Schody a schodiště: materiál, opravy, normy, zábradlí

Schodiště musí být především bezpečné. Pokud není, měli bychom se postarat o nápravu a teprve potom řešit jeho ostatní vlastnosti. Podle čeho vybírat nové schody a jak opravit ty, které už leccos pamatují?

Kam povede

Než se pro některé schodiště rozhodneme, promyslíme si, jakou funkci bude plnit, zda povede do málo či často využívaných místností, zda po něm budou chodit mladí nebo staří lidé, jestli po něm budeme přenášet větší množství předmětů a podobně.

Frekventované schodiště domu musí být dostatečně široké, aby se na něm bez problémů míjely nejméně dvě osoby, ale například do ložnice či do podkroví, kam vstupuje pouze omezený počet osob, stačí schodiště užší; navíc bude takové schodiště působit příjemně a útulně.

S prostorem souvisí i tvar. Pro centrální schodiště jsou výhodnější přímé či lomené tvary, do míst, kde potřebujeme šetřit prostorem, umístíme schodiště točité.

Schody musí splňovat normu

Pojmem schodiště nebo schody se může rozumět buď celá konstrukce, nebo jednotlivé stupně. Přesné názvy pro jednotlivé konstrukční části schodišť stanoví ČSN 73 4130 – Schodiště a šikmé rampy, základní ustanovení. Základními prvky schodišť jsou šikmá schodišťová ramena s jednotlivými stupni a podestou.

Stupně tvoří rameno schodiště; v jednom rameni musí být nejméně tři a nejvíce osmnáct stupňů; všechny stupně v jednom rameni musí mít stejnou výšku.
Pokud výška podlaží vyžaduje více než osmnáct stupňů, musí být do ramene vložena podesta.
Rozměry schodů vycházejí z průměrné délky kroku.
Ideální profil stupně je 17 cm výška a 29 cm šířka. Vzorec pro výpočet profilu stupně je 2x17+29=63 cm.
Užitná šířka schodišťového ramene musí být nejméně 80 cm.
Do užitné šířky ramene nesmí zasahovat žádná překážka.
Podchodná výška má být od stupnice ke stropu nejméně 210 cm.

Železobetonová schodiště

Umožňují originální řešení konstrukce a lze je používat již v průběhu stavby, nejsou drahá, mohou tvořit samonosné konstrukce subtilního vzhledu bez nosných sloupů, nehoří, při používání nevydávají žádné zvuky a dlouho vydrží.

Ke stavbě těchto schodišť se dnes využívají moderní technologie a kvalitní beton. Vyrábějí se buď jako prefabrikovaná a již hotová se dopravují na místo určení, nebo vznikají přímo na stavbě. Výhodou prefabrikátů je rychlá a snadná montáž a vyběr ze stovek typů, tvarů a velikostí. Ceny se pohybují mezi 10 až 30 tisíci korun.

Monolitická železobetonová schodiště vznikající při stavbě mohou mít jakoukoliv podobu a bez povrchové úpravy přijdou na 35–40 000 Kč.

Další materiály: dřevo, ocel, sklo

Dřevěná schodiště se nejčastěji vyrábějí ze smrku, borovice, dubu nebo jasanu. Měkká dřeva jsou sice levnější, ale odborníci doporučují raději dřeva tvrdá, například dub, který je cenově dostupný, odolný a nenáročný na údržbu.

Na pohled elegantní a lehká je konstrukce z oceli či kombinace nerezu a schodů z vrstveného a tvrzeného skla, které může být dále zdobeno. Ocelové schodiště vyjde zhruba na 75 tisíc korun a více, kombinace nerezu a skla na 250 000 Kč a více.

Zábradlí a madla

Pro bezpečnost schodiště má velký význam zábradlí, které musí odolávat zatížení shora i ze stran.

Výšku zábradlí měříme svisle od hrany kteréhokoliv stupně k horní ploše madla.

Mělo být mít výšku nejméně 90 cm, lépe však až 110 cm, a pro děti do 12 let je vhodné instalovat ještě i dětské madlo ve výšce 40 až 70 cm.

Bezpečné zábradlí nemá vodorovné dělení příčlí, aby je nebylo možné přelézt. Hodně záleží rovněž na tvaru madla. Ideální je oblý tvar odpovídající lidské ruce.

Zkusme si stisknout neupravený hranol: Snadno zjistíme, že hranaté tvary vnímáme při pevném uchopení jako nepříjemné. Podobně platí, že malý průměr nebo úzký profil madla vyvolává v člověku pocit nejistoty, příliš velký naopak brání pevnému stisku; jako optimální se tedy jeví průměr v řezu 6 až 8 cm. Madlo také pokud možno vedeme nepřerušené po celé délce schodiště.

