Některé rady mohou na první pohled působit složitě, přesto práce se sifonem patří v domácím kutění k nejjednodušším. Naznačíme si zde jen ty základní. Sifon totiž nevyměňujeme příliš často, je-li správně nainstalovaný a přibližně jednou ročně čištěný, i ten nejlevnější vydrží dlouhá léta.
Co dělat při čistění nebo tehdy, když teče, ale výměna není nutná?
Sifon rozebereme, pod tekoucí teplou vodou umyjeme všechna těsnění, osušíme je a podíváme se, v jakém jsou stavu. Jsou nejslabším článkem a v devadesáti procentech mohou za to, že někde něco prosakuje.
Sifon rozebereme, pod tekoucí teplou vodou umyjeme všechna těsnění
Existují dva názory: vyměnit těsnění za nové kompletně, nebo vyměnit pouze ta nefunkční. Těsnění se prodává v sadách, musíme jen vědět, jaký máme sifon, u běžných jsou rozměry standardní, nemůžeme se splést, speciální sifony mohou mít specifické těsnicí kroužky. V tomto případě nelze radu zobecnit, ale protože za sadu těsnění nedáme víc než sto korun, můžeme koupit i dvě varianty velikostí, pokud si nejsme jistí.
Pryžové těsnění nesmí být ztvrdlé, zpuchřelé, promáčknuté, vytahané, potrhané ani popraskané, plastové nesmí být hlavně deformované.
Sifon důkladně propláchneme proudem horké vody, třeba ve vaně sprchovou hadicí, z níž odšroubujeme hlavici. Kdo má rád chemii, může použít některý z přípravků na odpady. Sifon by měl být uvnitř zcela čistý.
Propláchneme i odpad ve zdi. Jestliže máme tu možnost, zahradní hadici vsuneme do odpadu nejméně na dvacet třicet centimetrů, otvor kolem ucpeme hadry, ústí však pevně držíme, aby ucpávku tlak vody nevytlačil ven, a pustíme silnější proud. I tak je třeba mít pod spojem vědro, případně další hadry, a nejlepší je přizvat si asistenta. V bytových domech však obvykle není, jak hadici připojit, proto se hodí kovová pružina na čištění odpadu a rovněž některý z přípravků na ucpané odpady (řídíme se návodem, je to agresivní chemie).
Jak postupovat při výměně?
Sifon musíme dostat do prostoru mezi výpusť dřezu (umyvadla) a odpadový odtok ve zdi. Některé rozměry jsou standardizované, obvykle se počítá s vyústěním do odpadu o průměru 50 mm. Je-li průměr jiný, musíme použít redukci. Kolenový sifon se nastavuje lépe než lahvový.
Na přebalu bývá schéma sifonu tak, jak se skládá a kam přijde které těsnění. Nejsme-li si jisti, díly podle kresby rozložíme na rovné ploše, čímž zároveň zjistíme, zda něco nechybí.
Jestliže nahrazujeme stávající za nový, navíc stejného typu, při sestavování se řídíme původním, a to i když bude nutné některou část zkrátit. Vše musí pasovat.
Pokud jsme dřez měnili, mohlo se změnit i postavení mezi výtokem a odpadem, tudíž bude potřeba sifon přizpůsobit. Úpravy budou nejspíš nutné i tehdy, když zvolíme jiný typ.
V obou případech platí, že díly do sebe musí zapadat přesně v podélných osách. Pokud ne, hrozí, že se plochy spojů nebudou všude dotýkat nebo se užší trubka správně nezasune do širší (bude nakřivo) a těsnění pak ztratí smysl, spoje prostě nedotáhneme a bude to někde kapat.
Proto je dobré sifon nejdříve sestavit bez těsnění, čímž jednak vyzkoušíme, zda vše zapadá, jak má, jednak se podíváme, zda někde něco neuhýbá z podélné osy. Přitom zároveň zjistíme, zda nebude potřeba krátit svislý díl, který vede od dřezu do sifonu, nebo vodorovný, který se zasouvá jak do sifonu, tak do odpadu ve zdi.
Krátit můžeme pouze konce těch dílů, které nemají obrubu nebo šroubování a zasouvají se do jiného dílu. Po zkrácení však musí zbývat dostatečně dlouhá část, která se do druhé trubky dostane až na doraz. Plast kolmo uřízneme pilkou s jemnějšími zuby, otřepy začistíme nožem a vnější hranu mírně srazíme třeba brusným papírem (nebo také nožem).
Když dáme správně závit na závit a uložíme dobře těsnění, mělo by to stačit
Postup při montáži není jednotný, záleží na postavení výtoku z dřezu a odtoku ve stěně. Můžeme sifon kompletně sestavit i s výpustí, poslední díl zasunout do odtoku ve stěně a výpusť přišroubovat k dřezu nebo umyvadlu, můžeme ale také nejdříve přišroubovat výpusť a díly k ní přidávat postupně. Nezapomeneme na těsnění a vše rukou dotáhneme, co to půjde. Jestliže jsme některý spoj silou neohýbali, aby sestava vyšla, mělo by vše sedět a být dostatečně utěsněné.
Dřez naplníme vodou, naráz ji vypustíme a kontrolujeme sifon. Všude musí být zcela sucho. Kdybychom jen pustili vodu z baterie, nemusely by se netěsnosti projevit. Jestliže nahmatáme vlhkost či kapky, manžetu ještě s citem dotáhneme, lepší je ale díly rozpojit a překontrolovat těsnění. U plastové matice hrozí, že ji nechtěně chytneme takzvaně přes závit (nakřivo), nesnažíme se ji ale pak dotahovat silou, spíš ji vyšroubujeme a zkoušíme to znovu. Pokud jsme připojovali myčku nebo pračku, vyzkoušíme i je.
NEJČASTĚJŠÍ TYPY SIFONŮ A PŘÍSLUŠENSTVÍ
- Kolenový
- Lahvový
- Lahvový s výpustí
- Výpusť s přepadem
- Výpusť s přípojkou na myčku nebo pračku
logo receptář
Zdroj: Časopis Receptář
