Před nákupem zvažte zejména výkon digestoře:

  • Vzduch v místnosti je třeba vyměnit minimálně desetkrát za hodinu, lépe však až šestnáctkrát.
  • Čím máte kuchyni menší, tím více byste se měli přiblížit vyššímu výkonu. To proto, že v malém prostoru se vzduch rychleji „nasytí“ párou.

Pro malou kuchyň s plochou budete potřebovat digestoř s minimálním výkonem 180 m³/h a maximálním 360 m³/h. Ovšem pozor! Výkon snižuje každé ohnutí a zúžení potrubí. Vliv na výkon má i vnitřní povrch. Čím bude hrubší, tím se nejen sníží výkon, ale zvýší se i hlučnost odsavače!

Jedno ohnutí může výkon snížit až o jednu třetinu. To znamená, že do dvanáctimetrové kuchyně budete potřebovat spotřebič s výkonem 480 m³/h.

Co rozhoduje při nákupu digestoře

  • Pokud jste si pořídili nová, dokonale těsnící okna, nezapomeňte, že vzduch se musí někde nasávat, neboli je nutné používat mikroventilaci či takzvanou čtvrtou polohu kličky.

    výkon
  • způsob odvětrání
  • hlučnost
  • design
  • vhodnost použití v dané kuchyni
  • cena

U kuchyní navazujících na další obytný prostor nebo v případě ostrůvkového řešení budete potřebovat odsavač s výkonem minimálně 600 m³/h, lépe však 700 a více m³/h.

Pro ostrůvkové digestoře, které se zavěšují pod strop, je důležitá i hmotnost. Ne všude totiž můžete pověsit čtyřicetikilogramového či dokonce ještě těžšího cvalíka. Předem si zjistěte, z čeho strop je! Zvlášť nevhodné jsou rákosové stropy.

Další faktory

Vedle sacího výkonu je velmi důležitý způsob odvětrání. Digestoře se totiž dělí na odtahové, recirkulační a na odsavače s externí ventilační jednotkou. Ty mají motor mimo místnost (bývá umístěn například na zdi či střeše domu), proto se používají hlavně v rodinných domech. Mívají velmi vysoký výkon kolem 1000 m³/h.

Klasiku však představují první dva typy. Recirkulační, které nepotřebují připojení na vzduchotechnické potrubí, volte jen v krajním případě. Vzduch se u nich čistí přes filtry, které pohlcují pachy, páru a částečně i kouř a pak se vrací do místnosti. Má to dvě nevýhody — nepříliš vysoký výkon a nutnost výměny filtrů.

Levné filtry pořídíte za pár set korun, u drahých digestoří počítejte s tisícikorunami (u odtahových filtrů stačí filtry umýt).

Frekvence výměny závisí na tom, jak často a hodně vaříte, dražší spotřebiče nabízejí indikátory zanesení jak uhlíkových, tak tukových filtrů.

Odtahové digestoře jsou jednoznačně výhodnější. Mívají větší výkon a tudíž bývají účinnější.

Design digestoře

Vedle způsobu odvětrání se digestoře dělí také podle svého tvaru: na typy vestavné, pod skříňku, komínové, ostrůvkové, teleskopické a štěrbinové se spodním odtahem. Poslední dvě provedení představují spíše výjimečné řešení používané u nejkvalitnějších modelů a značek. Jejich použití je nutné plánovat hodně dopředu, protože vzduch nasycený párami a pachy je stahován dolů, a pak pomocí potrubí odváděn.

Trend posledních let směřuje ke komínovým digestořím, které v kuchyních fungují i jako určitý artefakt. Použití komínových digestoří bývá problematičtější v malých kuchyních, protože potřebují kolem sebe dost místa. Vypadají dobře v kombinaci s policemi, mezi vysokými skříňkami moc nevyniknou.

Nad 60 cm širokou varnou desku, pokud hodně vaříte, patří digestoř se šířkou 90 cm, protože dokonale pohltí všechny páry. Pokud nemáte digestoř, která to dokáže, kapičky vody, jež obsahuje pára, „roznesou“ po místnosti všechny uvolněné tukové i aromatické látky. Bude-li vzduch nasycen vlhkostí, usadí se kapky na zdech, nábytku, knihách, prostě všude. A pozor — jemné tukové výpary vlastně nelze z omítky odstranit, stávají se tak ideálním prostředím pro růst nežádoucích bakterií.

Na co si dát pozor

Hlučnost digestoře může být hodně nepříjemná. Za tiché se pokládají ty, které ani při maximálním výkonu nepřesáhnou 56 decibelů (dBA). Levné typy bývají hodně hlučné, což v prodejně ani při jejím zapojení nezjistíte.

Při instalaci digestoře nad plynový vyřič počítejte s tím, že musí být aspoň 65 cm nad ní, lépe 70 cm, nedodržení této vzdálenosti může být dokonce důvodem k neschválení kolaudace!

Hluk většině lidí vadí, proto při vaření používají digestoř jen na nižší stupeň výkonu (minimum bývají tři stupně, řada odsavačů nabízí stupňů pět). A to je škoda, je to, jako kdybyste si koupili auto a pak jezdili maximálně na třetí rychlostní stupeň.

Kdo hodně vaří a má kuchyni spojenou s dalším obytným prostorem, neměl by na digestoři šetřit. To znamená počítat s cenou asi šest tisíc korun a výše, spíše si však připravte devět tisíc a více.

Foto archiv