Nejčastější příčiny vlhnutí zdí

Špatná nebo porušená hydroizolace - to jsou nejčastější příčiny pronikání vlhkosti do základové desky či základových pásů domu. U některých domů, zvláště u těch starších, často není hydroizolace žádná. Ale do budovy může zatékat třeba i střechou nebo dojde k narušení odpadního či vodovodního potrubí a voda se vzápětí octne i ve zdech. Navíc podloží každého domu je jiné, a tak zde hraje svou roli i propustnost vrstev podloží a hydrogeologické poměry v konkrétním místě, kde stavba stojí.

Proč stoupá voda vzhůru?

V porézních materiálech působí kapilární síly, a to způsobuje pohyb vody v cihlách i v kameni. Bohužel se tak voda včetně znečišťujících látek, jako jsou například nejrůznější soli, dostávají zdivem poměrně vysoko. Nenarazí-li vzlínající voda na překážku v podobě hydroizolace, může vlhkost stoupat stěnami třeba až ke stropu.

Na čem závisí výška vzlínající vlhkosti?

Obvykle vlhkost, která vzlíná stěnami domu vzhůru, nevystoupí výše, než do 1,5 metru. Závisí to nejen na složení zdiva. Jsou tu i další faktory, které ovlivňují samotné vzlínání. Je to velikost pórů v materiálu, které tvoří zdivo, dále je to množství vlhkosti v zemi a v neposlední řadě typ malby nebo použitých tapet na stěnách. Nad hranici 1,5 metru stoupá vzlínající vlhkost obvykle tehdy, je-li stěna ošetřena nějakým speciálním voděodolným prostředkem.

Jak se pozná vzlínající vlhkost

Vzlínající vlhkost poznáte většinou snadno: obvykle vytvoří na zdech charakteristické mapy. Dalším typickým rysem je přítomnost zatuchlého zápachu a často také opadající omítka. Omítka nejprve nabobtná, vytvoří jakési puchýře, ty pak popraskají a začnou ze zdi opadávat. Jakmile prostupuje vlhkost stěnami, způsobí i zvýšenou vlhkost v domě a ta se projeví zarosenými okny, zrcadly a následně vznikajícími šedými skvrnami, nebo přímo plísněmi.

Negativní dopady vlhkosti a plísní

O tom, že plísně mají negativní dopad na lidské zdraví, dnes již nikdo nepochybuje. Nejčastěji plísně přivodí lidem nemoci dýchacího ústrojí, záněty plic, nejrůznější alergie a také trvalé poškození průdušek nebo celého dýchacího ústrojí. V domácnostech často plísně působí jako tichý plíživý nepřítel, a to zvláště v případech, kdy se množí skrytě, kupříkladu za tapetami nebo pod kobercem nebo za nábytkovou stěnou, která je příliš blízko vlhké zdi. Přesto, že plísně rostou poměrně rychle, může se stát, že člověk jejich přítomnost v bytě zaznamená například až po půl roce. Pozorujete-li na sobě některé příznaky jako nevysvětlitelný dráždivý kašel, podrážděné oči a sliznice, podrážděnou kůži nebo dlouhodobou únavu či nevolnost, myslete na to, že za těmito obtížemi může být skryta plíseň. Kromě zásahu do zdraví a imunity osob plísně způsobují i škodu na majetku, nábytku, kobercích, obkladech a navíc působí energetické a tepelné ztráty v domácnosti. Velmi často působením plísní dochází k znehodnocení vrstvy izolace a snížení jejích funkčních schopností.

Spolehlivé odhalení zdrojů vlhkosti

Zdroj vlhkosti v domě nemusí být zdaleka jediný. Vždy se proto snažte vypátrat všechny jeho příčiny. Kromě špatné stavební konstrukce za ní může stát i její opotřebení. Voda do vašeho domu může zatékat z chodníku, ze splaškové jámy anebo do budovy mohou vzlínat spodní vody. S vlhkostí mívají velmi často velké problémy domy postavené ve svahu. Voda tekoucí svahem se tlačí přímo do základů i zdiva. Není ale výjimkou, že příčiny vlhka ve zdech jsou poměrně banální, jako například přetékající ucpané okapy. Pokud jste nevypátrali zdroj vlhkosti, přizvěte na pomoc odborníka. Udělejte to ještě před zahájením sanačních prací. Specialista vyhodnotí stav střechy, klempířských prvků, fasádních soklů a parapetů. Díky odborné analýze stavby můžete zvolit nejvhodnější sanační opatření.

Spěch se nevyplácí, hrubé stavbě prospěje mráz

Pokud dům rekonstruujete anebo teprve stavíte, počítejte s dokončením hrubé stavby nejpozději koncem léta. Jinak by se vám mohlo stát, že vlhkost do svého domu takzvaně zazdíte.