Spotřebu energie v domácnosti lze snížit také:

  • uvážlivým používáním elektrických spotřebičů,
  • rozumným vytápěním,
  • upřednostňováním úsporných spotřebičů.

Vytápění

Přibližně 85 % energie v domácnosti spotřebujeme na vytápění a ohřev teplé vody, ať už topíme elektřinou, dálkovým teplem, nebo palivy různého skupenství. Při výběru zdroje tepla je třeba odhadnout náklady na provoz (tedy cenu paliva, případný pravidelný servis, celkovou životnost systému), ale také zohlednit náklady na pořízení vytápěcího systému, ale třeba i míru obsluhy a komfortu vytápění. Porovnání nákladů na vytápění pouze podle ceny paliva přitom může být zavádějící. Například:

  • Relativně nejdražší vytápění přímotopy v sobě ukrývá bonus v podobě sníženého tarifu elektrické energie, který ušetří náklady na provoz dalších spotřebičů.
  • Tepelné čerpadlo je úsporný zdroj tepla, jeho pořizovací cena je ovšem stále vysoká a případné opravy nebo výměna jednotlivých dílů také nepatří k nejlevnějším.

Pravdivé je rovněž tvrzení, že nejlevnější je ta energie, kterou nespotřebujeme. Rozhodně se vyplatí investovat do důkladného zateplení a při topení se chovat rozumně, tedy nepřetápět a správně větrat.

Selský rozum navíc napovídá, že není dobré upnout se pouze na jeden zdroj tepla; stačí si přece představit situaci, kdy začnou váznout dodávky plynu, nebo na delší dobu vypadne elektřina.

Správné větrání

Větrání je nutné z hlediska kvality vnitřního vzduchu, neboť spotřebováváme kyslík a vydechujeme oxid uhličitý a vodní páru, další páry vznikají při vaření, sušení prádla, koupání apod. Ovšem výměna teplého vnitřního vzduchu za studený vnější vzduch s sebou nese poměrně značnou ztrátu tepla. Až čtvrtinu energie na vytápění můžeme ztratit větráním. Jak tedy větrat úsporně?

Nejúčinnější je nárazové větrání otevřením oken na protilehlých stěnách budovy. Krátký průvan je více než 2x energeticky úspornější než větrání pootevřeným oknem, ventilační klapkou nebo mikroventilační spárou.

Nucené větrání ventilátorem zajistí víceméně konstantní a zpravidla nastavitelný průtok vzduchu. Nevýhodou je určitá hlučnost.

Nucené větrání s rekuperací (zpětným získáním) tepla se uplatňuje především v nízkoenergetických domech. Při rekuperaci tepla dojde ve výměníku k předání tepla ze vzduchu odcházejícího z budovy do čerstvého vzduchu nasávaného zvenku. Reálná účinnost rekuperace se pohybuje od 30 do 90 %, přičemž účinnost nad 60 % se považuje za dobrou, nad 80 % za špičkovou.

Vaření

S ohledem na spotřebu energie není příliš velký rozdíl mezi sporákem plynovým a elektrickým s litinovými plotýnkami. Při používání sklokeramické desky se náklady na vaření mohou snížit o 10−40 %.

Jako nejvýhodnější s ohledem k úspoře energie při vaření lze bezesporu označit indukční desku, která je o dalších 20−40 % úspornější než sklokeramická deska, na druhou stranu má vyšší pořizovací cenu. Při vaření se pak vyplatí dodržovat jednoduché zásady:

  • Plotnu zapínáme až v okamžiku, kdy je hrnec na místě. Po vaření je naopak vhodné po vypnutí plotýnky využít zbytkové teplo a jídlo nechat tzv. dojít.
  • Pouze nádobí s rovným dnem zaručuje kontakt a dobrý přestup tepla mezi plochou varné desky a dnem ohřívané nádoby.
  • Velikost plotýnek a hrnce by měla být shodná. Je–li hrnec o 3 cm užší než plotýnka, spotřebujeme o 30 % více energie.
  • Při vaření bez poklic se spotřeba zvyšuje o 150 až 300 %.
  • Rychlovarnou konvici můžeme využít i pro předehřev vody, kterou použijeme k vaření např. těstovin či brambor.
  • Ve varné konvici vaříme vždy pouze tolik vody, kolik opravdu potřebujeme – nejjednodušší je odměřit ji předem např. počtem šálků na kávu.
  • Pro vaření potravin s delší dobou tepelné úpravy je vhodné použít tlakový hrnec − úspora energie i času je až 50 %.

