Nejdřív se objeví jeden, toho docela snadno přehlédneme. Za pár dní už jich bude kolem deseti a nad nimi možná ještě mávneme rukou. Jenže za chvíli povede přes kuchyni nebo koupelnu mravenčí dálnice a její uživatelé se rozhodně neomezí jen na cukr v kredenci. Naopak prozkoumají každý nejskrytější roh, najdou všechno, co by se mohlo v mraveništi hodit, a pokud si nedáme pozor, můžou si začít stavět mraveniště třeba přímo v domovní izolaci. Platí na ně především prevence a rychlý zásah, pokud už se doma objeví.
Malí, nebo velcí?
Celkem u nás v přírodě žije přes sto druhů mravenců, nejčastěji se ale doma setkáme s těmi obecnými, domácími nebo drnovými. Když se na jaře objeví dálnice drobných mravenečků a koncem léta je najednou následují výrazně větší jedinci, neznamená to, že se někde schovali a vyrostli. To jen různé druhy mravenců hledají nová útočiště v jiných částech roku, a zatímco velcí zrzaví faraoni se přijdou na podzim ohřát, malí černí mravenci hledají zjara nové zdroje potravy.
A právě z tohoto hlediska jsou lidské domy a byty ideálním místem pro nastěhování. Mravenci mají rádi teplo, velmi dobře vycítí jakoukoli potravu a jsou neuvěřitelně organizovaní. Když už se jednou dostanou dovnitř, není úplně snadné je přimět, aby zase odešli. Zvlášť v případě, že na ně nechceme používat silnou chemii a případně rovnou volat deratizátora. Nejlepší proto je, vůbec je do domu nebo bytu nepustit.
Prevence je základ
Mravenci se domů dostávají obvykle několika cestami. Pokud je nepřilákají otevřené dveře nebo okna, což se na jaře a v brzkém létě bohužel stane snadno, mohou se stejně dobře prokousat těsněním kolem oken, najít skulinu ve fasádě, prolézt digestoří a v bytovém domě cestovat například stoupačkami. Stejně tak umějí dobře lézt po zdech, proto není problém vypochodovat třeba do třetího patra a do domu proniknout až tam. V první řadě je proto potřeba zajistit, že se mravenci dovnitř vůbec nedostanou – pravidelně kontrolovat těsnění dveří i oken, mít se na pozoru před puklinami a třeba drobnými prasklinkami v podlaze. Větrat často, ale nenechávat okna otevřená celý den. A pokusit se vypátrat, kudy se dovnitř dostal hned první mravenec, kterého jsme zahlédli. Radši ho tedy nezabíjet, ale podívat se, kde se ztratí cestou ven.
Do lidských obydlí se vydávají za teplem a také za zdroji potravy. Láká je cokoli otevřeného, zásoby je proto lepší schovat do sklenic.
Druhým krokem by mělo být schování všeho, co mravencům může zachutnat. Jde především o čerstvé potraviny – ovoce, zeleninu, bylinky (a také květiny v květináčích, protože právě v nich si mohou dobře postavit hnízdo) a některé notoricky známé suché pochutiny. První jmenované můžeme zavřít do lednice, kam se ani mravenci nedokážou dostat. Suché zásoby, včetně cukru, je zase dobré přesypat ze sáčků do uzavíratelných sklenic s pevnými uzávěry, buď zavařovaček, nebo třeba do dobře těsnících plastových krabic bez větracích otvorů. Květiny můžeme alespoň dočasně odstěhovat ven na terasu, balkon nebo do zahrady. Pokud to nejde, zkusíme je opatrně zalévat o něco víc – v mokré půdě se totiž mravencům nedaří a zabydlování bychom jim tak pořádně znepříjemnili.
Silnější vyhrává
Chemie by sice měla přijít na řadu až jako poslední řešení, ale pokud selhala všechna preventivní opatření a mravenci se k nám nastěhovali ve velkém, nejspíš se dřív nebo později dostaneme do bodu, kdy se jich rozhodneme zbavit za každou cenu. V první fázi to můžeme zkusit sami, řada úspěšných vyháněčů přísahá na gely nebo ještě lépe speciální „domečky“ s hubicí nástrahou uvnitř, které běžně koupíme v drogerii nebo hobby marketu. Ty se stavějí přímo do cestiček a mravenci si v nich naberou nebo rovnou snědí lepkavou hmotu, která je postupně zahubí. Výhodou domečků je, že by neměly ohrožovat domácí zvířata a nedostanou se do nich ani děti. Kombinovat je můžeme s klasickým postřikem, při jeho použití je ovšem důležité větrat a stříkat nejlépe v době, kdy poblíž nejsou domácí zvířata ani děti.
Deratizátoři mravence vyhubí kombinací postřiku a návnad
Když se u nás ovšem mravenci objevují pravidelně, i několik let po sobě, a především pokud žijeme v bytovém domě, je lepší zavolat na pomoc odborníky. Právě v bytových domech totiž vůbec nestačí řešit problém jednotlivě, mravenci si podobně jako jiní škůdci jen přelezou, a pokud se proti nim nezasáhne v celém domě, brzy se zase vrátí. Deratizační firmy obvykle používají také kombinaci postřiků i pastí, jen účinnějších a silnějších, než jsou ty z obchodů. Cena se obvykle pohybuje od 800 do 2000 korun za byt, podle rozsahu a druhu zásahů, které odborník bude muset použít.
Vypudit i bez chemie
Než se uchýlíme k silným chemickým prostředkům na hubení nevítaných návštěvníků, případně k celkové deratizaci, stojí za to vyzkoušet i některé babské rady. Zvlášť proti mravenčí invazi v začátku, kdy se doma prochází jen pár průzkumníků. Musíme ale počítat s tím, že všechny tyto metody mravence jen odradí v dalším postupu, proto je musíme pravidelně obnovovat.
Bylinky dodají pokrmům nejen správný šmrnc a vůni, ale díky svým léčebným účinkům příznivě působí i na naše zdraví.
Bylinky
Všechno, co voní nám, nevoní mravencům. Do cestičky – a nejlépe co nejblíž místa, kudy se dostávají dovnitř – proto můžeme nasypat ostrůvky aromatického koření, jako jsou skořice, hřebíček nebo i pepř, případně položit kytičky bylinek. Dobrá je meduňka, máta, levandule nebo třeba rozmarýn. Obměňovat bychom je ale měli alespoň každé dva dny, je proto dobré vybrat si to, čeho máme na záhonu dost.
Ocet
Ani kyselý zápach se mravencům příliš nepozdává. Dobré je místa pravidelně vytírat vodou s přidaným octem a rozprašovačem se silným roztokem octa stříkat přímo mravenčí cestičky, případně ocet nalít zvenku na místo, kudy mravenci pronikli do domu.
Naučte se skladovat citrony!
Citrusy
Pukliny a cestičky můžeme pokapat také citronovou šťávou a plátky citronu položit kolem, musíme ale počítat s tím, že citron je o něco agresivnější než ocet a pokládat ho jen tam, kde nevyleptá bílou skvrnu či jinak neponičí materiál. Musí přitom ležet přímo na cestičce, pokud by byl v misce nebo na talířku, nebude jako odpuzovač téměř fungovat. Měnit citrony pak musíme každý den, rychle totiž uschnou a přestanou intenzivně vonět.
Křída
Není to nic ezoterického, křída zkrátka mravencům nechutná. Vyplatí se proto nakreslit silné čáry na cestičky i kolem nich, případně nasypat drcenou křídu na místa, kudy lezou mravenci dovnitř. V interiéru jde o poměrně účinnou ochranu, venku ale musíme vše opakovat, jakmile trochu víc zaprší.
Titulka Receptar 6
Zdroj: Časopis Receptář
