parametry?

Má-li chladnička mrazák, užívá se pro teploty konkrétního prostoru symbol vločky, případně hvězdičky: jejich počet určuje, jak se potraviny zmrazí a bývají vyznačeny na boxech nebo na dveřích:

*    −6 °C     krátkodobé skladování (7 dní)

**   −12 °C    střednědobé skladování (14 dní)

***  −18 °C    dlouhodobé skladování

**** −18 °C a více skladování hluboce mražených potravin

Při výběru se také díváme na parametr v kolonce klimatická třída. Znamená, v jakých vnějších teplotách bude konkrétní chladnička pracovat efektivně. Třída se vyjadřuje písmeny, přičemž SN = 10-32 °C, N = 16-32 °C, ST = 16-38 °C, T = 16-43 °C. Ne že by chladnička nefungovala i mimo uvedené rozsahy, ale pro dané teploty je konstruovaná a tudíž její činnost v nich zaručená. Pro trvale teplé byty jsou lepší parametry ST nebo T, pro chladničky na nevytápěných chodbách si spíše zvolíme SN nebo N. U mrazáků bychom ve specifikacích rovněž neměli přehlédnout údaj o mrazicím výkonu (někdy uváděném jako zmrazovací výkon). Udává, kolik kg potravin zmrazíme během 24 hodin. Nebo lépe: kolik kilogramů lze během uvedeného času do mrazáku přidat, aniž bychom tím ovlivnili teplotu už zmražených věcí. U konkrétních mrazáků si také zjistíme, ve kterém z šuplíků se potraviny mrazí nejrychleji, některé kombinované chladničky mají i funkci rychlého zmrazování.

Možná by nás ještě mohly zajímat kategorie modelu chladicího spotřebiče, které jsou jednotné v celé EU. Když tedy v příslušné kolonce najdeme konkrétní číslici, hned víme, oč jde. Pro naše potřeby se hodí především: 1 = chladnička s jedním nebo několika prostory pro čerstvé potraviny; 2 = chladnička s prostorem s mírnou teplotou, spotřebič pro uchovávání vína; 7 = chladnička/mraznička; 8 = skříňová mraznička; 9 = mrazicí pult; 10 = víceúčelový a jiný chladicí spotřebič.

Chladnička dnes patří mezi nepostradatelné vybavení kuchyněChladnička dnes patří mezi nepostradatelné vybavení kuchyněAutor: Mirelle / Shutterstock.com

Jiné dobré vlastnosti

Chladničku nekupujeme na pár let. Když víme, co všechno ty nejmodernější umějí, můžeme si odškrtávat funkce, které bychom určitě využívali a které naopak ne ani v budoucnu - a podle toho spotřebič vybereme. O rozmrazování výparníku, rychlém zmrazování potravin v mrazáku, hlídání vlhkosti a dalších jsme se už zmiňovali, dobré je i rychlé zchlazování v prostoru chladničky, kdy chlad výrazně poklesne jen na nezbytně nutnou dobu, aby se pak zase vše vrátilo do nastavených hodnot. Co dál? Signalizace nechtěně nezavřených dveří, ba lépe, zařízení, které dveře samo zavře, neuděláme-li to z roztržitosti my; dotykový displej na vnější straně dveří, včetně údajů o teplotách a vlhkosti (existuje typ chladničky, která díky kameře na displeji ukazuje, co se děje uvnitř, má připojení k wi-fi, takže můžeme při nakupování na mobilu zjistit, čeho nám třeba); teleskopicky se vysouvající zásuvky; snadno obsluhovatelný výrobník ledu; stálé chlazení pitné vody s možností kdykoliv ji natočit do skleničky (chladničku připojíme k vodovodu); dvoje dveře pro chladicí prostor… A ještě něco se může hodit: když lze přihrádky a poličky co nejvíce přestavět, případně šikovně sklápět. Kdo ví, co všechno kdy budeme do chladničky dávat.

Akční letáky