Schodišťová ramena, která jsou obezděna oboustranně, by měla mít madlo alespoň na jedné straně v téže výšce jako zábradlí. Mezera mezi madlem a zdí musí být minimálně 4 cm.

Bezpečné schodiště

Pro návrh schodiště existuje Lehmannův vzorec: 2V + Š = 63 cm, přičemž V je výška stupně, Š znamená šířku stupně a výsledná hodnota je průměrná délka lidského kroku.

V obytném interiéru by mělo jít pokud možno o schody normální (například s výškou 16 cm a šířkou 31 cm).

Podle sklonu dělíme schodiště na

rampová (V = 8–13 cm),
mírná (13–15 cm),
normální (15–18 cm),
strmá (18–20 cm),
žebříková (20–25 cm).

Pro točitá schodiště je důležité, že šířka nášlapu se měří vždy na výstupní čáře – tedy v linii, po které stoupáme. Ta by měla procházet 45–50 cm od vnitřní hrany schodiště, abychom při výstupu mohli pevně uchopit madlo zábradlí (v optimálním případě by to měl být střed schodišťového ramene).

Orientaci v prostoru může výrazně zlepšit optické rozlišení stupnice a podstupnice. Použijeme na ně rozdílné materiály nebo rozdílné barvy. Možná je také instalace osvětlení do podstupnic, případně na bok nad stupně. I v podmínkách zhoršené viditelnosti tak při chůzi včas postřehneme změnu výškové úrovně.

Oprava vyšlapaných kamenných stupňů

Nejzrádnější je kluzký povrch schodů, proto zvolíme protiskluzovou úpravu: Na okraje stupnic vybrousíme drážky, případně nalepíme pásky s protiskluzným povrchem, nebo celý povrch každé stupnice vypískujeme.

Pokud můžeme zvýšit celé schodiště alespoň o 3 cm, je oprava jednoduchá: Stupnice i podstupnice obložíme kamennými nebo teracovými deskami o síle 30 mm.

Nejprve starý kamenný stupeň očistíme a navlhčíme, na povrch naneseme jemnou cementovou maltu nebo vhodné lepidlo a položíme novou desku tak, aby pevně dosedla a ležela v maltě (či v lepidle). Po obložení stupňů do stejné úrovně vyrovnáme i podlahu podesty.

Nová dlažba či kámen na betonu

Při opravě prošlapaných kamenných či keramických dlaždic na betonové konstrukci otlučeme původní obklad schodiště až na nosnou konstrukci stupňů.

Před nalepením nových dlaždic zkontrolujeme, zda má původní schodiště výšky všech stupňů stejné. Jestliže ne, máme možnost při opravě zjednat nápravu.

Nový obklad stupňů uděláme z dlaždic určených pro obklady schodů (dlaždice mají vyztužené hrany a rohy), nebo je opatříme rohovými lištami.

Jak napojit starý a nový umělý kámen či teraco

Při opravě schodů z takzvaného umělého kamene či syntetické teracové mazaniny bývá těžké napojit opravovaná místa na původní povrch tak, aby to nebylo vidět, proto raději zvolíme jiné řešení.

Je-li schodiště sešlapané uprostřed stupňů, můžeme zvolit dvě standardní možnosti:

Prošlapaná místa vyspravíme cementovou stěrkou (např. Arducret B14, Ardurapid 45) a celé schodiště po vytvrdnutí potáhneme novou teracovou mazaninou. Aby materiál správně přilnul, povrch zdrsníme. Současně zvýšíme podlahy na obou podestách asi o 20 mm.
Sešlapané teraco ve středovém pásu schodů vysekáme tak, aby na okrajích zůstaly pravidelné pruhy původního materiálu, a střed nahradíme jinak barevným teracem; po přebroušení celého schodiště tak vznikne nový opticky prvek. V obou případech lze použít i Pandomo – cementovou stěrku různých barev, která je navíc po ztvrdnutí velice pevná.

Změna materiálu na stupnicích

Jestliže se rozhodneme původní obklad nebo teraco na betonovém schodišti nahradit třeba dřevěným obkladem, počítáme se změnou výškových poměrů. Když nahrazujeme otlučený obklad dřevěnou spárovkou nebo masivem, může být rozdíl asi 20 mm.

Pokud se rozhodneme teraco neotloukat, nýbrž jen obložit, připočítáme rovnou 40 mm výšky. V takových případech se vyplatí přemýšlet o použití stupňů s hranami z Postformingu, lamina nebo odýhovaných sendvičových NIDF desek s naklíženou okopovou hranou z masivu. Síly těchto materiálů se pohybují od 10 do 20 mm a všechny bývají chráněny kvalitními laky.

