Vedle řady předností (příjemný vzhled, teplé na dotek, výroba z obnovitelných přírodních zdrojů nepoškozuje životní prostředí) má dřevo také nepříjemné vlastnosti: Vlivem vlhka se kroutí a mění objem.

Změny objemu ovšem lze omezit. Jak? Před úpravou dřeva a kvalitní povrchovou úpravou a použitím moderních pružných nátěrů, které vydrží bez obnovy nejméně 5 až 7 let (při průběžném ošetřování tzv. udržovací sadou ještě podstatně déle).

Konstrukce ze dřeva

Kroucení dřeva pak účinně zabraňuje úprava materiálu: u většiny současných oken ze dřeva nejde o jednolitý masivní profil, nýbrž o minimálně třívrstvou lamelu z ušlechtilého dřeva, slepenou kvalitním vodostálým lepidlem (tzv. europrofil).

Díky této technologii výroby se dřevěné eurookno nekroutí ani vlivem vlhkosti, ani vlivem teplotních změn. Chcete-li dokonalý vzhled rámu, můžete mít lamely vždy z jednoho kusu − tedy bez viditelných spojů (platí do délky až 230 cm). Pokud chcete naopak ušetřit, kupte si okna z lamel cinkovaných (napojovaných). Rozdíl kvality totiž nespočívá v životnosti ani v izolačních parametrech, ale pouze ve vzhledu.

Důležitá je tloušťka rámového profilu, kterou snadno poznáte podle číselného označení okna. Plně vyhovují okna Euro IV 78 (tloušťka rámu 78 mm).

Pohledové lamely mají být vždy bez vad a suků. Z tuzemských dřevin se nejvíce používá smrk (nejměkčí a nejlevnější dřevo), občas též borovice (je kvalitnější, ale obsahuje více pryskyřice – méně „smolnatá“ je např. na Třeboňsku) nebo dub (relativně tvrdá ušlechtilá dřevina, vyžaduje větší tloušťku rámového profilu). Z exotických dřevin je nejznámější meranti (měkké dřevo, červená a bílá barva, zajímavá struktura). Dřevina merawan tvrdostí připomíná dub, kresbou meranti.

„Před několika lety se v technologii výroby dřevěných oken objevila převratná novinka − přechod od spojování okenních rámů čepováním na spojování rámů v rozích pomocí svařování,“ líčí Václav Hájek ze Stavební fakulty ČVUT v Praze. „Pochopitelně se nesvařuje dřevo, nýbrž tavné lepidlo, které se předem nanese na řezné plochy. Výroba se tím výrazně zrychlí a zlevní.“

Kvůli ochraně vnějšího povrchu dřeva se začínají prosazovat okna, jejichž vnější obklad.tvoří např. plast. Proti však mluví méně elegantní vzhled a skutečnost, že UV záření má vliv na jeho životnost. Snahou zlepšit tepelně-technické vlastnosti dřevěných rámů jsou různé sendvičové konstrukce, kdy část dřevěných rámů nahrazuje tepelný izolant z pěnové hmoty nebo korku. Obě tendence lze spojit do sendvičové dřevěné konstrukce s vnějším obkladem z hliníku.

Konstrukce z plastů

Největší boom prožívají dnes v Evropě plastová okna. Výchozí surovinu tvoří tvrdé PVC přesně definovaného složení (jakákoli odchylka může výslednou kvalitu plastových profilů výrazně snížit). Kvůli zlepšené tepelné izolaci (a částečně izolaci proti vlhkosti) mají profily důmyslný systém komor (dutin).

Když byla výroba plastových oken zahájena (před více než 50 lety), měly profily z PVC jeden podstatný problém: jejich pevnost (tuhost) zajišťovaly převážně ocelové výztuhy, které zhoršovaly tepelně-technické vlastnosti. Dnes již existuje spolehlivé řešení: Vícekomorová konstrukce rámu (pět až osm komor) se obejde bez ocelových výztuh. Okno sice mírně prodraží, ale dosáhne lepších tepelných parametrů než dřevěný rám. Navíc je možné na vnější stranu profilů nanášet ještě další vrstvu PMMA (polymethylmetakrylátu), což nabízí například věrnou imitaci dřevěného povrchu.

Design plastových oken je takřka neomezený: různé tvarové i barevné řešení, možnost zaoblení okenního profilu, zcela skryté kování. Do oken lze elegantně integrovat systémy protisluneční ochrany a ochrany proti hmyzu.

