Čím doma topit a nezaplatit majlant?
Zdroj: shutterstock.com

Čím nejlépe topit: Velký přehled možností. Jak mít doma teplo a ušetřit?

Teplo se zdražuje, proto hledáme způsoby, kde ušetřit, aniž bychom se doma museli navlékat do dalších svetrů. Shromáždili jsme některé údaje, které by nás mohly zorientovat v tom, jaký druh vytápění je ještě přijatelný.

Pomineme-li dálkové vytápění, můžeme topit prakticky jen dřevem, uhlím, plynem, elektřinou, fotovoltaikou, tepelným čerpadlem a takzvaným topným olejem (u nás ojediněle, proto se jím zde nezabýváme). To platí pro rodinné domy. Pokud bychom chtěli změnit stávající vytápění v bytě činžovního domu, připadá v úvahu elektřina a za určitých podmínek i plyn (dostupnost), fotovoltaika (prostor pro panely) a tepelné čerpadlo (jen typ vzduch–vzduch a vzduch–voda).

K porovnání, co je výhodnější, bychom potřebovali jeden parametr, který by měl pro všechny způsoby vytápění stejnou vypovídací hodnotu a v čase se neměnil – ten ale nemáme. Vezměme třeba jen to, jak výrazně se liší, kolik energie za rok je potřeba pro vytápění jednoho metru čtverečního plochy bytu. Pro takzvaný pasivní dům se uvádí 5–15 kWh/m², nízkoenergetický potřebuje 15–50 kWh/m², běžná novostavba 80–120 kWh/m², a kdybychom vzali neupravovaný dům starý padesát a více let, dostali bychom se i přes 200 kWh/m². Když to otočíme, čím lépe zateplený byt, tím více ušetříme, protože nespotřebujeme tolik kilowatthodin energie, ať už ji získáme z jakéhokoliv zdroje. (Pak se nabízí otázka, zda není lepší investovat spíše do zateplení než do způsobu vytápění.)

Přesto zkusíme do kolonky Za kolik naznačit cenu za 1 kWh, a to podle červencových ceníků. Je to bez vstupních nákladů. Údaje je třeba brát jako hrubé odhady – právě proto, že do hry vstupuje více proměnných (poloha, typ bytu, ak tuální povětrnostní podmínky, aktuální ceny apod.). Individuální zkušenosti mohou být tedy odlišné. Kvůli snadnějšímu porovnávání jsme zjednodušili i výhřevnosti jednotlivých paliv a tam, kde to šlo, je převedli na počet kilowatthodin na kilogram hmotnosti (kWh/kg). To znamená, abychom dostali výkon 100 kW, musíme za hodinu spálit 1 kg paliva, které má výhřevnost 100 kWh/kg; má-li výhřevnost 50 kWh/kg, potřebujeme za stejný čas spálit 2 kg.

Topení dřevem má své neodolatelné kouzlo. Topení dřevem má své neodolatelné kouzlo. Zdroj: viki2win / Shutterstock.com

DŘEVO

Předpoklady: Lze topit dřevěnými štěpinami v kamnech, krbu nebo kotli, můžeme vytápět jednu místnost, mít kamna v každé místnosti, nebo centrálně s horkovzdušným či teplovodním rozvodem do radiátorů, možností je víc. Peletami topíme zpravidla v kotli, peletových kamnech nebo speciálním krbu. I tak musíme mít dostatek vhodného prostoru, pevné dřevo ho potřebuje násobně víc než pelety, a to i proto, že se musí 2–3 roky sušit. Pelety mají výhodu, že je lze přikládat automaticky.

Pořizovací cena topidla: 70 000–220 000 Kč

Náklady na dřevo: 500–2000 Kč za prostorový metr, záleží na dřevině a v jaké formě ji kupujeme. Pokud stromy pokácíme, zpracujeme a odvezeme sami, zaplatíme asi 200 Kč/m³. Ceny dřeva rostou, stoupá poptávka, v některých oblastech je ho nedostatek, stejně tak pelet.

Poznámka: Pevné dřevo se prodává na prostorové metry (označení prm), což je množství, které se vejde do objemu 1x1x1 m, polena však mezi sebou mají mezery, dřeva je fakticky asi 60 až 75 %. Pelety se prodávají na váhu. V kotlích na dřevo, jsou-li k tomu uzpůsobené, můžeme spalovat i biomasu, což jsou nejčastěji slaměné či rašelinové brikety, štěpka nebo slámové a kukuřičné pelety.

Energie: Výhřevnost dřeva obecně je 3,6–5,1 kWh/kg, pelet 4,9 kWh/kg; pro běžný rodinný domek se počítá roční spotřeba 15–25 prm pevného dřeva nebo 40–50 metrických centů pelet.

Za kolik: 0,90–1,90 Kč/kWh.

