Malé stříbřité motýlky, někdy se zlatavou kresbou na křídlech, jindy spíš nenápadně hnědé, bychom si při bližším pohledu mohli obdivně prohlížet. Jen kdyby nám tolik neškodili, nevykusovali díry do oblečení a všude po sobě nenechávali nevábné bílé červy. A snad ještě kdyby se tak rychle nemnožili. Moli jsou škůdci, které zaručeně nechceme, a přitom se u nás zaručeně časem objeví. Co na ně platí? Obrnit se trpělivostí a nepřestávat v úsilí. S trochou štěstí je díky tomu vyhubíme a částečně i zabráníme dalším vpádům.

Pohroma v šatníku

Rozlišení toho, kdo se k nám domů nastěhoval, je pro boj s moly klíčové. Každý ze dvou základních druhů má totiž jiný zdroj potravy a použijeme proti nim i jiné metody odstranění. Šatní moli mají v oblibě oblečení a textilie jako takové, včetně koberců nebo hodně nařasených a málo používaných závěsů. Domů se dostanou třeba otevřeným oknem, stejně tak se ale mohou protáhnout malými prasklinami ve zdech nebo si je přineseme už zakuklené v oblečení, nejčastěji v tom nevypraném ze second handu.

Jejich housenky se živí především přírodními vlákny, tedy bavlnou, lnem, ale také kůží a vlnou. Někdy nepohrdnou ani umělými tkaninami. Prokoušou se jimi totiž proto, aby se dostali ke skrytým skvrnám, třeba jen na halence lehce zpocené v podpaží nebo kalhotách politých světlým čajem, kde skvrna není po zaschnutí vidět. V látce ale začne časem oxidovat a hmyz neomylně přiláká. Larvy pak za sebou nechávají nejen díry, ale také výkaly, které vypadají jako trochu větší zrnka písku, pavučinky a zbytky kukel.

Zaneřáděná spíž

Potravinovým molům se někdy říká také mouční, stejně jako jejich larvám, a zajímá je především všechno suché – tedy mouka, sušenky, rýže, koření, čokoláda, těstoviny i semínka, včetně všech snídaňových cereálií a kaší. Nejčastěji si je domů přineseme z obchodu v balení s napadenou potravinou, odkud se rychle rozšíří do dalších balení v celé kuchyni – jakmile se totiž z larev stanou motýli, není pro ně problém dostat se kamkoli chtějí v rámci celé domácnosti. Ještě dřív si ale možná v potravinách všimneme malých pavučinek, kukel nebo rovnou červů. Jak motýlci, tak larvy bývají až dvakrát větší než šatní moli, takže je obvykle odhalíme o něco dříve. A pokud bychom se na ně podívali pod mikroskopem, jsou hladcí, zatímco šatní moli mají tělíčko pokryté malými chomáčky chloupků. Tak daleko se ale nejspíš vůbec nedostaneme. Jakmile jednou zahlédneme typicky nepřímý let mola, začne hon s jasným cílem. Zničit a vyhubit je do posledního.

Všechno ven a nejlépe pryč

Při ničení potravinových molů nás nečeká nic menšího než úklid celé spíže a případně všech dalších prostorů, kde skladujeme potraviny. Každý kus bychom měli zvlášť prohlédnout a všechno, co vypadá jen trochu napadeně, nejlépe rovnou vyhodit. Nebo alespoň pečlivě probrat a prosít, pokud je nám proti srsti vyhazování jídla. Musíme ale počítat s tím, že na nás občas může vykouknout z mouky zbytek kukly nebo že v ní zůstanou exkrementy larev, kterých se tak snadno nezbavíme.

Všechno, co může zůstat, bychom měli pečlivě uzavřít. Minimum jsou plastové klipsy na sáčky a pečlivě srolované okraje. I jimi se ale většina larev nebo motýlků dokáže protáhnout. Mnohem jistější jsou proto zavařovací sklenice, případně ty s patentními uzávěry, a také vzduchotěsně uzavíratelné plastové dózy na potraviny. V nich bychom měli napříště skladovat i veškeré potraviny, které si přineseme domů a neplánujeme je kompletně zpracovat během několika dnů. Je to totiž účinné opatření proti šíření molů mezi jednotlivými potravinami. Kromě molů tak navíc odradíme i mravence a šváby.

Ještě než do potravinových skříní všechno vrátíme, musíme pečlivě uklidit vnitřky. Vysát všechny spáry, dna i boky, zkontrolovat škvíry a malé otvory, jako jsou třeba předvrtané otvory pro kolíčky na uchycení polic – zrovna ty jsou místem, kde se s oblibou kuklí larvy. Vnitřky skříní a skříněk bychom poté měli ještě pečlivě vytřít směsí vody s octem 1:1 nebo mýdlovou vodou.

Velké prádlo

Úplně stejně pečlivý úklid platí také pro šatní skříň a případně šatnu. Zároveň bychom po objevení šatních molů měli prádlo, které může být napadené, vyprat. Nejlépe na vyšší teplotu, alespoň 40, ale ideálně 60 °C, pokud je to možné, a případně ještě nechat v sušičce uschnout na vyšší teplotu. Proti molům ale dobře funguje také mráz (v mrazáku nebo venku prádlo necháme 24 hodin) anebo suché čištění. A rozhodně nic nezkazíme sušením venku na slunci, kde své udělají nejen teplo, ale i proudění vzduchu. Vyprané sezonní oblečení bychom pak měli skladovat ve vzduchotěsně uzavřených plastových boxech nebo v dobře zavřených vakuových pytlích, kam se moli nemohou dostat.

Jako prevence proti jejich návratu pak platí pravidelný úklid a vysávání. Šatním molům chutnají kromě oblečení taky koberce z přírodních vláken, přírodní výplně polstrovaného nábytku, například z koňských žíní, nebo vlněná plsť, kterou se vykládají vnitřky klavírů. A zvířecí srst, proto bychom měli často kontrolovat také pelíšky mazlíčků. Když přidáme ještě pár přírodních odpuzovačů (viz box), máme slušnou šanci, že se k nám moli hned tak nevrátí.

3 POMOCNÍCI, KTEŘÍ MOLY ODPUDÍ

Možná ještě někde doma máme schované poslední balení kuliček proti molům. Odborníci se ale shodují, že naftalín i další látky, z nichž se vyráběly, představují zdravotní riziko. Mnohem lepší je vsadit na přírodní prostředky, které nám neničí zdraví a molům ani trochu nevoní.

Cedrové dřevo: cedrový olej má zvláštní vůni a ta odpuzuje moly, kteří by se chtěli usídlit v šatníku. Nepomůže ale s těmi, kteří už uvnitř jsou. Nejčastěji se používají dřevěná kolečka, která můžeme navléknout na ramínka, stejně jako vyskládat do polic nebo zásuvek.

Bylinky: levandule, citronela, rozmarýn a další výrazně voňavé bylinky molům moc nejedou, proto se vyplatí dávat do spíže i šatníku voňavé pytlíčky.

Molí pasti a lepy: lepivé pásky nebo skládací domečky jsou potřené směsí molích feromonů a lákají tak i motýlky, které už doma máme, a dobře pomáhají v boji proti nim. Můžeme je ale používat i preventivně, jen je potřeba pásek každých 6 až 8 týdnů vyměnit.

Zdroj: Časopis Receptář