Sauna se vejde i do paneláku

Trh nabízí malé kabiny, které stačí zabudovat do připraveného prostoru, stejně jako stavbu sauny na míru, třeba i do atypického prostoru v podkroví či kdekoli jinde.

Vestavná sauna je něco jako vestavná skříň, v minimálním prostoru by měla nabídnout maximální užitek. Domácí sauna to zvládne třeba i na ploše 110x110 cm, jen je třeba myslet na každý detail: nejen na vytápění, ale také na odvětrání.

Kdo si věří, může se do stavby sauny pustit sám, je však nutné dodržet alespoň několik doporučení. Především materiál na saunu nelze koupit v hobbymarketu, byť tu nabízejí „skandinávský smrk“. Dřevo je nutné pořídit u výrobců saun či u prodejců materiálů vhodných pro stavbu sauny.

Použít lze totiž pouze určité, minimálně 2x sušené dřevo, které nemá suky a není smolnaté.

Malá sauna po finsku

Zejména v malé sauně, kde je možné pouze sedět se doporučuje využívat teplotu jen mezi 75 až 85 °C. Organismus se tak sice prohřívá pomalu, ale mnohem vyrovnaněji. Je nutné pamatovat i na ochlazování, v bytě tedy na blízkost koupelny.

Výhodnější však je, když se v sauně dá ležet. A to i kvůli teplotě, která je u stropu sauny mnohem vyšší: Pohybuje-li se u hlavy stojícího člověka kolem 100 °C, v pase to bude asi 65 °C, u nohou přibližně 47 °C. Vleže bývá rozdíl v prohřátí hlavy a nohou maximálně 3 °C.

Teplo u stropu vyvolává potřebu ochladit se dříve, než je tělo dostatečně prohřáté. Právě proto se zejména v minisaunách hodí využívat nižší teplotu.

V konstrukci malých saun bývá využíváno speciální tvrzené sklo k prosklení, které opticky zvětší prostor sauny. Z téhož důvodu se v saunách objevují i různobarevné LED diody nebo optická vlákna, která na stropě kabiny mohou vytvořit dojem hvězdného nebe.

Jak na stavbu sauny

Pro vestavnou saunu (stavebnici, na míru či podomácku vyrobenou) se doporučuje dodržet v panelovém domě vzdálenost přibližně 5 cm od zdí, u cihlových postačí 2 cm. Jako podlaha se používá keramická dlažba, na ni pak dřevěné rošty. Podlaha by měla mít mírný sklon směrem ke dveřím, kvůli odtékání vody.

Vnější zděné či panelové stěny je třeba oddělit od vnitřních palubek izolací z minerální vlny, hliníkovou fólií a vzduchovou mezerou. Izolace nad stropními palubkami mívá v porovnání se stěnami až dvojnásobnou sílu.

  • Jako tepelná izolace se rozhodně nesmí použít polystyren, polyuretan nebo izolační pěny či dokonce materiály obsahující asfalt. Kvůli vyšším teplotám by se z nich totiž mohly uvolňovat škodlivé látky.

Základem sauny je dřevo. Na stěny se používají například palubky ze severského smrku (asi 500 Kč/m²), medově zbarvená kanadská borovice hemlock už ovšem přijde přibližně na 2000 Kč za metr čtvereční, nejdražší je cedr.

Na vnitřní vybavení, rošty, kryty, opěrky, ale zejména lavice, se používá dřevo s minimální tepelnou vodivostí. Toto kritérium nejlépe splňuje africká vrba abachi. Není sukatá ani smolnatá, má velmi malou objemovou hmotnost, proto i nízkou akumulaci tepla. I když bude v sauně 100 °C, lavice z ní nebudou pálit.

Z tuzemských dřevin lze použít topol osiku či lípu, která při absorpci vlhkosti tzv. nechlupatí, ale zůstává hladká.

V těsné blízkosti sauny by měla být také ochlazovna a odpočívárna. Sprcha v koupelně představuje jednodušší řešení. Efektnější je ochlazení v bazénku nebo v kádi, aby se do studené vody mohlo ponořit celé tělo. K tomu je potřeba hloubka 100 až 130 cm.