Od topení uhlím se upouští. Můžeme vytápět kotlem s rozvodem tepla do radiátorů nebo kamny v každé místnosti. Zdroj: Profimedia

UHLÍ

Předpoklady: Můžeme vytápět kotlem s rozvodem tepla do radiátorů nebo kamny v každé místnosti. Potřebujeme místo pro uskladnění uhlí a komín pro odvod spalin. Kotel zároveň ohřívá vodu. Každé dva roky je ze zákona povinná revize, cena se pohybuje v rozmezí 2500–10 000 Kč.

Pořizovací cena topidla: 60 000–120 000 Kč

Náklady na uhlí: Záleží, zda je to kvalitnější kostka (530–590 Kč/q), méně kvalitní hnědé uhlí označované jako ořech (500–550 Kč/q) nebo brikety (690–720 Kč/q), plus doprava. Jako hrubý odhad lze použít to, že za každou kilowatthodinu, kterou spotřebujeme, zaplatíme necelou 1 Kč. Ceny uhlí ovšem stoupají, i když ne tak výrazně jako elektřiny nebo plynu, někde je uhlí nedostatek, někde prodejci omezují množství, případně prodlužují termíny dodání.

Poznámka: V průměru rodinný domek spotřebuje ročně 20–40 metrických centů uhlí. I tady však může být individuální zkušenost zcela rozdílná. Díky státním dotacím na nové kotle i na zateplování mohli ti, kteří je využili, znatelně ušetřit na ročních provozních nákladech.

Energie: Výhřevnost hnědého uhlí je 2,7–5 kWh/kg, černého 5,8–8,6 kWh/kg, briket 6,4 kWh/kg.

Za kolik: 1,30–2,30 Kč/kWh

Můžeme vytápět kotlem s rozvodem tepla do radiátorů nebo kamny v každé místnosti Můžeme vytápět kotlem s rozvodem tepla do radiátorů nebo kamny v každé místnosti Zdroj: Shutterstock.com

PLYN

Předpoklady: Můžeme vytápět kotlem s rozvodem tepla do radiátorů nebo kamny v každé místnosti. Potřebujeme komín pro odvod spalin a přívod zemního plynu nebo velkoobjemovou nádrž na zkapalněný propan (LPG), kterou lze koupit (40 000 Kč) nebo pronajmout (2000 Kč/rok). Kotel nepotřebuje mít v bytě samostatnou místnost, zároveň ohřívá užitkovou vodu.

Pořizovací cena topidla: 25 000–80 000 Kč

Poznámka: Rozdíl v úsporách mezi starými a novými, vysoce účinnými kondenzačními kotly je výrazný. Na trhu jsou různé typy, vybíráme podle výkonu, který odpovídá velikosti bytu. I ceny plynu stoupají, v současné době se ale mohou objevit problémy s jeho dodávkou. Vytápění plynem se budeme věnovat podrobněji v některém z příštích Receptářů.

Energie: Výhřevnost je přibližně 10,5 kWh/m³ (závisí na kvalitě plynu a nadmořské výšce)

Za kolik: 2,50–4 Kč/kWh

Víte, jak ušetřit na topení? Vytápění elektřinou Zdroj: Shutterstock / nikkimeel

ELEKTŘINA

Předpoklady: Můžeme zvolit mezi elektrokotlem s rozvodem tepla do radiátorů, pevnými přímotopy, mobilními přímotopy, akumulačními kamny, sálajícími panely nebo podlahovým vytápěním. Do bytu potřebujeme mít pouze dostatečně dimenzovaný přívod proudu, jinak nejsou nutné žádné stavební zásahy, s výjimkou podlahového vytápění, ale i tam nemusejí být náklady vysoké. S distributorem lze dojednat tarif určený pro vytápění.

Pořizovací cena topidla: 2000–70 000 Kč

Poznámka: Výhodou jsou nízké investiční náklady, snadná montáž, údržba i obsluha, regulace teploty je okamžitá (u elektrokotle se zpožděním). Přejít z jiného typu vytápění na elektrické se však vyplatí pouze v bytě, který je opravdu špičkově zateplený (pak může být spotřeba 5 kWh/m² ročně místo obvyklých 110 kWh/m²).

Energie: Kolik nás bude stát topení tímto způsobem, nelze zobecnit do jednoho údaje, protože záleží nejen na jeho typu, ale i energetické náročnosti konkrétního bytu a zvoleném tarifu za elektřinu. Můžeme to do jisté míry odhadnout, když počítáme jako průměr (viz úvod) 110 kWh spotřeby na každý 1 m² plochy bytu a to vynásobíme cenou za 1 kWh (podle dohodnutého tarifu). Dostaneme roční náklady. Díky Úspornému tarifu, který v srpnu přijala vláda, můžeme ušetřit až 13 000 Kč za tento rok.

