Časopis dTest se zaměřil na optické detektory kouře. V nezávislé laboratoři otestovali 12 nejprodávanějších modelů v Česku, každý jiné značky, a zjistili, že pět by se vůbec nemělo prodávat, protože nesplnilo požadavky normy!
Povinnost vybavit domácnost autonomním detektorem kouře platí od roku 2008 pro nově postavené nebo nově zrekonstruované objekty. Na stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky se však dočtete, že hasiči doporučují vybavit tímto zařízením každou domácnost.
Podle statistik totiž tři ze čtyř obětí požáru neuhoří, ale zemřou následkem vdechnutí toxických zplodin obsažených v kouři. Nejvíce lidských životů je takto zmařeno v noci, kdy je malá šance, že si začínajícího požáru někdo všimne.
K požáru dojde velmi snadno - například od elektroinstalace.
Přesné označení tohoto umělého strážce je autonomní detektor kouře. Název vychází z jeho podstaty, kdy začínající požár zjišťuje na základě vniknutí kouře do svých útrob.
Takzvané optické modely, které testoval časopis dTest, obsahují speciální komoru, do které je vysílán světelný paprsek. Když do komory vnikne kouř, paprsek je odražen na přijímač, který je vzhledem k paprsku umístěn pod určitým úhlem a odražený paprsek spustí alarm. Přijímač (detektor) světla detekuje přítomnost kouře na základě změny odrazivosti částic vzduchu.
Nejlevnější otestované „hlásiče požáru“ stojí 120 korun, nejdražší se dostanou přes jeden tisíc. V nezávislém srovnávacím testu se však ukázalo, že rovnicí „za více peněz vyšší kvalita“ se řídit nelze.
Výjimkou je vítěz testu, model Jablotron JA–63S, který stojí bezmála 1100 korun. Ovšem hned druhý v pořadí GEV FMR 4023 pořídíte v průměru za 400 korun. Za hlásiče nejhorší kvality, které v testu zcela propadly, pak můžete zaplatit od 400 do zhruba 550 korun, tedy více než za přístroje dobré kvality.
Požár může mít fatální následky.
Jak by měl detektor fungovat
V případě autonomních detektorů kouře je klíčová spolehlivost a rychlost odhalení počínajícího požáru. Jde o to, aby spustily alarm stejně rychle bez ohledu na to, z jakého směru přichází kouř. Tato vlastnost se odborně nazývá směrová závislost. V laboratoři byla zkoušena ve speciálním kouřovém tunelu, kde ke každému detektoru postupně přicházel kouř ze čtyř stran.
Výsledky testu byly rozmanité. Směrová závislost je totiž ovlivněna konstrukcí přístroje, respektive umístěním měřicí komory, do které musí kouř vniknout.
- Vítěz testu je na směru proudícího vzduchu závislý jen minimálně, u nejhorších modelů však hraje obrovskou roli.
- V případě modelů Var–Tec FDA 739–S, Evolveo Sonix a Sygonix R01–SY bylo dokonce zjištěno nesplnění požadavků normy ČSN EN 14604, podle které byly testy prováděny — byl naměřen nižší práh citlivosti, než stanovuje norma.
Vedle směrové závislosti je důležitá také požární citlivost. Jinými slovy, detektor musí být schopen reagovat na široké spektrum druhů kouře, protože v domácnostech je spousta hořlavých materiálů s odlišným průběhem hoření. Některé spíš doutnají (například dřevo nebo bavlna), jiné zase velmi rychle hoří (třeba plast nebo hořlavá kapalina). V laboratoři použili postupně všechny čtyři látky, aby simulovali různé zdroje požáru.
Každá látka hoří trochu jiným způsobem.
- Hlásič požáru Bavaria BARM2 propadl ve zkoušce s doutnajícím dřevem, model Certa FMR 4030 ve zkoušce s hořlavou kapalinou — oba zaznamenaly požár až za limitními hodnotami prahu reakce, které povoluje norma.
Propojené detektory jsou rychlejší
Vzájemná propojitelnost více detektorů je velmi užitečná vlastnost. Pokud v rodinném domě dojde k požáru například v garáži, která je hodně vzdálená od ložnice, spící obyvatele domu to nemusí vzbudit, a než se aktivuje další detektor umístěný někde v obytné části, může vzniknout zbytečná škoda na majetku. A to v tom lepším případě.
Pokud budou detektory navzájem propojené, začnou vydávat signál všechny najednou, jestliže jeden jediný zaznamená kouř. Starší modely byly propojeny kabely, moderní využívají bezdrátové sítě.
- Vzájemné propojení více detektorů však z testovaných modelů umožňuje pouze Elektrobock LX–738.
Pro nečekané situace, kdy například omylem spálíte něco v kuchyni nebo jiným způsobem vytvoříte doma takový kouř, že se spustí alarm, je užitečná funkce dočasného vypnutí alarmu (zpravidla na dobu kolem 10 minut). Jednoduše tak zastavíte falešný poplach do chvíle, než se vám podaří kouř vyvětrat.
- Umí to však pouze jediný hlásič v testu, model Busch–Jaeger ProfessionalLINE.