Mytí nádobí

Myčka nádobí šetří oproti ručnímu mytí nejen náš čas a ruce, ale také spotřebu vody (současně tedy i energii na její ohřev). Při koupi nového spotřebiče je však dobré poohlédnout se po moderním přístroji.

Máme-li k dispozici tzv. noční proud, přesněji dvoutarifní dodávku elektřiny, vyplatí se myčka s funkcí odloženého startu. Naprogramujeme spínač na dobu, kdy myčka bude využívat elektrickou energii ve snížené sazbě. Je však třeba si tuto dobu zjistit, liší se podle regionu a tarifu, ovlivnit ji mohou i nečekané události v rozvodné síti.

Úspor lze dosáhnout také rozumným využiváním spotřebiče:

  • Myčku zapínáme, až když je zcela naplněná nádobím.
  • Není–li nádobí silně znečištěno, stačí program s nižší teplotou. Lze tak ušetřit přibližně 30 % elektrické energie.

Některé myčky jsou vybaveny speciálními úspornými programy, které samy zajistí nižší spotřebu vody a energie.

Žehlení

Během jedné hodiny žehlení spotřebujeme přibližně 0,25–0,7 kWh elektrické energie. Vyplatí se proto popřemýšlet, zda je opravdu nutné žehlit například ručníky nebo povlečení, pokud je při věšení řádně narovnáme a ihned po uschnutí složíme.

Některé materiály vůbec žehlit nepotřebují, proto jim při nákupu nového oblečení dáváme přednost.

Po vypnutí žehličky využijeme zbytkové teplo k žehlení jemného prádla.

Praní prádla

Také u praček platí že, moderní spotřebič se díky snížené spotřebě vody a energie zaplatí už po několika málo letech. Současné moderní úsporné pračky spotřebovávají kolem 40 l vody a 0,9 kWh elektřiny, ty nejúspornější ještě méně. Starší pračky mají při vyprání stejného množství prádla na stejnou teplotu spotřebu i 70–100 l vody a 1,5–2 kWh elektrické energie.

Je důležité, aby pračka stála rovné, nejlépe podle vodováhy. Sebemenší náklon prodlužuje odstřeďování, čímž se zvýšuje spotřeba energie a snížuje životnost pračky.

Nejefektivnější z hlediska spotřeby energie, vody a pracího prostředku je praní ve zcela naplněné pračce. Pokud naplníme pračku do poloviny a navolíme úsporný program, neušetříme polovinu energie, nýbrž pouze třetinu.

Ušetřit prací prostředek lze i jinak. Takřka každá hospodyňka „pro jistotu“ trochu pracího prostředku přidá, i když je to zcela zbytečné. Výhodná je pračka, která si sama podle zvoleného programu dávkuje optimální množství pracího prostředku z vestavěného zásobníku. Díky tomuto systému lze ušetřit 30–50 % pracího prostředku.

Důležitá je i volba správného pracího programu. Pro nepříliš znečištěné prádlo stačí 30–40 °C. Snížením teploty z 90 °C na 60 °C (při této teplotě se zničí většina bakterií) se sníží spotřeba energie až o polovinu.

Osvětlení

Jednou z nejúčinnějších oblastí úspor elektrické energie je osvětlení. Záměna klasických energeticky neúsporných zdrojů za úsporné je velmi snadná a její ekonomická návratnost vysoká.

Úsporné zdroje světla dokážou oproti klasickým žárovkám ušetřit až 80 % energie.

