Obývák, ložnice, kuchyň a možná i pracovna. Pro někoho čtyři místnosti, pro jiného jediná. Vejít se do malého bytu vyžaduje důvtip i ochotu (někdy spíš nutnost) vzdát se řady věcí, které akutně nepotřebujete. Ať budete kouzlit sebevíc, úložné prostory budou vždy limitovány čtyřmi stěnami a stropem. Přesto se dá stísněné bydlení vylepšit řadou zlepšováků.
Tip 1.: Skříně ode zdi ke zdi
Vestavěné skříně skvěle využijí kompletní prostor, nemusí ale hned jít o klasiku v podobě světlého dřeva s posuvnými dveřmi a velkým zrcadlem. Zapojte fantazii, nebojte se zapuštěných prostor. Niky vypadají vkusně, jsou praktické. Zatímco uvnitř je šatník a řada věcí, které nechcete postavit návštěvám na odiv, v nikách můžete nechat fotografie, sváteční skleničky nebo třeba knížky. Do malého prostoru takto masivní kus nábytku volte ve světlé barvě – ideálně bílé. Dřevo, zejména pak v tmavších odstínech, není vhodné. Masivní dřevo vám ve stísněném interiéru vyvolá dojem zavalitosti a opticky ho naplní.
Vestavěné úložné prostory ano, ale ne v těchto barvách. Do malého bytu volte světlejší odstíny.
Tip 2.: Vysoké stropy jsou výhrou
Máte garsonku v secesním či klasicistním domě? Pak máte zřejmě vysoké stropy. Využijte toho. Vestavěná patra můžete použít buď na spaní, nebo na ukládání věcí. Spaní pod stropem nemá zásadnější negativa, spočítejte ale dobře výšku patra, ať se při vstávání neboucháte každodenně do hlavy. Dobře volte také schody, které na něj povedou. Prostorově nejúspornější variantou schodiště do malých interiérů jsou ty točité, ale ty se pro takto nízký výstup nehodí. Obvykle zde jsou jednoduché obyčejné dřevěné schody, nebo rovnou jen žebřík. Zhodnoťte svou fyzičku a také pohodlnost při došlapu holé nohy. Spaní na patře nelze doporučit těm, kteří potřebují studený vzduch. Nebudeme si nic nalhávat, teplo zkrátka stoupá vzhůru, takže budete mít v posteli o dva až tři stupně více, než na podlaze. Zejména v létě to spokojenému usínání nepřidá.
Řešením je i palanda, v tomto případě dole pro rodiče, nahoře pro dcerku. V malém interieru v pronájmu to občas jinak nejde.
Můžete si to vždy rozmyslet, matraci na spaní dát na zem a malé komody a řadu věcí vystěhovat nahoru. Anebo si raději rovnou pořiďte patra jen na věci. Umisťují se obvykle nad dveře, ale výjimkou nejsou ani umístěná nad kuchyňskými linkami či přes celou chodbu. Přístup je buď čelní, nebo je patro ve formě podhledu a leze se do něj (podobně jako na půdu) otvorem. V takovém případě stojí za zvážení, zda se budete vždy stavět se štaflemi, nebo zabudujete rovnou skládací schody.
Tip 3.: Jedna místnost? Udělejte z ní dvě
Máte-li ložnico-obýváko-kuchyň v jednom, potřebujete kuchyň oddělit. Alespoň kuchyň od obýváku. Na psychiku řady lidí lépe působí, vyvoláte-li dojem, že nespí v té samé místnosti, kde se vaří. Nemusíte hned vztyčovat nesmyslné příčky nebo tapetovat zadní strany skříní a dělat z nich „zeď“. Stačí třeba bar nebo nižší komoda, anebo vymalování zdí rozdílnou barvou - oddělení prostoru může být i takto symbolické.
Barový pult oddělí kuchyň od zbytku bytu.
Tip 4.: Spotřebiče vybírejte opatrně
Zatímco lidé s větším bytem neřeší, zda jde v módu „stand by“ – tedy pohotovostním režimu – vypnout blikající či svítící diody, vy bystě měli. Majitelé větších bytů pak zkrátka z obýváku odejdou do ložnice a blikání či jemné vrčení spotřebiče je nemusí zajímat. Pokud je vše v jedné místnosti, je dobré volit lednici a další spotřebiče s tichým chodem a elektroniku, která na vás nebude v noci pomrkávat.
Tip 5.: Jak si kdo ustele…
Výběr postelí do malých bytů bývá prubířským kamenem. Jaké jsou možnosti? Nejjednodušší je mít klasickou postel, přes kterou se přes den hodí přehoz, pár polštářků a budeme ji brát jako „obytnou postel“, na kterou si klidně může sednout i návštěva. Mnohem lépe ale vypadá skládací sedací souprava. Jenže ty bývají obvykle vyráběné primárně na sezení, ne na každonoční spaní. Počítá se spíše s jejich rozložením pro návštěvy. Zničíte ji tak rychleji, než postel, a navíc obvykle není ve spacím módu zdaleka tak pohodlná a dokonce ani zdravá pro vaše záda. Ideálním řešením je vyklápěcí postel. Vydrží poměrně dlouho, efektivně šetří místo a vkusně vypadá. A navíc se na ní i dobře spí. Jen si za ni trochu připlatíte. Záleží na konkrétním kusu, ale pohybujeme se v mantinelu 10 000 až 25 000 korun.
Rohová pohovka v malém bytě není dobrým řešením...
Tip 6.: Všechno rohové – mimo pohovky
Pokud si to budete moci dovolit, nebo jste dost šikovní na svépomocnou výrobu, využijte k uskladnění věcí rohy a postavte do nich rohový nábytek. A naopak, rohová pohovka nemá v malém bytě co dělat. Zabírá ohromný prostor a beztak ji návštěva ani vy na 100 procent nevyužijete. Lepší je jednoduchá sedačka pro dva až tři, nebo rovnou křesílka či taburety s úložným prostorem pod sedákem. Máte-li pocit, že s gaučem už ani neotevřete dveře, poohlédněte se po posuvných.
Tip 7.: Poličky kam se podíváš
Zastavit si malý byt nábytkem není zrovna pohlazení po duši. Opticky lépe působí, pokud u podlahy necháte více místa. Jak na to? Využijte více závěsných skříněk a polic. Odlehčíte tak celý prostor. Poličky můžete netradičně pro ty méně používané věci nebo knížky dát i nad okno, nebo je vést pod stropem. Pokud jsou stropy ve vašem bytě už tak nízké, zkuste optický klam: Bílý strop, tmavší stěny a nízký nábytek nebo poličky umístěné níž, než byste je normálně dali. Místo mezi nábytkem a stropem pak opticky posune strop výš.
Tip 8.: Kouzlení s barvami
Do malého bytu je ideální používat světlé odstíny barev nebo rovnou bílou. Pokud chcete výraznou barvu, kombinujte její sytost. Světlé odstíny opticky vystupují vpřed, tmavé jsou zase na ústupu do pozadí. Vyvoláte tak dojem většího prostoru. To se ale netýká podlahy. Ta by měla být v celém malém bytě jednotná, a to jak v materiálu, tak v barvě – vizuálně interiér nafouknete. Barevné kouzlení lze praktikovat i s nábytkem. Zhruba do výšky pasu se dávají tmavší kusy, od pasu výš světlejší.