Detektor kouře zachraňuje životy i majetek
Baterie musí vydržet alespoň rok
Všechny autonomní detektory kouře zařazené do testu využívají jako zdroj napájení alkalickou nebo lithiovou baterii. Většina z nich je dodávána s 9voltovou baterií, vítěz testu si vystačí s běžnou tužkovou o kapacitě 1,5 voltu. Podle normy ČSN EN 14604 musí baterie udržovat zařízení v činnosti alespoň jeden rok.
Citujeme: „Dříve než kapacita baterie klesne na hodnotu, která neumožňuje náležité vyhlášení poplachu, musí být vydán nezaměnitelný akustický poruchový signál. V okamžiku, kdy začne hlášení poruchy, musí mít baterie, pro případ požáru, dostatečnou kapacitu na vydání poplachového signálu v trvání nejméně 4 minut, nebo pokud se požár nevyskytl, dostatečnou kapacitu na vydání hlášení poruchy po dobu alespoň 30 dní.“
Některé modely v testu jsou vybaveny i optickou signalizací poruchy — červená barva je vyhrazena pro optickou signalizaci požáru, takže porucha přístroje by měla být jiné barvy, nejčastěji oranžové. Doporučujeme však jednou týdně nebo alespoň jednou za měsíc zkontrolovat funkčnost detektoru. Každý je vybaven testovacím tlačítkem, jehož stiskem simulujete buď mechanicky, nebo elektronicky přítomnost kouře v měřicí komoře.
Baterie musí vydržet alespoň rok
Na trhu existují i autonomní detektory kouře se zdrojem napájení v běžné elektrické síti, ale ty do testu nebyly zahrnuty.
Návod k použití nevyhazujte!
Kvalitní návod k použití obsahuje spoustu informací. Například schémata, kde je znázorněno vhodné umístění detektorů a jejich počet podle typu objektu: Ve vícepodlažním rodinném domě bude potřeba více detektorů kouře, ideálně vzájemně propojených, než v bytě v běžném činžovním domě.
Dále by měl obsahovat přesný postup instalace přístroje na strop nebo na stěnu — doporučuje se centrální část stropu, určitě ne kouty místností, kde by byl účinek nižší.
A v neposlední řadě by v návodu k použití neměly chybět rady, jak předcházet vzniku požáru a co dělat, když hoří.
| Testované produkty (v pořadí od nejlepšího) | Hodnocení |
|---|---|
| Jablotron JA–63S (1090 Kč) | dobře (77 %) |
| GEV FMR 4023 (400 Kč) | dobře (73 %) |
| Schneider Electric MTN547020 (560 Kč) | dobře (72 %) |
| Elektrobock LX–738 (240 Kč) | dobře (68 %) |
| Conrad CO–100VDS (300 Kč) | uspokojivě (49 %) |
| Busch–Jaeger Professional Line (6800–0–2512) (1070 Kč) | dostatečně (29 %) |
| Hastex & Haspr GS–506 (120 Kč) | dostatečně (25 %) |
| Certa FMR 4030 (340 Kč) | nedostatečně (19 %) |
| Var–Tec FDA 739–S (370 Kč) | nedostatečně (10 %) |
| Evolveo Sonix (540 Kč) | nedostatečně (8 %) |
| Bavaria BARM2 (470 Kč) | nedostatečně (0 %) |
| Sygonix R01–SY (400 Kč) | nedostatečně (0 %) |
Co dělat při požáru
Zpravidla se oheň hasí vodou, ale existují výjimky:
- Pokud vzplane olej na smažení, vodou ho určitě nehaste, protože to by naopak plameny ještě podpořilo a vznikl by sloupec ohně, od kterého by rychle chytlo i okolí. Hořící tuk je potřeba zadusit, například přikrýt pánev pokličkou nebo mokrou látkou.
- Stejně hasíme i hořící topný olej nebo benzin — udusíme jej vlhkou přikrývkou.
- Hoří–li elektroinstalace, je důležité nejprve vypnout proud a až potom začít hasit vodou. V opačném případě by vám totiž hrozil zásah elektrickým proudem.
Hasíte–li požár uvnitř domu nebo místnosti, je dobré zavřít dveře, protože pohyb vzduchu zbytečně rozdmýchává plameny.
Jestliže už je příliš pozdě a místnost je zahalena kouřem, zavřete dveře, zavolejte hasiče a odejděte — po schodech, nejezděte výtahem!
dTest
V případě, že oheň vznikl ve společných prostorách obytného zařízení a je v nich kouř, zůstaňte ve vlastním bytě, zavřete dveře a dejte mokrý hadr pod dveře. Cítíte–li žár, polévejte je, abyste plameny zbrzdili. Dřevěné dveře vydrží přibližně půl hodiny.
Pokud se v místnosti začne hromadit kouř, držte se u země, kde se lépe dýchá, a mějte přes obličej mokrou látku, kterou použijte jako roušku.
Pokud hoří oblečení, je třeba si chránit obličej, natáhnout se a válet se po zemi, aby se udusily plameny.
Pokud se spálené oblečení přilepí na kůži, nezkoušejte je odstranit. Naopak polévejte zasaženého vodou alespoň 15 minut, aby se zchladily spáleniny a zastavilo se jejich šíření.
Převzato z časopisu dTest 12/2013 (redakčně upraveno a kráceno)
Foto Shutterstock