Zdroj: Časopis Receptář

Téměř s jistotou se ve většině domácností objeví během dubna nebo května a odstěhují se zase až s příchodem chladného počasí v říjnu nebo listopadu. Někdy dokonce i přezimují. Stačí k tomu málo, trochu natlučená jablka nebo šťavnaté ovoce, jako jsou třeba broskve, sklenka se zbytečkem vína nebo piva na dně, ale i odpadkový koš, jehož víko tak úplně netěsní. Malinkým muškám chutná všechno, co se alespoň trochu začíná kazit nebo je už ze své podstaty zkvašeno, tedy i domácí octy nebo kvašená zelenina.

Velmi užitečný hmyz

Mušek rodu Drosophila existuje téměř 1500 popsaných druhů, obecně se ale odhaduje, že je jich kolem pěti tisíc. Žijí doslova po celém světě, i když většinu druhů bychom našli v tropických oblastech. U nás je nejčastější octomilka obecná, jiné druhy se někdy zavlečou při dovozu tropického ovoce. Říká se jim také banánové, octové nebo ovocné mušky, ačkoli doslovný překlad názvu rodu znamená „milující rosu“.

Octomilky obecné se množí extrémně rychle i proto, že samičky mohou najednou naklást až dvacet vajíček na jediné místo a spermatické buňky samečků jsou, kdybychom je rozvinuli, dlouhé téměř dva centimetry (což je třistakrát víc než lidské spermie). Doma to znamená mnohem větší nesnáze při hubení. Právě tato schopnost ale octomilkám vynesla status jednoho z nejoblíbenějších výzkumných živočichů na světě. Jedním z nejvýznamnějších objevů, k nimž vinné mušky přispěly, je určení chromozomů jako nositelů dědičnosti genů. Thomas Hunt Morgan za něj dokonce dostal v roce 1933 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Chemie až v poslední řadě

Octomilky nepřenášejí žádné choroboplodné zárodky, jejich přítomnost doma je spíš nepříjemná. Pokud se ovšem živí na shnilém ovoci, mohou plísně nebo houby z něj přenést na jinak zdravé potraviny, a tím je infikovat. Navíc se rychle množí a z pár kousků, které se jednou ráno objeví kolem zapomenutého ohryzku od jablka, jich bude během několika málo dní černé mračno, které vzlétne při každém průchodu místností.

V zahrádkářských i domácích potřebách najdeme celou řadu přípravků k jejich vyhubení. Většina z nich funguje na podobném principu – mušky nalákají navinulou vůní k pasti, kde se hmyz přilepí, případně utopí. Podobně účinné jsou ale i pasti, které dokážeme vyrobit doma, a navíc existují i další svépomocné způsoby, jak se drobounkých mušek zbavit.

Aby se nevrátily

Aby byl boj s octomilkami úspěšný, je důležité je polapit, ale také jim zabránit, aby se mohly dál množit. Během hubení bychom měli častěji vynášet odpadky a lákavé položky nosit nejlépe rovnou do popelnice. Nic z toho, co je obvykle láká, samozřejmě krom pastí, by nemělo zůstávat venku. Důležité je také nenechávat přes noc v dřezu nebo na lince nádobí. Mušky jsou schopné živit se v případě nutnosti i ve zbytku čaje nebo kávy, kde v horku zkysl zbyteček mléka. Pamatovat musíme i na to, že mají velmi rády přelitou zeminu v květináčích pokojových rostlin.

Preventivně pak můžeme pořídit sítě proti hmyzu do oken i síť do balkonových anebo vchodových dveří. Zvlášť pokud se mušky vracejí často. Obojí nás samozřejmě ochrání nejen před octomilkami. Šikovné je také zakrývat jemnou síťkou ovoce, stejně jako rajčata a melouny, pokud je neskladujeme v lednici. Během lapání mušek by ovšem alespoň na čas do lednice nebo skutečně chladné spíže měly putovat veškeré lákavé potraviny, které běžně necháváme v pokojové teplotě. Týden by měl stačit k tomu, aby se případně vylíhly zbylé larvy a abychom pochytali poslední zbloudilé mušky. A pak už je třeba jen pečlivě hlídat, aby se vrátily za co nejdelší dobu.

CO JE ZARUČENĚ VYŽENE

Octová lázeň – Do skleničky od jogurtu nalijeme tolik jablečného octa (ale můžeme zkusit také balzamikový, případně ocet pro začátek trochu naředit teplou vodou, aby se silněji rozvoněl), aby sahal alespoň do poloviny její výšky. Hrdlo přetáhneme potravinářskou fólií a pečlivě utěsníme. Hrotem nůžek pak do fólie propícháme otvory dost velké na to, aby se jimi mušky protáhly, ale ne moc velké, aby se nedostaly zase ven. Vůně octa mušky naláká dovnitř a utopí se v něm. Nálev měníme každé dva až tři dny, dokud mušky nezmizí.

Pomocník v chladu – Muškám se v chladu příliš nedaří, ale někdy se mohou objevit i v lednici. Pokud by se to náhodou stalo, lapáme je stejně jako na lince. Ocet dáme do malé misky nebo skleničky a přetáhneme potravinářskou fólií. Vzhledem k tomu, že se v chladu nebudou rozmnožovat, bychom od nich měli mít během pár dní pokoj.

Zbytkový lapač – Jako past můžeme využít také lahev od vína se zbytkem vína na dně, stejně jako skleničku od sójové omáčky, která má ve víčku otvory. Ani z nich už se mušky obvykle nedostanou ven.

Masožravky – Pokud se k nám octomilky pokoušejí vloudit často, zkusíme připravit past hned na prvních pár špehů. Masožravé rostliny si na drobných muškách pochutnají s velkou radostí, a nenechají je tak usídlit se na zapomenutém ovoci ani se rozmnožit.

Vysavačové tornádo – Velmi účinná metoda pro mušky posedávající na stěnách i nábytku je velmi jednoduchá. Vyluxujeme je vysavačem. Silný tah a průlet tyčí luxu je většinou spolehlivě zabije. Pokud si chceme být jistí, můžeme pak sáček vyhodit.

Žluté lepivé desky Sklenice s aromatickým obsahem a úzkým východem je účinná past Masožravky působí jako prevence — polapí prvních několik mušek, které přiletí