A jak saunu správně využívat? Důležité je osprchování před vstupem do vyhřívaného prostoru. Délka pobytu v něm by se měla pohybovat kolem 10 až 15 minut, pak následuje ochlazení. Celý cyklus se zopakuje 2x až 3x za sebou.

Větší je lepší

Ideální domácí sauna by měla mít kolem 210x170 cm a světlou výšku 220 cm. Do takových rozměrů je už možné si dopřát dvě lehátka v různých výškových úrovních, ne každému totiž vyhovuje vyšší teplota, která je nahoře.

Šířka lavic by měla být 60 cm, aby při ležení bylo větší pohodlí, vhodné jsou i posuvné dřevěné podhlavníky. Vyplatí se nešetřit ani na lávových kamenech, které se kladou na horní část kamen.

Velmi důležitý je odvod teplého a vlhkého vzduchu a zároveň přívod čerstvého. Ten se do sauny zpravidla přivádí v místě pod topidlem, kde se nasává chladný vzduch z okolí, otvor pro odvod horkého vzduchu patří úhlopříčně do horní části protější stěny.

Podle velikosti domácí sauny se doporučuje nasávací otvor o velikosti asi 50 až 150 cm², obdobné (i větší rozměry) by měl mít i vyfukovací otvor. Cirkulaci lze napomoci ventilátorem. Po saunování se doporučuje ponechat dveře sauny delší dobu otevřené, aby vyvětrala. U vestavěné sauny bývá nutné vybourat otvor do stávající stěny domu.

Pro menší sauny (do 3,5 m² půdorysu) postačí k vytopení kamna s výkonem 3 kW, která lze připojit k jednofázovému rozvodu 220 V. Musí to být spojení napevno; zásuvka by nemusela vydržet a mohla by vyhořet.

Větší sauny již potřebují kamna s vyšším výkonem, ten však už vyžaduje přípojku na 380 V, tedy třífázový zdroj elektřiny.

  • Nutný je proudový chránič, který při zkratu odpojí zdroj proudu. Výkon topidla by měl saunu rozehřát maximálně do 45 minut.

Do domácích saun se používají kamna elektrická nerezová, a to akumulační nebo přímotopná. Saunová kamna se liší cenou (začínají kolem 5 000 Kč, ale mohou stát i 80 000 Kč), samozřejmě výkonem a také svým příslušenstvím. Pořídit si totiž můžete kamna včetně venkovního nebo vestavěného ovladače kamen (který řídí spínání kamen i osvětlení a reguluje teplotu a čas), saunového čidla a silikonového kabelu pro spojení ovladače s kamny.

Ke standardu už patří regulátory upravující automaticky teplotu, vlhkost i výměnu vzduchu. Mohou být mechanické nebo digitální. Důležitou součástí kamen je i zásobník na kameny.

Výběrem kamen si určíte také to, zda si budete moci dopřávat jen suchou nebo i parní saunu. V druhém případě musí mít kamna integrovaný zásobník na několik litrů vody, jen tak může vzniknout dostatečné množství páry. Navíc jejich součástí bývají speciální misky pro byliny nebo aromatické oleje, které v kombinaci s párou zvýší účinky saunování.

Oleje by měly být speciálně určené pro sauny, vdechování v nich je totiž intenzivnější a nevhodné typy olejů by mohly vyvolat nežádoucí reakce.

Postup při stavbě dřevěné sauny

  1. Stavíme-li saunu mezi zděné stěny, našroubujeme dřevěné konstrukční hranoly přímo na zeď. Z vnější strany ke zděným stěnám nedáváme palubky.

    Postavíme dřevěný rám sauny z hranolů 4x4 cm.
  2. Z vnější strany našroubujeme smrkové palubky síly 12 až 16 mm, jakost A.
  3. Mezi hranoly vložíme přírodní minerální izolaci (Orsil, Nobasil apod.) o síle 4 cm, přes izolaci přetáhneme parozábranu (saunovou hliníkovou fólii).
  4. Z vnitřní strany sauny přijdou na hranoly palubky z vybraného dřeva, záleží na finančních možnostech.
  5. Na podlahu sauny se používá standardní protiskluzná dlažba, pod kamna se doporučují tmavší dlaždice, aby nezešedly od odpadajících rozpálených částic ze saunových kamenů.

Foto archiv