Za kolik: 6–9 Kč/kWh (tarif pro vytápění, ceny u více než 50 distributorů se liší, a to i v čase, rovněž míra zdražování není u všech stejná)

Solární panely vidíme na našich střechách stále častěji. Solární panely vidíme na našich střechách stále častěji. Zdroj: Shuttersrock.com / Stonel

FOTOVOLTAIKA

Předpoklady: Potřebujeme vhodnou a dostatečně velkou plochu, kam umístíme solární panely, obvykle je to střecha. U nás je optimální pro fotovoltaiku sklon 20–50° a jižní nebo jihozápadní orientace. Pokud chceme zachovat výkon, který pro domácnost potřebujeme, ale střecha je otočená k východu nebo západu, musíme přidat další panely. Když plánujeme, že domácí solární elektrárnu propojíme s distribuční soustavou, je nutná součinnost distributora elektřiny. Určitou část elektřiny lze ukládat do akumulátorů, je k tomu ale potřeba další vybavení.

Pořizovací cena topidla: 60 000–450 000 Kč, záleží na požadovaném výkonu a uspořádání.

Provozní náklady: Zákon nepředepisuje průběžné revize, doporučují se vždy po dvou až čtyřech letech a vyjdou asi na 5000 Kč.

Poznámka: V zimě se výkon výrazně sníží v souvislosti s krátkými dny a „nízkým“ sluncem, což je hlavní nevýhoda, protože v té době potřebujeme nejvíc topit. U takzvané ostrovní fotovoltaiky se nejspíš bez dalšího zdroje tepla neobejdeme (záleží na klimatických podmínkách, typu bytu apod.), jsme-li propojení s distribuční soustavou, budeme elektřinu odebírat ze sítě. Návratnost je dnes 4–7 let, a jak rostou ceny elektřiny, výrazně se snižuje – jenže se počítá veškerá spotřeba energie, nikoliv jen na vytápění.

Energie: V našich zeměpisných šířkách získáme 1000 kWh energie ročně z panelů a ploše asi 7 m².

Za kolik: 0–5 Kč/kWh (hrubý odhad).

Vytáoění dobře zatepleného domu umožňuje pro získání tepla využít například tepelné čerpadlo. Vytáoění dobře zatepleného domu umožňuje pro získání tepla využít například tepelné čerpadlo. Zdroj: Shutterstock.com / V J Matthew

TEPELNÉ ČERPADLO

Předpoklady: Podle způsobu „odkud berou teplo“ se čerpadla dělí na čtyři typy: 1) vzduch–voda – energii čerpadlo odebírá ze vzduchu a předává ji vodě do potrubí ústředního nebo podlahového topení, nepotřebuje pozemek, instalace je jednoduchá, není příliš vodné do chladných oblastí; 2) země– voda – energii odebírá ze země buď plošně, nebo z hloubkových vrtů, v odběru elektřiny je proti předešlému úspornější asi o 30 %, instalace je velmi náročná; 3) voda–voda – zdrojem je povrchová nebo podzemní voda; proti typu vzduch–voda je úspornější až o 80 %, ale u rodinných domů se příliš neužívá, protože ne vždy je v dosahu dostatek vody; 4) vzduch–vzduch – zařízení si můžeme představit jako pevnou klimatizaci s jednou částí venku a druhou uvnitř, jen místo chladného vzduchu proudí do bytu teplý, neohřívá se žádná voda v potrubí jako u předešlých, tím pádem nelze ohřívat ani užitkovou vodu nebo více místností, čerpadlo má nejvyšší tepelný faktor, je relativně levné, instaluje se snadno, je ale hlučné.

Pořizovací cena topidla: 25 000–450 000 Kč, nejlevnější jsou vzduch–vzduch (do 50 000 Kč), nejdražší země–voda (250 000–450 000 Kč).

Poznámka: Tepelné čerpadlo potřebuje ke své činnosti elektrický proud, což jsou vlastně jediné provozní náklady (mimo oprav a revizí). Například když čerpadlo o výkonu 5 kW pracuje na plný výkon (venku mrzne), spotřebuje za hodinu 1 kW (1000 W) elektřiny. Jenže tak tomu je pouze asi ve třetině topné sezony, mnohdy i méně, jinak je spotřeba proudu minimální, několik wattů. Výrazná úspora proti ostatním typům vytápění je znát tehdy, když je dům opravdu dobře zateplený a čerpadlo bere proud z akumulátorů dobíjených solárními panely. Nicméně prodejci uvádějí, že provozní náklady jsou stejné, jako bychom topili dřevem, jen odpadá všechna ta činnost kolem čili shánění dřeva, zpracovávání a přikládání. Snad i proto je o tepelná čerpadla velký zájem, čímž se prodlužují dodací lhůty a mírně zvyšuje i cena.

Za kolik: 2,50–5,50 Kč/kWh (hrubý odhad).

Titulka Receptář září Titulka Receptář září Zdroj: VLMedia

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky