Univerzální lepidlo, které si poradí za všech podmínek s jakýmkoli materiálem. Takové by chtěl mít doma každý. Bohužel, takové vlastnosti nemá ani vteřinové, ani žádné jiné lepidlo. Přesto s jeho pomocí dosáhnete velmi pevných lepených spojů, stačí jen vědět jak na to.

Rychlá reakce

Nabídka lepidel se stále rozšiřuje a k dispozici jsou skvělé

a účinné látky, které si poradí téměř se vším. Ale pozor, lepidlo, které dokonale spojí jeden materiál, si nemusí poradit v jiném případě. Proto je lepší se při nákupu vždy poradit, ať nevyhodíte spoustu peněz za tubu skvělého lepidla, které je ale zrovna ve vašem případě k ničemu. To platí i pro vteřinová lepidla. Kyanoakrylátová (sekundová) lepidla patří do kategorie pojiv, která vytvrzují chemickou reakcí. Při jejich aplikaci se vzdušnou vlhkostí nastartuje velmi rychlá polymerizační reakce, která v krátkém čase zajistí vytvrzení lepidla (polymery jsou velké molekuly tvořené opakující se stavební jednotkou). Díky tomu se spojí požadované materiály opravdu během chvilky.

Kde se nehodí

Vteřinovým lepidlem snadno slepíte porcelán, dřevo, kov, sklo i většinu plastů, nejlépe spojuje materiály obsahující stopy vlhkosti (tedy i lidskou kůži nebo sliznice). Jejich použití má přesto své limity. Nehodí se k lepení některých materiálů, například jemné kůže a bot. Obtížně se lepí také plasty s hladkým povrchem, k nimž lepidlo nepřilne (polyetylen, polypropylen, PVC, silikon, teflon).

Potom musíte sáhnout například po vteřinovém lepidle s tzv. aktivátory nebo po jiném speciálním pojivu. V nejhorším případě, kdy k sobě potřebujete slepit dva různé druhy plastů, před vámi stojí prakticky neřešitelný úkol, zvlášť jestli je spoj tepelně namáhán. Dále by spoj slepený vteřinovým lepidlem neměl být vystaven přílišné mechanické námaze, obecně jsou místa namáhaná ohybem k lepení nevhodná. A konečně, lepení s pomocí sekundového lepidla je účinné a bezproblémové při lepení menších ploch do 1 cm2.

Správná aplikace prodlouží životnost

Před samotným lepení pečlivě připravte povrch slepovaných materiálů. Odstraňte nečistoty, případně seškrábejte zbytky starého lepidla a obrušte. Velmi pomůže také odmaštění, před aplikací lepidla povrch zbavte mastného filmu například pomocí acetonu, technického benzínu nebo vody se saponátem. Vteřinové lepidlo kápněte na lepený povrch a rozetřete pomocí párátka nebo špejle a přitlačte oba povrchy k sobě. Pokud co nejvíce omezíte kontakt zbytku lepidla s okolní vlhkostí, prodloužíte tím výrazně životnost lepidla. Stárnutí, „vypaření“ nebo „vyschnutí“ vteřinového lepidla je totiž bolavým místem pro většinu jeho uživatelů. Rychlé znehodnocení tuby lepidla nezpůsobuje nejen nevhodné skladování, ale nesprávná aplikace. Vlhkostí prostředí se nastartuje polymerizační reakce, která sice pomalu, ale jistě postupuje a nakonec zreaguje všechno lepidlo v obalu. Po použití otřete konec hrdla nádobky s lepidlem a skladujte ho nejlépe ve vzduchotěsné nádobce se sáčkem silikagelu a skladujte na chladném a suchém místě.

Nehody s vteřinovým lepidlem

Při práci s vteřinovým lepidlem také nezapomínejte dostatečně větrat, páry jsou totiž toxické. Stejně tak pokud si potřísníte kůži, snažte se lepidlo co nejdříve odstranit. Z pevného tvrdého povrchu se kapka nechtěného lepidla většinou podaří odstranit, použijte speciální odstraňovač vteřinového lepidla nebo ředidlo, v nouzi poslouží i technický benzín. Z textilních materiálů budete dostávat lepidlo daleko hůř. A co dělat v případě slepení prstů k sobě? Naneste odstraňovač vytvrdlého lepidla, počkejte až lepidlo změkne a prsty pomalu a opatrně oddělujte, nikdy neodtrhávejte.