V místnostech, kde nikdo není, není potřeba svítit. Jedna hodina zbytečného svícení 100W žárovky denně se za rok načte na 36,5 kWh, to znamená přibližně 190 Kč za rok (u úsporné zářivky je to jen 45 Kč za rok).

Úspornou zářivku není vhodné umístit tam, kde se svítí jen krátkodobě (několik minut denně).

Pokud z místnosti osvětlené úspornou zářivkou odcházíme na dobu kratší než půlhodinu, neměli bychom zhasínat, nevyplatí se to. Úsporné zářivky totiž při rozsvícení potřebují o něco více energie než při samotném svícení.

Chlazení a mrazení

Z domácích elektrických spotřebičů jsou největšími konzumenty elektřiny chladnička a mraznička, neboť jsou v provozu 24 hodin denně. Pokud máme spotřebič starší 10 let, vyplatí se vyměnit jej za nový model.

Důležitým vodítkem při výběru nové chladničky je počet členů v domácnosti a způsob nakupování. Aby byl její provoz ekonomický, měla by být chladnička naplněna zhruba ze tří čtvrtin. Při menším či větším objemu chlazených potravin plýtváme energií. V prvním případě chladíme prázdný prostor, v druhém nemůže chladný vzduch správně cirkulovat a spotřebovává se tak více elektrické energie.

Samozřejmostí by už měl být výběr spotřebiče, který nese na energetickém štítku označení alespoň A+ nebo A++. Vzhledem k tomu, že ceny domácích spotřebičů neustále klesají, není pořízení moderního úsporného přístroje už zdaleka tak finančně náročné jako dříve.

Tipy pro úsporný provoz

  • Chladničku nestavíme k osluněné stěně nebo blízko sporáku či radiátoru. Vzroste–li teplota místnosti, kde je 20 °C, na teplotu 25 °C, stoupne spotřeba elektřiny o 18 %.
  • Pro běžný provoz v chladničce postačí průměrná teplota 5 °C a v mrazničce –18 °C, každý snížený stupeň znamená navýšení spotřeby o 6 %.
  • Do chladničky není vhodné ukládat nezakryté tekuté potraviny, např. polévky, nápoje či vodu. I zmrzlé tekutiny se totiž odpařují a vytvářejí námrazu. Pokud námraza vznikne, je třeba ji odstranit. Třícentimetrová vrstva ledu zvyšuje spotřebu elektřiny až o 75 %!
  • Pultové mrazničky spotřebují díky svému tvaru zhruba o 15 % méně elektřiny než skříňové.

Počítače a elektronika

Důsledným vypínáním počítačů a dalších spotřebičů včetně jejich odpojení od elektrické sítě (např. přes spínač na prodlužovací šňůře) po skončení práce lze ušetřit až stovky korun ročně.

Opět se vyplatí výměna starého přístroje za nový – ploché LCD monitory mají 2–3x nižší spotřebu než hluboké CRT monitory.

Notebooky mají až 3x nižší spotřebu elektřiny než stolní PC.

Není vhodné nechávat monitor v režimu stand–by, pokud vypínáme počítač, měli bychom vypnout i monitor.

Pokud PC nepoužíváme delší dobu, je vhodné jej zcela vypnout – odpojit od elektrické sítě. I v úsporném režimu totiž pobírá značné množství energie.

Pokud je notebook plně nabitý, vypojíme nabíječku ze zásuvky. Sama o sobě má totiž určitou spotřebu (zahřívá se a svítí).

Při nákupu nového televizoru nebo elektroniky hledíme i na spotřebu v pohotovostním (stand–by) režimu. Spotřeba 1 W při stand–by znamená u jednoho spotřebiče roční náklady zhruba 35 Kč.

Dbáme na úplné vypínání spotřebičů (třeba i vytažením ze zástrčky) zvláště v případě delší nepřítomnosti nebo pokud víme, že je nepoužijeme.

Vypínáme adaptéry − nabíječka v zásuvce spotřebovává energii i pokud zrovna nedobíjí.

Existují i další pomocníci, například zásuvky, které lze časově naprogramovat.

Připraveno s využitím podkladů: CENIA, České informační agentury životního prostředí