Plovoucí podlahy: laminát, dřevo, korek, vinyl, linoleum...
3. 1. 2019

Plovoucí podlahy: laminát, dřevo, korek, vinyl, linoleum...

Plovoucí podlahy vstoupily na tuzemský trh v 90. letech minulého století a stále se těší oblibě zákazníků. Ty laminátové vyhovují uživatelům cenami i díky snadné pokládce, dřevěné lákají vzhledem a kvalitou.

Do systému podlahovin skládaných z dílců vyrobených slepením vrstev různých materiálů a spojovaných perem a drážkou nebo speciálním zámkem patří vedle laminátových také dílce s převahou dřeva, korku, vinylu, linolea, ba i kůže.

Laminátové

Mezi plovoucími laminátovými podlahami najdeme velké rozdíly, a to kvůli dvěma rozdílným technologiím výroby. Podle nich se lamináty dělí na: 

  • přímotlaké, lisované v jednom výrobním kroku (DPL),
  • vysokotlaké (HPL), lisované ve dvou výrobních krocích. 

Lepší povrchovou odolnost a další přednosti nabízí druhý typ, ovšem také za větší peníze.

Kvalitní lamináty běžně vydrží ostré podpatky, oharek cigarety i písek na botách nebo drápy mohutného psa. Některé typy lze pokládat také na podlahové vytápění.

Pro DPL i HPL laminát je důležitá i kvalitní spodní protitahová vrstva − závisí na ní totiž stabilita a rozměrová stálost krytiny.

laminátová plavoucí podlaha

Technologický vývoj přináší další zlepšení i zlevnění výroby:

  • Podobně jako podlahoviny lisované přímým tlakem v jednom výrobním kroku (DPL) vznikají rovněž jedním současným slisováním produkty označované zkratkou CML. Na rozdíl od tzv. přímotlakého laminátu DPL jsou však spojeny vrstvy typické pro složitější vysokotlaký HPL laminát. Skládají se tedy z odolné melaminové vrstvy, impregnovaného dekoračního papíru, impregnovaného stabilizačního papíru, nosné desky a protitahové vrstva.

Odolnost této podlahoviny dosahuje užitné třídy 33, takže se hodí i pro veřejné prostory.

  • Technologickou novinkou je výroba laminátových dílců, při které se dekor tiskne přímo na nosnou desku. Absence dekoračního a stabilizačního papíru znamená i úsporu výrobní energie.

Podle čeho vybírat

Nejnižší odolnost mají podlahy zařazené do třídy 21, 22 a 23 (toto označení najdete na piktogramech přímo na balení), jež by se neměly potkat s hrubšími nečistotami, třeba pískem na botách. Postačí v místnostech s nižším namáháním, například pro ložnice se hodí třída 21, do obývacích pokojů 22, na schodiště 23.

Podlahy třídy 31, 32 a 33 jsou určeny pro komerční a veřejné prostory s nízkým, středním a vysokým zatížením. Odolnost podlah třídy 31 výborně vyhovuje i  rušnému provozu domácnosti.

laminátová plavoucí podlaha

Výhody laminátové podlahy

  • Přijatelné ceny, které začínají už kolem 170 korun za m2.  
  • Odolnost vůči mechanickému namáhání, vysokým teplotám, UV záření.
  • Snadná údržba.
  • Možnost pokládky svépomocí.
  • Široký výběr dezénů.
  • Jsou vhodné pro rekonstrukci, protože nezvedají tzv. stavební výšku podlahy. (Mívají sílu 7 až 9 mm, nejnižší dřevěné pak 10 mm.)

Nevýhody laminátové podlahy

  • Na dotek je chladná.
  • Hlučnost – levné protihlukové podložky nestačí, případně časem tzv. vypraskají.
  • Cena výrazně ovlivňuje kvalitu.
  • Není možná renovace (na rozdíl např. od dřevěných podlah).
  • Špatné skladování u prodejců může výrobek znehodnotit (na to přijde zákazník bohužel až při pokládce).
  • Přitahuje prach více než dřevěné podlahy.

Pozor na odolnost

V nejvíce namáhaných prostorách, tedy v předsíních a v kuchyních se vyplatí pořídit podlahu ve vyšší zátěžové třídě.

