K pochopení principu tvorby plísní si musíme připomenout několik základních fyzikálních zákonů. Teplý vzduch má větší kapacitu než vzduch studený = dokáže pojmout více vlhkosti. Představte si molekulu vzduchu jako balónek, do kterého sypete kuličky (vlhkost). Do balónku teplého vzduchu se vleze mnohem více kuliček než do balónku studeného vzduchu.
Ve chvíli, kdy je balónek plný a již se do něj nevejdou další kuličky, dochází k tzv. kondenzaci – kuličky musí ven a vystupují ve formě kapaliny na povrch. Příklad z praxe? Když si do teplé místnosti postavíte láhev se studeným pivem, tak se vzduch na povrchu této láhve velmi rychle ochladí. A protože v takové podobě nedokáže pojmout ani zdaleka tolik vlhkosti, jako když byl předtím teplejší, začne zde voda kondenzovat – tvoří se kapičky na skle.
Ačkoliv tedy nedošlo ke zvýšení absolutní hodnoty vlhkosti vzduchu (počet kuliček je stále stejný), došlo ke snížení jeho kapacity (menší balónek) – a vlhkost tedy musela vystoupat z balónku ven.
Řešení? Používejte parozábranu
Představte si podobnou situaci ve vašem podkroví. Z místnosti se vám odpařuje teplý a vlhkostí nasycený vzduch (hodně kuliček ve velkém balónku), který se dostane do podkroví, kde je teplota mnohem nižší. Rychlé ochlazení vzduchu (zmenšení balónku) okamžitě vede ke kondenzaci a voda ve střešní konstrukci vytváří plísně. K tomuto jevu dochází zejména v místech tzv. tepelných mostů – v místech, kde je izolace nedostatečná.
podkroví
I proto se musí k izolaci podkroví vždycky používat jak kvalitní a dostatečně silná vrstva izolace, která zabraňuje průchodu teplého vzduchu, tak i parozábrana, která zabraňuje pronikání vlhkosti.
Větrejte a topte
A jak je to u vás doma? Zejména v zimě se vám nejspíš tvoří kapičky vody na okenních tabulích – a důvod je opět stejný.
okno
V místnosti máte teplý vzduch s relativně vysokou vlhkostí, který se na studené tabuli skla rychle ochladí, již nepojme tolik vlhkosti a kondenzuje. Řešením je proto topit, abyste měli okenní tabule co možná nejteplejší – a vzduch na nich tak dokázal pojmout hodně vlhkosti. Nebo si pořiďte kvalitní izolační dvojskla či trojskla, kde se tabulka skla nejblíže k interiéru už tolik neochlazuje.
Dalším „nástrojem“ proti vlhkosti je krátké, ale intenzivní větrání. Když v zimě na 5 minut otevřete dokořán, naženete do místnosti studený vzduch s relativní vlhkostí např. 50 %. Jakmile pak ale vzduch ohřejete (balónek se zvětší), klesne relativní vlhkost a vzduch je opět připravený „nasávat“ vlhkost.
Větrejte ale opravdu krátce, aby se vám nestačily ochladit stěny a stropy. V takovém případě by totiž střet studeného vzduchu na povrchu stěny a ohřátého vzduchu v místnosti opět vedl ke kondenzaci, vlhkosti zdiva, tvoření map atd. Zdi se totiž oteplují mnohem pomaleji než vzduch, takže pokud si je dlouhým větráním ochladíte, máte zaděláno na potíže.
Možným řešením jsou samozřejmě také odvlhčovače vzduchu. K těm ale sahejte pouze v nutných případech, jelikož řeší následky, nikoliv příčiny vašich plísní. A to je z dlouhodobého hlediska dosti neekonomické.