Moje první doporučení zní: vždy se nejprve pokuste jakýkoli spor řešit smírně. Pokud to opravdu není nutné, neobracejte se na polici, státní orgán či příslušný soud. Ve většině případů to vede jen k eskalaci špatných sousedských vztahů.

Pokud však s ohledem na závažnost jednání souseda nelze věc řešit bez zásahu státní moci, doporučuji se nejprve obrátit na odborníka, nejlépe advokáta, a s tímto konzultovat další postup.

To pochopitelně neplatí v případě, kdy se soused dopouští jednání, které je nutné okamžitě odvrátit, takové spory zpravidla spadají pod trestní zákoník. Většina běžných sousedských sporů však spadá do oblasti práva občanského.

Charakter sousedských sporů se pochopitelně různí v závislosti na předmětu vlastnictví. Častější jsou v praxi spory mezi vlastníky sousedních domů a jejich pozemků. Podívejme se tedy na některé z konkrétních situací z právního hlediska.

Kdo vlastní plot mezi pozemky a kdo o něj musí pečovat?

Plot je společný, ledaže je například jeden ze sousedů schopný prokázat, že plot postavil sám. Zákon však obecně neukládá vlastníkům pozemku povinnost své pozemky oplocovat. Existuje však výjimka.

Pozemek se musí oplotit, pokud užívání neoploceného pozemku obtěžuje sousedy nebo omezuje jejich právo užívat jejich pozemky, například pokud by z jednoho pozemku vnikala na ten sousední hospodářská zvířata.

Dle občanského zákoníku jsou společný plot povinni udržovat oba vlastníci sousedních pozemků. Pokud se však plot rozpadne, nejsou vlastníci povinni oplocení obnovit.

Obnovení plotu zákon vyžaduje pouze v případě, že by jinak nebylo možné rozeznat hranice pozemků, a v takovém případě má každý soused právo požadovat opravení nebo obnovu plotu, samozřejmě náklady ponesou sousedé společně.

Jak je to s živými ploty? Sousedův je vysoký skoro čtyři metry a stíní nám zahradu. Mohu požadovat po sousedovi jeho snížení (případně odstranění)?

Živý plot by měl být vzdálený minimálně 1,5 metru od hranice pozemku. Pokud má být vyšší než tři metry, tak tři metry od hranice pozemku. Občanský zákoník stanoví pro vlastníky pozemků povinnost zdržet se všeho, co působí, že na sousední pozemek v nepřiměřené míře místním poměrům vniká voda, kouř, odpad, prach, ale například i stín, který často vysoký živý plot na sousední pozemek vrhá, a může tak omezovat užívání pozemku.

Celá situace se musí vždy posuzovat podle konkrétních místních poměrů, tedy například podle toho, zda okolní domy živé ploty mají, případně v jaké výšce. Pokud se sousedem není domluva, a strom je opravdu natolik vysoký, že máte například stín na celé zahradě, je nutné se v dané věci obrátit na příslušný soud, jmenovitě podat žalobu proti imisím.

Větve jabloně mého souseda přesahují na můj pozemek, jaká jsou moje práva?

Podle občanského zákoníku plody spadlé na cizí pozemek náležejí vlastníkovi tohoto pozemku. Jablka spadlá na váš pozemek jsou tedy vaše, to ovšem platí i o spadlém listí. Nemáte ale právo z přesahujících větví sklízet plody, které ještě neopadaly.

Můžete souseda požádat, aby větve zkrátil, aby na váš pozemek nezasahovaly. Pokud tak neučiní, můžete větve ze svého pozemku ořezat sám. Přístup na jeho pozemek vám soused v zásadě musí umožnit pouze tehdy, pokud se dohodnete, že tam vstoupíte za účelem zkrácení přesahujících větví.

Soused neustále své okolí obtěžuje hlasitou hudbou, jak se proti tomu bránit?

Pokud není možné smírné řešení – domluva na přiměřené ztišení hudby, je nutné se v takové situaci obrátit na policii, a to pokud hlasitá hudba trvá mezi 22. a 6. hodinou.

Tím dalším, a podotýkám, že krajním řešením, je obrátit se na příslušný soud a podat sousedskou žalobu proti imisím (hluku), nejlépe spolu s návrhem na vydání předběžného opatření.

Pochopitelně nárok v žalobě je nutné nejen popsat, ale i dostatečnými důkazy prokázat. Pokud hluk překračuje zákonem dané hygienické limity, jedná se vždy o hluk nepřiměřený poměrům a je zde velká šance na úspěch.

Nicméně pochopitelně je nutné soudu překročené limity hluku prokázat, a to ideálně znaleckým posudkem. Soud při svém posuzování bude přihlížet k délce trvání hluku (zda se jedná o celý den, nebo pouze např. dvě hodiny denně), k frekvenčnímu složení hluku (vysoké impulzní tóny obtěžují více než hluk s neměnnou frekvencí) a také k denní době.

Hodnotit bude též, zda se jedná o pracovní dny nebo víkendy. Ani při úspěchu v soudním sporu ovšem nebudete mít vyhráno. Pokud soused bude i po pravomocném rozsudku překračovat zákonem dané hygienické limity, je nutné se v dané věci obrátit na exekutora, který by měl zajistit výkon soudního rozhodnutí. 

Je nedělní klid stanovený obecní vyhláškou právně vymahatelný?

Pokud obec na svém území zavede vyhláškou tzv. nedělní klid, jsou občané povinni ho dodržovat (tzn. nepoužívat sekačku ani elektrickou či benzinovou pilu ani žádné jiné hlučné zařízení apod.). Na jeho dodržování obvykle dohlíží obec a policie a je samozřejmě vymahatelný.

Tato doba klidu většinou neplatí celý den, ale pouze v ranních a večerních hodinách, např. mezi 6. a 9. hodinou a od 15. do 22. hodiny, aby obyvatelé obce měli vyhrazený čas, kdy mohou pracovat na zahradě.

A nakonec jeden problém, který se sice netýká chalupy či chaty, ale mezi ty sousedské problémy také patří.

Soused kouří, jak na balkoně, tak v prostorách domu, lze s tím něco udělat?

Pokud soused kouří v prostorách svého bytu a balkonu, jsou možnosti řešení omezené, v zásadě žádné. To však neplatí o kouření ve společných prostorách domů. Zpravidla je to zakázáno v domovním řádu, jehož porušení řeší bytové družstvo či společenství vlastníků jednotek.

Shodně, pokud se ve společných prostorách domu objevuje nepořádek, měl by majitel domu (platí to i pro družstvo nebo SVJ) okamžitě jednat. V případě, že je prokazatelně známo, kdo společné prostory znečišťuje, lze úklid těchto prostor dát této osobě k úhradě, což může situaci alespoň částečně kompenzovat.

Související články

Zdroj: časopis Receptář