Odolnost proti oděru odborníci posuzují stupnicí AC1 – AC5, odolnost vůči nárazu kategoriemi IC 1 až IC 3. Při certifikaci výrobek prochází též zkouškami odolnosti vůči skvrnám, cigaretovému žáru, nábytkových noh a koleček či testem stability ve vlhkém prostředí.

laminátová plavoucí podlaha může mít voděodolnou vrchní desku

Na trhu najdeme i krytiny s voděodolnou nosnou deskou, nejlépe ze speciálně ošetřené dřevovláknité HDF desky. Objevily se již i podložky opatřené kanálky na odvádění vlhkosti.

Pokládka

Základem kvalitní pokládky je kvalitní suchý podklad, na němž mohou být maximálně dvoumilimetrové výškové rozdíly na dvoumetrové lati, to se týká jak výstupků, tak prohlubní.

Při větších nerovnostech se podlaha může houpat či vrzat. Uvolnit se mohou i spoje a pod lamely začne zatékat voda například při razantním vytírání. Zámky plovoucích podlah vyšší namáhání nesnesou.

Řešení? Především úprava samonivelační stěrkou, která je však poměrně drahá, zejména jde–li o vyrovnání několikacentimetrových nerovností, které jsou například ve starých panelácích zcela běžné. Vyšší vrstva stěrky znamená také delší dobu vysychání, a to i několik dní.

Většina podlahářů nerada pokládá laminát na původní podlahu, např. PVC nebo dlažbu. Obvykle doporučí podklad odstranit. Příčin je víc, hlavně nerovnosti, ale také to, že stará krytina většinou už není pevně spojená s podkladem, zmiňuje se i hygienický aspekt. Pokud se ovšem rozhodnete tento podklad odstranit, může se snadno stát, že objevíte zatím skryté závady podlahy a další opravné práce budou nezbytné.

i

Systém pero–drážka urychloval pokládku a zvládl ji i šikovný kutil. Tento systém nahradil tzv. suchý zámkový systém, který je ještě výrazně pevnější: Spoj do sebe dokonale zaklapne, přesně jako „zámek“.

Řadu let se laminátové podlahy pokládaly jako plovoucí, tedy bez spojení s podkladem.

Po položení můžete ihned stěhovat nábytek. To oceňují zejména majitelé malých bytů, kteří jen přemístí věci z jedné poloviny pokoje na druhý a mohou pokračovat v pokládce.

U zámkových spojů do sebe lamely snadno zaklapnou, není nutné ani použít stahováky jako u systému pero–drážka. Přesto je spáry po položení vhodné ošetřit voskem, aby do nich nemohla zatékat voda.

pokládka laminátové plavoucí podlahy

V poslední době se však podlaháři vracejí k lepení laminátových podlah k podkladu. Sníží se totiž díky tomu hlučnost a také se prodlouží životnost podlahy.

Co je důležité 

Koupené lamely je třeba především rozbalit a nechat přibližně 48 hodin v teplotě a vlhkosti, za nichž budete pokládat podlahu. Doporučená teplota je kolem 18 °C a vlhkost vzduchu 45 %.

Pokládat bychom měli jen za denního světla, abychom ihned odhalili případné vady!

i

Parotěsná zábrana se pokládá pouze na minerální podklady. Pokud podklad tvoří dřevěné desky nebo suchá prkna, použít se nesmí, mohla by pod podložkou vznikat plíseň.

Jakmile máme podklad srovnaný a suchý, pokládáme izolaci proti vlhkosti, pak protihlukovou. Pásy parozábrany se překrývají přes sebe asi 30 cm.  

Proti hluku se používá řada typů kročejových izolací o různé síle i kvalitě.

Nejčastěji se používají podložky z extrudované polyetylenové pěny s uzavřenou buněčnou strukturou (Ethafoam, Miralon apod). Lepší ochranu nabízejí plsť, korek, dřevotřískové desky. Jenže jejich použití podlahu prodraží a také zvýší! Na trhu jsou k dostání i lamely (sound-block), jejichž spodní část je opatřena protihlukovou podložkou, která dokáže snížit hlučnost o 8 db.

Lamely se obvykle pokládají směrem k oknům, nemusí to však být vždy to nejlepší řešení. Směr pokládky totiž dokáže místnost rozšířit nebo zúžit, pokládka směrem k oknu navíc zdůrazní spáry. Záleží proto také na tom, zda vnímáme optický efekt spár jako podstatný.

pokládka laminátové plavoucí podlahy 

Vždy je velmi důležité zasouvat lamely co nejtěsněji k sobě, abychom je nemuseli příliš sklepávat, mohli bychom totiž poškodit spoje.

i

Za práci si berou firmy kolem 150 až 250 korun za metr čtvereční. V případě lepení však počítejte s cenou i nad 300 korun. Pokud jde o prořez materiálu, počítejte navíc s minimálně 5 %.