Stavební hloubka plastových rámů se – podobně jako u oken dřevěných − zvětšuje: dříve běžné tříkomorové profily se stavební hloubkou kolem 60 mm dnes nahrazují vícekomorové rámové konstrukce s hloubkou kolem 70 mm. Ještě dále jdou okenní konstrukce pro tzv. pasivní domy. Stavební hloubka profilů zde dosahuje 100 až 140 mm, což při důmyslném konstrukčním řešení, zasklení speciálními izolačními trojskly a dokonalé montáži umožňuje zdvojnásobit účinnost tepelné izolace.

Zlevnění plastových oken přináší možnost recyklace starého materiálu a odpadu při výrobě nových kvalitních profilů. Trend energeticky úsporného okna sledují plastové profily, jejichž některé dutiny vyplňuje tepelná izolace z tvrdé pěny.

Také u plastových konstrukcí se projevuje snaha o prodloužení životnosti profilu: řešením je vnější obklad z hliníku, který eliminuje vliv UV záření na plastový profil a zajistí široké možnosti vnějšího barevného řešení. Existuje rovněž plastohliníková konstrukce na bázi recyklovaných plastů, jejíž tepelně-technické vlastnosti jsou srovnatelné s vlastnostmi oken z dubového dřeva a splňuje požadavky na dlouhou životnost i nízkou cenu.

I když se záruka na plastová okna pohybuje v rozmezí 5 až 10 let, jejich životnost je podstatně vyšší. Při pravidelné péči (přesto, že jde o okna bezúdržbová, nutné je minimálně seřizování a mazání celoobvodového kování) může okno s vnějším hliníkovým obkladem spolehlivě sloužit i 50 let. Důvodem k případné výměně skoro jistě nebude fyzické opotřebení a ztráta funkčnosti, nýbrž opotřebení morální a vyšší požadavky na vzhled, izolaci nebo zabezpečení okna.

Konstrukce z hliníku a oceli

Okna dřevohliníková a plastohliníková

  • Jsou levnější než hliníková.
  • Zvenčí mají elegantní vzhled.
  • Zevnitř zajišťuje konstrukce dobrou tepelnou izolaci.
  • Mají dlouhou životnost.
  • Nevyžadují téměř žádnou údržbu.

Kovová okna jsou elegantní a luxusní, ale pro bytové účely se zatím (vzhledem ke svým tepelně-technickým vlastnostem) příliš nehodí.

Aby se u hliníkových oken součinitel prostupu tepla U vešel do normou požadované hodnoty 1,8 W/m²K, je takřka nutností dutinový profil stavební šířky 70 až 80 mm, ale především dokonalé technické řešení přerušení tepelných mostů v konstrukci (dutina vyplněná pěnovým polyuretanem, minimální šířka 28 až 38 mm) aj.

Také u ocelových profilů je klíčovým problémem přerušení tepelného mostu. Lze ho docílit například tvrdou polyuretanovou pěnou.

Desatero pro nákup

  1. Ujasněte si, co chcete, a nechte si zpracovat nabídku od několika firem. Přednost dejte prodejcům okenních profilů od renomovaných výrobců, kteří zároveň provedou odbornou montáž.
  2. U každé z firem zjistěte, zda jsou její pracovníci pravidelně školeni dodavatelem okenních profilů a zda je kvalita výrobků průběžně kontrolována.
  3. Přesvědčte se, že firma nepoužívá tzv. vylehčené profily (tloušťka vnější stěny profilu méně než 3 mm). Tyto profily se sice mohou prokázat certifikátem, ale okna z nich zhotovená mají omezené použití.
  4. Zajímejte se o rozdíly v cenové nabídce firem. Vylučte jak nejvyšší, tak i podezřele nízkou nabídku.
  5. Vyžádejte si od firem reference a prověřte je. Srovnávejte „celkový dojem“: úroveň jednání, odbornost, vstřícnost. V případě větší zakázky si vyžádejte možnost nahlédnutí do výroby.
  6. Ověřte si historii firmy: pokud několikrát změnila své zaměření, není solidní. Potřebujete jistotu, že vám bude poskytovat servis v budoucnosti.
  7. Zkontrolujte, že nabídka obsahuje vše, co jste chtěli. Firma může ve snaze o snížení ceny vynechat některé prvky či práce a teprve dodatečně cenu navýšit. Porovnejte technické i estetické řešení konstrukcí, nenechte se nalákat na záruku 10 let (běžná záruka je 5 let).
  8. Nechte se poučit o platných normách a vyžádejte si věrohodné doklady, že nabízené konstrukce tyto normy splňují (údaje z prospektů bývají neúplné a pouze informativní).
  9. Při současné honbě za co nejlepší tepelnou izolací oken nepodceňte statické a mechanické vlastnosti konstrukce. Pokud okno nebude funkční, izolace vám nepomůže.
  10. Uvědomte si, že provádíte investici na více než 50 let. Proto je lepší zvolit kvalitnější řešení, i kdyby bylo momentálně dražší.