Půjčil jsem kamarádovi, nic mi nevrátil, jak mám postupovat?
Pokud kamarád na vaše výzvy k zaplacení dluhu nereaguje, doporučuji se obrátit na advokáta. Vysoké procento případů při vymáhání pohledávek se vyřeší již samotným zasláním tzv. předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky.
Předtím, než ji advokát zašle, je vhodné, aby prověřil dlužníka v příslušných rejstřících. To aby zjistil, zda dlužník není v insolvenci nebo několikanásobné exekuci. V takovém případě by vymáhání pohledávky bylo značně komplikované. Při insolvenci je totiž nutné podat včas přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, v případě několika exekucí pak vymáhání pohledávky většinou nemá cenu, jelikož dlužník je nemajetný.
Jaké podklady musím advokátovi dodat, aby mohl zaslat předžalobní výzvu? Co když ji dlužník nepřevezme?
Advokát potřebuje být detailně seznámen s okolnostmi vzniku pohledávky a její aktuální výší. Předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky se zasílá na poslední známou adresu dlužníka. Pro případ soudního řízení není třeba dokazovat, že došlo k jejímu doručení. Stačí prokázat, že předžalobní výzva byla fakticky odeslána.
Jak se dá vymáhání pohledávky vyřešit mimosoudní cestou?
Nejčastěji pokud dlužník zareaguje na předžalobní výzvu. Má-li dostatek finančních prostředků, pohledávku uhradí. Pokud finance nemá nebo to alespoň tvrdí, ale zároveň komunikuje, je ideální uzavřít dohodu o uznání, obsahující splátkový kalendář poskytnutého dluhu. V každém případě je nutné, aby v jakékoliv dohodě dlužník svůj dluh písemně uznal a zároveň se zavázal do určitého data ho celý splatit. Nabízí se i možnost zajištění dluhu zástavním právem.
Je moje pohledávka nějak časově omezena?
Procesem, kterým dochází ke ztrátě nároku na plnění (úhradu dluhu), je promlčení práva. Promlčení je proces, kterým v zájmu zajištění právní jistoty dochází během času k oslabení práva. Právo jako takové nezanikne, ale pokud dlužník namítne, že je právo promlčeno (promlčecí doba musí skutečně uplynout), ztrácí věřitel nárok a nemůže právo uplatnit u orgánu veřejné moci, nejtypičtěji soudu.
Nejčastěji dochází k promlčení v subjektivní tříleté promlčecí lhůtě, která začíná okamžikem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Pokud si to uvedeme na příkladu, půjčili jste finanční prostředky dlužníkovi, který vám měl dluh vrátit do konce roku 2023. Promlčecí doba začíná 1. 1. 2024 a uplyne 1. 1. 2027. Pokud však během promlčecí doby dlužník dluh neuhradí a vaši pohledávku uplatníte u soudu, promlčecí doba se zastaví.
Jaké jsou nejčastější chyby při vymáhání dluhů?
V praxi jsem se mnohokrát setkala s tím, že se nesjednávají smlouvy o půjčce v písemné podobě. Tím se vytvářejí předpoklady k tomu, že k úhradě vašeho dluhu nemusí dojít, neboť bude složité půjčku prokázat (zejména v případě hotovostního poskytnutí půjčky). Doporučuji proto v každém případě uzavřít písemnou smlouvu, ve které sjednáte vrácení dluhu pevným datem.
Co když dlužník dluh nezaplatí a s věřitelem nekomunikuje?
V případě pasivity dlužníka nezbývá věřiteli nic jiného než se obrátit na soud s žalobou na uhrazení dlužné částky. Žaloba se podává k příslušnému soudu, který se nachází v místě trvalého bydliště dlužníka. Samozřejmostí je předložení veškerých podkladů souvisejících s dluhem – smluv, e-mailů a dalších listinných důkazů, ze kterých nepochybně vyplývá, že máte za dlužníkem existující pohledávku, kterou vám nezaplatil. Soud pak na základě podané žaloby zahájí soudní řízení dle podmínek občanského soudního řádu.
Dočetla jsem se o elektronickém platebním rozkazu. V čem spočívají jeho výhody?
Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je specifickým druhem žaloby v elektronické formě. Touto formou lze žalovat pohledávky do výše 1 milionu korun. Mezi jeho výhody se řadí rychlejší vyřízení oproti klasickému soudnímu řízení a samozřejmě s tím spojené nižší soudní poplatky ve výši 4 % z žalované částky namísto 5 % u klasického řízení. Soud na základě elektronického platebního rozkazu uloží žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů splatil pohledávku, nebo aby ve stejné lhůtě podal odpor proti podané žalobě.
Pokud žalovaný odpor nepodá a zároveň mu byl elektronický platební rozkaz doručen, končí celé soudní řízení a věřitel má v rukou pravomocný exekuční titul. Pokud dlužník (žalovaný) odpor podá nebo mu elektronický platební rozkaz nebyl řádně doručen, provede se klasické soudní řízení. To je již časově náročnější.
Na kolik mě vyjde soudní řízení při vymáhání pohledávky?
Je nutné počítat se zaplacením soudního poplatku a odměny vašeho advokáta. Pokud nebudete v soudním řízení úspěšný, je třeba počítat s náhradou nákladů právního zastoupení protistraně. V případě vymáhání dluhu nebudete úspěšní pouze v případě, kdy nebudete schopni existenci půjčky a jejích podmínek soudu prokázat. Pokud existenci dluhu, a tedy váš oprávněný nárok prokážete, vaše náklady vám na základě pravomocného rozhodnutí soudu musí uhradit žalovaný, tedy dlužník.
Jak dlouho bude soudní řízení trvat?
Vždy záleží na konkrétním soudu a jeho vytíženosti. Délka řízení se tak může pohybovat od několika měsíců až po několik let, a to zejména v případě odvolacího či dovolacího řízení. Rozhodujícím faktorem je i aktivita žalovaného.
Soudní řízení jsem vyhrál, ale dlužník přesto nezaplatil, jak mohu postupovat?
Existují bohužel i situace, kdy v soudním řízení uspějete, ale žalovaný nesplní svou povinnost uvedenou v soudním rozhodnutí dobrovolně. V takovém případě jsou možné dvě varianty. Buď výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu, nebo podání návrhu na exekuci prostřednictvím soudního exekutora. Oblíbenějším postupem je podání návrhu na zahájení exekuce exekutorovi, kterého si vyberete. Ten následně zahájí exekuční řízení a podniká kroky k vymožení pohledávky. K tomu má řadu nástrojů. Může například obstavit dlužníkovi jeho bankovní účty, majetek nebo strhávat část dlužné částky z jeho mzdy.
Závazek, pohledávka a dluh
Závazek neboli obligace je právním poměrem mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel má právo něco po dlužníkovi požadovat – tomuto jeho právu říkáme zkráceně pohledávka. Naopak dlužník má povinnost něco věřiteli poskytnout. Tuto dlužníkovu povinnost pak označujeme jako dluh. Řada vztahů obsahuje pohledávku i dluh na obou stranách.
U kupní smlouvy jsou pak obě strany jak dlužníky, tak věřiteli. Kupující je dlužníkem, který má povinnost zaplatit kupní cenu prodávajícímu a zároveň věřitelem, který má pohledávku na dodání předmětu koupě. Prodávající je věřitelem s pohledávkou na zaplacení kupní ceny a dlužníkem, dluží kupujícímu dodat předmět koupě.
Zdroj: časopis Receptář