Podlahu sice můžeme položit sami, ale u dražších typů – některé lamináty mohou stát i hodně nad 1000 korun za metr čtvereční – bývá lepší svěřit práci firmě, která podlahu i dodá. Navíc by nám ji měla účtovat s nižší DPH.

Velmi důležitá je dilatace, a to nejen u stěn, ale také u zárubní, stoupaček apod. Doporučovaná dilatační spára bývá 1 až 1,5 cm. Laminátové podlahy totiž tvoří průměrně kolem 80, ale i více procent dřeva, proto reagují na změny vlhkosti či tepla.

Aby nezůstaly kolem zdí ošklivé mezery, je nutné použít na jejich zakrytí vhodné lišty. Existují i speciální typy, v nichž lze vést kabely, další lišty slouží jako přechodové.

Nářadí potřebné pro pokládku

svinovací metr, nůžky, lepicí páska, tužka, přímočará nebo okružní pila, kladivo, dilatační klínky, pokud jde o systém pero–drážka i stahováky.

Na kolik to vyjde

  • materiál stojí od 170 do 1500 Kč za m2
  • montáž plovoucím způsobem přibližně 150 až 240 Kč/m2
  • montáž celoplošným lepením až 340 Kč/m2

nářadí na pokládku podlahy

Z čeho vybírat

Protože pohledovou část tvoří vlastně potištěný papír, mohou výrobci nabízet širokou škálu dekorů – od dezénů dřeva, přes korek až po kámen nebo dlažbu. Na ceně se zvolený dekor neodrazí, takže můžete sáhnout i po tropických dřevinách.

i

Nejčastěji se používají střední velikosti, 1184x185 mm. S jejich pokládkou si totiž poradí i jeden člověk, u dvoumetrových lamel bývají potřeba dva.

Na výběr jsou i různé šířky lamel, například od dílců s délkou 2200 mm a šířkou 243 mm po úzké typy 1285x123 mm.

Síla se pohybuje kolem 7 až 9 mm, na trhu ovšem najdete i typy s výškou 11,3 mm. Při výběru je kromě ceny nutné také zvážit předpokládanou zátěž − podlaha za 200 korun ve třídě 21 v předsíni rozhodně dlouho nevydrží.

Laminátové podlahy se vytírají jen mírně navlhčeným hadrem nebo mopem. Nosná vrstva podlahy je totiž citlivá na vlhko, může nabobtnat a následně seschnout. Pokud ovšem má voděodolnou úpravu, můžete ji s klidem položit i v koupelně.

Na laminát nepatří žádné vosky a podobné výrobky určené na dřevěné podlahy. Protože ale většina podlah imituje dřevo nejen vzhledem, ale také jemnou strukturou, doporučuje se jednou za rok ošetřit podlahu speciálním polishem. Ten zabrání usazování nečistot v jemných prohlubeninách, které bývají vidět hlavně na světlém povrchu.

Dřevěné lamelové podlahy

Do kategorie lamelových podlahovin lze také zařadit ty, jejichž pohledovou část tvoří skutečné dřevo, respektive několikamilimetrová dýha chráněná lakem, a nosnou část pak další dvě vrstvy. Nášlapná a nosné vrstvy jsou mezi sebou slepeny. Konstrukční výška takového třívrstvého dílce se pohybuje obvykle mezi 14 a 25 mm.

dřevená lamelová podlaha 

Technologickou variantou jsou dvouvrstvé dílce. Ty bývají silné asi 10 mm, spodní vrstva je vyrobena z upravené překližky, a lze je využívat podobně jako parkety. K podkladu se lepí celou plochou.

Dílce lze koupit v různých šířkách, třívrstvé nejčastěji kolem 200 mm. Také délky dílců se liší podle konstrukce, výrobce i vzoru. Lze využít půlmetrové, ale i více než dvoumetrové.

  • Vzor nášlapné dýhové vrstvy třívrstvého dílce bývá nejčastěji řešen jako třílamelový, přičemž každá z „lamel“ na ploše jednoho dílce má různou délku.
  • Existují i dílce se vzorem složeným ze dvou dřevěných ploch nebo také tzv. selská prkna, tvořená jednolitým dezénem dřeva.

Také dílce dřevěných lamelových podlah jsou spojovány buď perem a drážkou, které se k sobě lepí, nebo zámkovým spojem.

i

Na druhou stranu však i někteří renomovaní výrobci dřevěných lamelových podlah důsledně vyžadují přilepení podlahy k podkladu kvůli její stabilitě i funkční kročejové izolaci. V opačném případě odmítají záruku.

