Na první pohled nevypadá nějak zle… Prostě takový hnědý brouček s buclatým tělem a délkou 2 – 4 čtyři milimetry. Ale nenechte zmást! Tenhle mrňous umí vzít za práci. Obzvlášť, když v jeho hlavní činností je požírání dřeva! Není nějak zvlášť vybíravý,chutná mu všechno. Ale nejraději si „pošmákne“ na zpracovaném nábytku nebo bělovém dřevě (bříza, olše nebo javor), které má vyšší podíl výživných látek a je ideální pro růst larev červotočů. Tenhle dřevokazný hmyz si ale libuje i ve vlhčím, rozkládajícím se dřevě, ve kterém leckdy jsou i dřevokazné houby. Důvod je opět praktický – více živin a tím pádem i rychlejší růst červotočího potomstva!
Životní koloběh jednoho brouka
Červotočů existuje spousta, ale těch, co jsou „zažraní do dřeva“ je jenom pár. Nejčastěji bývá červotoč proužkovaný (s tečkovanými rýhami na krovkách) nebo červotoč kostkovaný, který má žlutošedé ochlupení a dorůstá až do obří velikosti 6 mm. Kupodivu, největšími škůdci dřeva nejsou ani tak dospělí brouci, jako jejich potomstvo. Samičky červotoče jsou poměrně plodné. Do dřevěných spár nakladou až 50 vajíček o průměru 0,5 mm. Za dva až tři týdny se z nich vylíhne larva, která se zavrtává do dřeva a vytváří právě staré známé chodbičky. Zajímavé je, že červotoč se vyvíjí dva až tři roky (záleží na teplotě a vlhkosti dřeva) a jakmile dospěje, svůj dřevěný příbytek opouští. A všechno začíná zase nanovo…
Největšími škůdci jsou larvy.
Jak poznáte, že máte nezvaného hosta
Červotoč po sobě zanechává znatelné dírky, ze kterých se sype dřevěný prášek společně s trusem. Někdy ho můžete slyšet i večer, kdy ve svém dřevěném úkrytu kutá. Svědci červotočího nočního života tvrdí, že zvuk, který hmyz vydává, se podobá chroupání. Pokud něco takového uslyšíte, mějte se na pozoru. Červotoč totiž není návštěva, která se snadno „vyhodí“. Proto musíte být na pozoru a než pustíte přes práh nějaký starší kus nábytku z bazaru, raději ho pořádně prohlédněte. Červotoč se totiž poměrně rychle rozmáhá a je možné, že by vám napadl i další část „dřevěné výbavy“.
Červotoč má rád bělové dřevo, které je výživnější.
Jak se napadní zbavit?
Zachránit napadený kus nábytku není jen tak. A i tady platí – čím dříve, tím lépe. Spolehnout se můžete na chemické přípravky, například Lignofix, Pentalidol, Xylamon nebo Červostop. Menší kusy nábytku můžete do přípravku ponořit. Prostornější vybavení je lepší chemií rovnou potřít. Bohužel jde o běh na dlouhou trať, proto se raději obrňte trpělivostí. Účinnější a dražší metodou je nechat zasažené kusy nábytku „ozářit“ mikrovlnným zářením. Jeho síla usmrtí nejen larvy, ale i dospělejší jedince, kteří se při teplotě 65 °C doslova uvaří. Pravdou je, že po záření je potřeba dřevo okamžitě naipregnovat. Proto tahle metoda není vhodná pro lakované kusy nábytku a starožitnosti. Pro takovéhle poklady je nejvhodnější moderní záření gama, které používá radioaktivní izotop kobaltu. Výhodou je, že procedura nezanechává po sobě žádné stopy a učinkuje do hloubky. Není divu, že je oblíbená zejména u restaurátorů.
Obětí řádění dřevokazného hmyzu bývají starší kusy nábytku.
Stará past na červotoče
Naši předkové s tímhle škůdcem také zápasili. A jejich účinný způsob spočíval v lití terpentýnového (či normálního) oleje do vyhloubených červotočových děr. Jiný starodávný recept doporučoval svařit 1 díl nahrubo rozdrceného černého pepře, 1 semínek hořčice, 1 díl rozkrájeného česneku, 1 díl rozkrájeného pelyňku, 1 díl kuchyňské soli a 1 díl octa. Vzniklou směs přeceďte přes plátýnko a použijte jako nátěr napadeného nábytku. Aby byl účinek co nejlepší, opakujte nátěr klidně dvakrát po sobě v rozmezí několika dní. Červotoč takovou aromatickou bombu údajně nevydrží a ustoupí. Tahle směs je vyzkoušená, používali jí v 19. století obyvatelé roubenek. Tak ji také otestujte!
Naši předkové vyháněli červotoče aromatickým kořením.
Zdroje: www.ceskykutil.cz, www.thermosanace.cz
