Suchý vzduch v bytě přináší celou řadu zdravotních problémů, trpí hlavně horní cesty dýchací. K rýmě, kašli a zánětům nosohltanu se mohou přidávat problémy s pletí, popraskané rty, pálení v očích či zvýšená únava. Nedostatečná vlhkost vzduchu v bytě nesvědčí vám, ani rostlinám či zvířatům. Přitom si domácí podmínky můžete optimalizovat pomocí chytrých rad i moderních přístrojů.

Optimální vlhkost zjistí vlhkoměr

Venku už začíná být skutečně ošklivo a

kohoutky na topných tělesech se začínají otáčet. V místnostech, kde se topí však samozřejmě klesá vzdušná vlhkost. Ta by se v ideálním případě měla pohybovat mezi 45-60 % (vyšší hodnoty zase nahrávají tvorbě plísní). Přitom je celkem běžné, že ve vytopených bytech je suchý vzduch s hodnotami vzdušné vlhkosti jen 20-30 %. Pro rychlé a přesné stanovení vlhkosti vzduchu se doporučuje pořízení vlhkoměru. Pokud vlastníte domácí meteostanici, ukazuje vám nejspíš kromě venkovních hodnot i údaje z vnitřku domu, včetně vlhkosti vzduchu. Jestliže je vzduch ve vaší domácnosti příliš suchý, je čas to začít řešit.

Vlhkost zvýšíte snadno

Pro rychlé a snadné řešení použijte některý z osvědčených a jednoduchých triků. Vzdušnou vlhkost v bytě zvýšíte například pomocí obyčejné misky s vodou,

kterou si můžete ozdobit třeba kameny nasbíranými na dovolené. Stejně dobře poslouží závěsné radiátorové odpařovače nebo elegantní aromalampy či difuzéry. Pro další pomoc využijte běžný chod v domácnosti. Sušte mokré prádlo v místnosti, květiny zalévejte i pomocí rozprašovače, záclony či závěsy vyperte a rovnou zavěste. Pára se do vzduchu uvolňuje i při vaření pokrmů nebo žehlení parní žehličkou. Vypněte digestoř nebo nechte dveře do koupelny otevřené a uvolněnou vlhkost využijte v dalších částech bytu. Kromě toho netopte zbytečně a větrejte rychle a intenzivně.

Elektrické zvlhčovače nabízejí efektivní řešení

Modernějším řešením je zakoupení speciálního přístroje pro zvlhčení vzduchu. Ten vám bude v boji proti suchému vzduchu účinným pomocníkem. Zvlhčovače fungují tak, že přeměňují vodu na vodní páru a tu pak rozptýlí do okolního vzduchu. Nejlevnější zvlhčovače pořídíte už za několik stokorun, náročnější přístroje mohou stát několik tisíc i více. Ty nejpokročilejší pak dokážou vzduch i čistit. K dostání jsou přístroje různých vzhledů i velikostí. Do dětského pokoje se bude hodit hravý a veselý zvlhčovač ve tvaru zvířátka nebo kytičky, do ložnice zase oceníte elegantní design a tlumené barvy, často doplněné o tlumené podsvícení.

Z vody pára díky teplotě

Zvlhčovače dostupné na trhu jsou buď parní, nebo ultrazvukové.

Princip fungování parního zvlhčovače je podobný varné konvici. Pomocí topného tělesa dochází k varu vody a tím se uvolňuje horká pára. Parní zvlhčovače nebývají drahé, jejich provoz je však nákladnější. Mají vysoký příkon (okolo 1000 W) a tak spotřebovávají asi 10x více elektrické energie než zvlhčovače ultrazvukové. Horká pára také ohřívá místnost a u nejméně propracovaných či zastaralých přístrojů může vycházející pára hrozit opařením. Vysoká teplota naopak zabraňuje množení mikroorganismů v nádržce na vodu a tak ji není nutné dezinfikovat. V nádržce se však může usazovat vodní kámen.

Kapky díky ultrazvuku

Pára v ultrazvukovém zvlhčovači vzniká roztříštěním vody na miniaturní kapky pomocí ultrazvukových vln. Tato pára má běžnou pokojovou teplotu, proto nezvyšuje teplotu v místnosti. Ultrazvukové zvlhčovače jsou dražší, ale výkonnější a mají menší spotřebu (jejich příkon se pohybuje pouze okolo 40 W) a jsou méně hlučné. Potřebují jen minimální údržbu, například dezinfekcí nádržky (pokud nemají antibakteriální filtr). Při použití příliš tvrdé vody může docházet k usazování vodního kamene na nábytku, pokročilejší přístroje naštěstí pamatují i na to. Některé ultrazvukové zvlhčovače jsou navíc vybavené hygrostatem, který zařízení sám vypne nebo zapne pro dosažení požadované vlhkosti vzduchu.