Systém zámku se může lišit podle výrobce; někteří nabízejí splehlivou funkčnost patentovaného zámkového systému i po dvojím rozebrání a opětovném sestavení. 

Pevnost spojovacích systémů je u některých produktů podpořena stahovacími ocelovými sponami uloženými pod dílci. Cílem je, aby podlaha působila i po letech užívání jednolitým, bezespárovým dojmem.

Podobnou konstrukční vychytávkou s cílem minimalizovat zviditelnění spár je využití pryže v dílci, která eliminuje změny zátěže.

Ale i bez zmíněných detailů patří k obecným výhodám vícevrstvých lamelových dřevěných podlah, že spáry na nich téměř nejsou vidět.

dřevená lamelová podlaha

Ceny dřevěných lamelových podlahovin za metr čtvereční začínají zhruba na tisíci korunách, častěji jsou však k mání za dvojnásobné částky.

Korkové plovoucí podlahy

Také přírodní korek se uplatňuje při výrobě lamelových dílců. Jako nášlapná vrstva se používá masivní, nebo sendvičová korková dýha, která je přilepena  k dřevovláknitému nosnému podkladu a ke spodní protitažné vrstvě. Pod nosnou vrstvou bývá další vrstva korku, která má funkci tepelné a zvukové izolace. 

Korkový povrch chrání několik vrstev speciálních laků s vysokou odolností vůči oděru. Existují i varianty pouze olejované, u nichž se předpokládá pravidelná údržba povrchu. Odměnou je příjemná a zdravotně vítaná pružnost podlahy.

Některé korkové výrobky mají hrany lamel opatřené voděodolnou úpravou, která brání průniku vlhkosti do spár. Dílce se opět lepí ve spoji pero − drážka, nebo pojí zámkem.

i

Zhruba milimetrové korkové vrstvy mohou být také zajímavou součástí konstrukce moderních vinylových lamelových podlahovin. Korek je sice skryt uvnitř sendviče, respektive na jeho spodní straně, zato však materiálu přidává výborné tepelně- a zvukověizolační vlastnosti.

Ceny za metr čtvereční začínají pod tisícem korun.

Vinylové plovoucí podlahy

Současné vinylové lamelové podlahoviny vedle odolnosti disponují množstvím různých vzorů a provedení včetně imitace dřeva, kamene či keramiky. Vzhledem k užitným vlastnostem jsou zajímavé i cenami, které začínají pod hranicí tisíci korun za metr čtvereční. 

Vinylové lamely dosahují vysoké zátěžové třídy, uplatní se mj. na chodbách i schodištích. 

Podle některých prodejců snesou vinylové lamely, vysoké zhruba 10 mm, i mírné nerovnosti a stěrkování není tak nezbytné jako u jiných lamelových podlahovin. Tím spíš může šikovný kutil zvládnout pokládku svépomocí, nejlépe však po důkladné poradě s odborníkem.

vinylová podlaha 

Za určitou nevýhodu vinylu, tedy podlahoviny typu PVC (polyvinylchlorid), lze pokládat jeho chemickou výrobu. Odpůrci varují před uvolňováním nebezpečných látek zejména při výrobě a likvidaci PVC, a nevylučují ani negativní uživatelský dopad. Někteří zákazníci na to slyší a dávají přednost lamelovým systémům přirozenějšího původu. Ale nelení ani výrobci, a tak se na trhu mohou objevit a objevují lamelové podlahoviny, jejichž základem je plast jiného chemického složení.

Linoleum

Zatímco vinyl se vyrábí průmyslově, zčásti i recyklací plastového odpadu, linoleum patří k prověřeným podlahovinám přírodního původu. Součástí je lněný olej, pryskyřice a směs drcených přírodnin, jako je dřevo, vápenec aj. Také v sortimentu lamelových podlahovin se již objevily typy s nášlapnou vrstvou právě z osvědčeného linolea. Ceny zpravidla začínají nad hranicí tisíce korun za metr čtvereční.

Nejméně dvojnásobek zaplatí zájemci o podlahové lamely, jejichž vrchní vrstvu tvoří prává kůže. I tento přírodní materiál již přilákal výrobce plovouček.

Foto archiv firem a Shutterstock

Pro Receptář Pavla Grossová, spoluautor Jan Tomášek.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: pětmínustři = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »
PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2019. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2019 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS