Téměř je nevnímáme, přitom našemu domovu dávají tvář. Komín je jakousi pomyslnou tečkou střechy domu – třešničkou na dortu. Zásadní je ovšem jeho praktický význam. Aby nám dobře sloužil, zajistí mimo jiné šikovný kominík. Poptávka výrazně převyšuje nabídku. I proto jsou kominíci vzácným artiklem.
Hurá na komín
„Když na komín, tak na komín,“ tuto známou filmovou hlášku si pravidelně říká i Pavel Vodrážka. Profesionální kominík denně vyšlápne bezpočet schodů. Odměnou mu za to jsou unikátní výhledy, radost z vykonané práce a úsměvy kolemjdoucích. „Neznám člověka, který by se, pokud mu neuděláte doma nepořádek, na kominíka mračil,“ usmívá se.
Ke své profesi se dostal spíše náhodou. Zatímco jiní kluci v dětství touží stát se popelářem, bagristou nebo právě kominíkem, Pavel chtěl být jenom šťastný. „A to se mi podařilo. Dělám práci, která nosí štěstí, která mě bezmezně baví, a ještě je prospěšná.“ Jako dítě rád lezl po stromech, v jejichž korunách si s partou kamarádů stavěli bunkry. Nebál se výšek, ale že by se zajímal o kominický mundúr, to ne. „Bavilo mě stavitelství. Proto jsem vystudoval na Střední odborné škole Jarov management ve stavebnictví. Po maturitě jsem si říkal, že by bylo dobré mít nějaké řemeslo. A tak jsem si na stejné škole udělal výuční list v oboru kominík. Lákala mě na něm ta tradice,“ vysvětluje cestu ke své nynější práci.
Náčiní, které se nazývá komínová růžice, štětka či kominický strojek. Jednotlivé pružinky lze roztáhnout a regulovat tím její velikost.
Od té doby den co den stoupá na pražské střechy. Největší nápor má v topné sezoně od září do února, kdy se na něj obracejí všichni, kteří se rozhodli udělat si doma teplo. „Mnohé musíme odmítat a čekací doby jsou dlouhé. Přitom zbytečně. Lidi si neuvědomují, že revize a čištění komínu je možné provést kdykoli během celého roku,“ vysvětluje Pavel. A tak denně vstává kolem páté ráno a poté, co udělá potřebnou administrativu, vyráží do terénu.
Pak už se vše odvíjí podle přání zákazníka. „Záleží na tom, jestli budeme čistit, vložkovat, modernizovat spalinové cesty třeba při zprovozňování starého komínu atd.“ Běžné čištění mu zabere tak půl hodiny času. Ale práce je to vcelku náročná. „Nejvíc dostanou zabrat ruce a nohy. Ocelová koule na řetízku váží tak kilo a půl. Když s ní celý den hýbete nahoru a dolů, tak je to docela cítit,“ směje se s tím, že i stehenní a lýtkové svaly má v dobré kondici. „Když si mě někdo objednává, zajímám se, jestli je tam výtah,“ směje se a dodává, že jednotvárnou zátěž kompenzuje sportem, jako je plavání, běh či fotbal.
Pavel Vodrážka s kolegou kontrolují ústí komína a komínové stříšky.
Trocha legrace
Při své práci zažívá i kuriózní historky. Jako například když čistil komín ve světlíku staršího činžáku. „Sem v těchto domech směřují okna z WC nebo z koupelen. Jedna paní se zrovna převlékala, když jsem se objevil za oknem. Myslím, že byla dost překvapená. Vyděšeně utekla,“ směje se. Občas se ho ale leknou i doma. „Když přijdu domů a nestihnu ještě rozsvítit v chodbě, tak žena říká, že vidí jen moje bílé zuby.“
Obvykle ale lidem přináší milé zážitky. Má pro ně plné kapsy knoflíků. To aby si na něj mohli sáhnout i ti, kteří se zrovna nemají za co chytit. Sám si ale musel zvykat, že ho lidé osahávají. „Když jsem jezdíval na praxe, často mě překvapilo, když na mě třeba v tramvaji najednou někdo sáhl. Lekal jsem se. Už to ale beru jako běžnou věc. Na druhou stranu je fajn, že i když je člověk špinavý od hlavy až k patě, ale má na hlavě kominickou čepičku, tak ho nepovažují za póvl. Stačí čepička. Když ji nemáte, už je to horší,“ říká. Pavel nikdy netrpěl závratěmi, přesto je stále velmi opatrný. A i když prý nad ním ochrannou ruku drží patron kominíků sv. Florián, říká s pokorou: „U nás platí pravidlo, že kominík se nesmí přestat bát, protože jinak spadne, takže já mám respekt pořád.“ Přesto už vylezl i na šedesátimetrový komín. Ovšem ty vysoké, které stojí u fabrik, se ho netýkají. „To už je práce pro komínáře,“ vysvětluje.
Čištění kouřovodu průtlačnými tyčemi přes čisticí otvor v 90° kolenu.
Důležité vlohy
Zajímá vás kominické řemeslo? Pavel uvádí, jaké předpoklady by dobrý kominík měl mít. „Měl by být fyzicky zdatný, neměl by se bát výšek a měl by mít chuť se učit. Protože v našem oboru se musíte neustále vzdělávat, studovat kominické předpisy a normy, které se mění. Spadáme pod Společenstvo kominíků a jsme zahrnuti do programu celoživotního vzdělávání. Jednou ročně absolvujeme školení a jezdíme na valnou hromadu kominíků,“ říká Pavel s tím, že na takové slavnostní akce mají dokonce i speciální slavnostní mundúry. I když pracovní zápřah mu to moc nedovoluje, když je trocha času, rád se ze střechy pokochá pohledem na Starou Prahu. „Máme tu krásné střechy a nádherná panoramata. Je hezké se rozhlédnout a vidět, kde všude jste čistili komíny. Je to milá odměna,“ říká s tím, že kominictví bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, která v životě udělal.
Ocelový kartáč na ocelovém laně – náčiní zvané štosák.
Jak udržet čistý komín?
Pavel Vodrážka přidává pár zásad:
- Používejte vhodné palivo odpovídající kvality. Zajistěte komínu dostatečný přívod vzduchu. Dbejte na dokonale vysušené dřevo. „Tvrdím, že voda nehoří,“ říká a pokračuje: „Mokrého dřeva protopíte i dvojnásobné množství. Při spalování to funguje tak, že se nejdřív vysušuje, a teprve pak předává teplo do interiéru. Navíc při vysušování se tvoří víc spalin, špiní se komín i kamna. Poznáte to jednoduše – začerní se vám sklo.“
- Nechte si odborně navrhnout komín – „Setkáváme se s tím, že si lidé v době krize koupili kamna a napojili je na třicet let starý komín, který už nemusí odpovídat předpisům a fungování moderního média. Jak jde vývoj dopředu, zpřísňují se i normy na komín,“ varuje kominický mistr.
- Před topením komín předehřejte – „Nejdříve zapalte pár listů zmuchlaných novin a nechte vyhořet. Tím vznikne teplo, kterým se předehřeje potrubí a spalinová cesta. Pak standardně podpalte noviny, podpalovač, třísky a postupně přikládejte do topeniště. Až když se udělá žhavá podestýlka, můžete přidávat větší kusy dřeva,“ dodává.
- Při přikládání pomalu pootevírejte dvířka, aby se vyrovnal tlak ve spalovací komoře a interiéru. „Tím eliminujete, že vnikne kouř do interiéru.“
Související články
Zdroj Časopis Receptář