Poměrně jednoduché řešení představuje polepení stupnice povrchem z PVC.

Renovace schodů z cihel

Starší venkovní schodiště nebo schody do sklepa mívají často uražené nebo sešlapané cihelné stupně. Poškozenou cihlu vysekáme a na její místo osadíme novou. Uvolněné nepoškozené cihly odejmeme a očistíme od zbytků malty, musíme rovněž očistit ložnou i styčnou spáru. Pak cihly namočíme a znovu položíme do cementové malty.

Vyšlapané cihly také můžeme vyrovnat epoxidovou pryskyřicí, do níž přidáme rozdrcený cihelný prach.

Poslední cihlu, která zůstane z jedné strany volná, po uložení vzepřeme krátkou vzpěrkou, aby ji po celou dobu tvrdnutí malty tlačila k ostatním cihlám v řadě. S odstraněním vzpěrky nespěcháme – stačí za týden.

Pokud jsou cihly příliš poškozené, lze na celou plochu stupňů položit cementový potěr. Ještě předtím však musíme povrch důkladně očistit, odstranit uvolněnou maltu, spáry vyškrábat až do hloubky 20 či 30 mm a do potěru vložit drátěné pletivo.

Starší dřevěné stupně

Slabým místem dřevěných schodů bývají stupnice. Jestliže jsou v nich vyšlapány pouze menší prohlubně, můžeme je vyspravit tím, že na vyšlapaná místa (po důkladném očištění horkou vodou a sodou a po vysušení) naneseme epoxidovou pryskyřici, do které přimísíme piliny ze stejného dřeva, jaké bylo použité na poškozených stupních.

Po dokonalém vytvrzení (nejméně 24 hodin) povrch pryskyřice přebrousíme skelným papírem a natřeme jej. K opravě můžeme použít i speciální tmely.

Poškozené hrany opravíme také epoxidovou pryskyřicí, ale hranu samotnou vytvoříme novou lištou z tvrdého dřeva, kterou ke staré stupnici přilepíme a přišroubujeme.

Je-li stupnice vyšlapána příliš, mohla by i po opravě prasknout, proto ji raději vyměníme.

Důležité je, abychom novou stupnici položili pravou stranou vzhůru, to znamená tou stranou, jejíž letokruhy směřují ke dřeni (tedy blíže ke středu původního kmenu). Takto položená stupnice se totiž méně prohýbá a méně opotřebovává.

Vyplatí se používat dokonale vyschlé dřevo bez suků, aby již dále nepracovalo.

Co s velmi poškozeným betonových schodištěm

Betonové schodiště s porušenou statikou, na kterém jsou vidět velké trhliny, nebo z něj opadaly kusy betonu, vyžaduje poradu se statikem, který označí příčiny. U starých schodišť z 30. let minulého století může hrát velkou roli nekvalitní cement, stupeň karbonatace konstrukce, způsob zhotovení, kdy se beton nespojil s nosnou deskou, nebo působení vlhkosti a podobně. Oprava bývá nákladná.

Prozkoumáme hlavně pevnost betonu a stav armatury. Pokud jsou armatura i jádro betonu v pořádku, všechny nenosné a jinak poškozené části odstraníme, armaturu očistíme, ošetříme ji spojovacím můstkem (např. Ardipox FB) a chybějící beton až do původního tvaru doplníme cementovými stěrkami (např. Ardurapid 45 pro interiér nebo Ardurapid 46 pro exteriér).

Někdy je však schodiště v tak špatném stavu, že se oprava nevyplatí, proto je odstraníme a postavíme nové.

Jak vyměnit dřevěné stupně

Nejjednodušší je výměna u stupňů, které nemají podstupnice.

Jsou–li stupnice zapuštěny do schodnic a zaklíženy, odřízneme je těsně u schodnice a přišroubujeme dřevěné lišty 30x30 mm, na které připevníme nové stupnice.
Pokud jsou už původní stupnice přišroubovány na lištách, odšroubujeme je z lišt a místo starých položíme stupnice nové, které znovu přišroubujeme k lištám.

Jak se liší výměna ve variantě stupňů s podstupnicemi?

Nejprve opět odřízneme stupnici těsně u schodnice, pak vyšroubujeme vruty, které spojují stupnici s podstupnicí, a stupnici vyjmeme. Poté na schodnice přišroubujeme lišty a položíme novou stupnici. Tu přišroubujeme jak k lištám, tak k podstupnici.

Kresby autor