Přítomnost štěnic v bytě většinou vyvolává rozpaky a stud. Lidé se často domnívají, že tento drobný trýznitel se objevuje jen v neuklizených domácnostech, kde se ložní prádlo skoro nepere a špína kouká ze všech koutů. Není tomu tak, štěnice si domů nastěhují i čistotní lidé. Přivézt si je můžete jako nechtěný suvenýr z hotelu nebo návštěvy u známých, kde jste přespali, přelezou k vám ze sousedního bytu nebo si je domů přinesete s použitým oblečením z druhé ruky. Než se nadějete, škůdci se rychle rozmnoží a zbavovat se jich budete těžko.
V teple jenom kvetou
Štěnice domácí (Cimex lectularius) je druh drobného hmyzu, který parazituje na člověku sáním jeho krve. Tato ploštice měří v dospělosti jen 4-5 milimetrů a je tedy velmi těžké ji ve svém okolí zpozorovat. Navíc štěnice vylézají hlavně v noci, 95 % času tráví v úkrytech poblíž míst, kde lidé spí. Jen při velmi velkém zamoření domácnosti je možná zahlédnete i přes den na nábytku nebo stěnách. Žijí 1 až 1,5 roku a prochází několika vývojovými stádii. Z nakladených vajíček se vylíhne nymfa, která se pětkrát svléká a postupně se přeměňuje v dospělce. V každém vývojovém stupni se živí lidskou krví, člověka lokalizuje hlavně podle teploty kůže a vydechovaného oxidu uhličitého. Zároveň ale tito parazité dokáží měsíce hladovět a vydržet bez potravy. Rychlost vývoje závisí mimo jiné na teplotě okolí. Pokud doma máte vytopeno na 20 °C, pohlavně dospělí jedinec se z vajíčka vyvine asi za dva měsíce. Stačí přitom zvýšit teplotu o několik stupňů a jejich vývoj se výrazně zrychluje, při 25 °C celý cyklus stihnou za pouhý měsíc. V teple jsou také čilejší a častěji sají krev. Naopak, při teplotě menší než 16 °C přestávají být aktivní, ale takový chlad má v ložnici málokdo.
Odhalit štěnice není vždy snadné
Štěnice se mohou ukrývat například v povlečení, za nábytkem, za obložením zdí i podlahovými lištami. O jejich přítomnosti se dlouho nemusíte vůbec dozvědět. Při sání vstřikují do rány anestetikum, takže kousnutí nebolí. Nepříjemné pocity nastupují až později, kdy se objevují zarudlé štípance, doprovázené svěděním. U některých lidí se dokonce žádné kožní problémy dostavit nemusí. Kožní reakce se objevuje se zpožděním, zvlášť u lidí, kteří se s výskytem štěnic setkali poprvé. Štěnice na vás mohou hodovat již několik dní a najednou se na pokožce objeví svědivé červené pupínky. Taková kožní reakce proto nebývá často spojována s výskytem štěnic a léčí se jen problémy s podrážděnou pokožkou. Bohužel se zatím štěnice vesele množí a brzy zamoří celý byt i okolí. Přítomnost těchto škůdců mohou odhalit také jejich svlečky nebo trus, který vypadá jako malé černé tečky a nejčastěji se nachází v blízkosti postele nebo jiného úkrytu štěnic. Jasným důkazem je pak nález uhynulého exempláře. Po zjištění, že se u vás zabydlely štěnice, je nutné co nejrychleji jednat.
Likvidace je zdlouhavá
Vypudit štěnice z bytu je otázka pevných nervů a poměrně dlouhé doby. Když zjistíte přítomnost štěnic, nedoufejte, že si s jejich likvidací poradíte sami. Štěnice jsou bohužel velmi rezistentní druh hmyzu a jsou velmi odolné proti různým přípravkům pro jejich hubení. Proto je nejlepším řešením povolat si dezinsekčního odborníka. Před jeho příchodem je nutné pořádně uklidit, vyluxovat a vytřít prach. Zároveň musíte zabránit tomu, aby se štěnice rozšířily do dalších místností a přilehlých prostor. Pytlík z vysavače tedy ihned po úklidu zalepte do igelitového pytle a bez prodlení vyhoďte. Hadici od vysavače důkladně vyčistěte vařící vodou.
Veškeré ložní prádlo uzavřete do plastových sáčků. Oblečení a povlečení dávejte z pytlů rovnou do pračky, kde jej vyperte alespoň na 60 °C. Prázdné igelitové pytle zlikvidujte. Povolaný pracovník dezinsekční firmy provede postřik speciálním přípravkem. Po zásahu nevstupujte do místnosti dokud přípravek dostatečně nevyschne. V postižené místnosti nevytírejte ani neluxujte alespoň týden, abyste neodstranili účinnou látku. Postřik však nezlikviduje nakladená vajíčka, je ho proto zapotřebí minimálně jednou opakovat. V obytných domech je navíc nutné prohlédnout a případně ošetřit i okolní byty.