Pračka je geniální domácí pomocnice. A čím novější, tím vychytanější. Ani ona ale není všemocná, a když zapomeneme dodržovat některá pravidla, nemusí nás vyprané prádlo vůbec potěšit. Co bychom tedy před praním a při praní dělat neměli?

Zapomínat na třídění

Samozřejmě že od doby, kdy pračky umějí prát v chladnější, nebo dokonce úplně studené vodě, hrozí obarvení mnohem méně, než když všechno prádlo muselo snést šedesátku. Bílé, světlé a tmavé jsou základ, v domácnostech s více holčičkami nebo ženami obvykle přibývá hromádka růžové / červené / fialové. Roztřídit bychom pak měli také pevnější látky od těch, které vyžadují šetrnější zacházení, a případně oblečení z umělých vláken od těch přírodních. Extra hromádku pak dostanou čistá vlna a hedvábí, které do pračky skutečně nepatří.

Nerespektovat cedulky

Výrobci dobře vědí, proč je k oblečení přišívají, a kdo se jimi řídí, má z poloviny vyhráno. Dnes už ani není nutné znát význam všech symbolů. Pokud se podíváme na některé další části, pokyny k praní v nich najdeme i přepsané. Pamatovat bychom si měli, že maximální teplota znamená, že můžeme úspěšně prát i na nižší stupeň.

Ignorovat kapsy

Může to být trochu nechutné a může to zavánět lezením do soukromí. Obsah kapes ovšem do pračky nepatří. Od papírových kapesníčků a účtenek po kamínky, mince a šišky si totiž koledujeme o poničení pračky, případně znečištění veškerého prádla. A její ochrana za trochu prohrabání stojí.

Nezajímat se o skvrny

Moderní prací prostředky toho dokážou hodně. Ale některé skvrny jsou zkrátka odolné, a ať říká reklama cokoli, staré dobré předeprání nikdy neuškodí. Jestli zvolíme žlučové mýdlo nebo moderní prostředek, je vlastně na nás, zároveň ale pořád platí, že o červené víno se nejlépe postará sůl, naproti tomu krev bychom měli vymývat jen ve studené vodě a hlína se v pračce jen přichytí k jinému oblečení. Proto je lepší je předem ošetřit a až pak prádlo hodit do pračky.

Nenechat pracovat čerstvý vzduch

Džíny, vlněné svetry, funkční trička, kabáty anebo bundy. Pokud nejsou vyloženě špinavé, tedy s viditelnými skvrnami, stačí je obvykle pověsit ven přes noc, nebo na celý den. Případné načichnutí nebo lehký zápach se vyvětrá a samotné látce tak prospějeme mnohem víc, než kdybychom ji každý týden strkali do pračky.

Pouštět pračku úplně plnou

V příliš naplněném bubnu se prádlo nemá šanci pořádně protočit a je možné, že voda a prací prostředek se ani nedostanou na všechna místa. Proto bychom měli dodržovat doporučení ohledně váhy prádla (která se liší i pro jednotlivé programy). Od věci není ani občas si zkontrolovat správné dávkování pracího prostředku. Když je ho moc, skvrny neodstraní. Ale pokud ho bude příliš, zanechá na textiliích bílé skvrny a zároveň může neúměrně zanášet vnitřní prostor pračky. Třeba i v případě, že jednou kapslí často pereme jen kilo nebo dvě prádla.

Odkládat sušení

Prádlo, které zůstane v pračce po doprání, začne už po hodině zatouchat a tohoto odéru se nezbavíme nejspíš až do příštího praní. Některé moderní pračky mají funkci udržování prádla jako čerstvě vypraného, ale pokud ji nemáme, měli bychom prádlo z pračky vyndat co nejdřív po doprání. Sušit pak nejlépe na čerstvém vzduchu nebo v dobře vytápěné a odvětrávané místnosti. A sušičku si nechávat spíš na velké objemy a horší časy. Nepatří do ní totiž zdaleka všechno a i bavlna v ní po čase ztrácí tvar a objem. Navíc vůni z prádla usušeného venku se nevyrovná ani ta nejdražší aviváž.

Kolik programů použijeme?

Moderní pračky jsou zázrak. Úsporné ve spotřebě energie i vody, tiché, rychlé, pokud to zrovna potřebujeme, a taky se spoustou nejrůznějších programů pro praní. Proč jich je tolik? Je to trochu jako s konfekčními velikostmi u různých výrobců módy – žádná nesedí všem. Proto ten, kdo má malé děti, nejspíš bude používat jiné programy než milovník domácích mazlíčků, dvacátník jiné než sedmdesátník. Takže ano. V každé pračce je nejspíš mnohem víc programů, než budeme reálně používat. Vyplatí se ale pročíst jejich seznam a nespoléhat jen na jeden nebo dva. Správně používané programy totiž dokážou prodloužit životnost oblečení, třeba tím, že mají lépe nastavené otáčky pro danou látku nebo perou či máchají jinak intenzivně.

OPRAVDU ŠIKOVNÉ PROGRAMY:

  • Každý s množstevní automatikou, protože pak nemusíme řešit, jestli jsme do pračky nedali málo prádla. Podstatné je jen přizpůsobit množství pracího prostředku.
  • Ručníky, povlečení nebo zkrátka jiný program doporučený pro bavlnu na 60 °C.
  • Rychlý program. Ať zabere půl hodiny, nebo 45 minut, je to rychlovka, kterou zvládneme vyřídit i ráno, než odejdeme do práce. Většina praček ovšem šetří čas taky nižším a kratším odstřeďováním. Proto pokud nám záleží i na rychle usušeném prádle a není zrovna parné léto, bývá šikovné k rychlému praní přidat jedno odstřeďování. Nezabere víc než deset minut a várka uschne o hodně dřív.
  • Osvěžení pro prádlo, které jsme nosili, ale není špinavé ani nepáchne, přitom ho nemůžeme dát vyvěsit na čerstvý vzduch.
  • Sportovní prádlo vyžaduje jemnější zacházení, většinou není potřeba příliš ždímat, protože funkční textilie tolik nenasáknou a rychleji schnou. Sportovní programy proto bývají delší, ale s nižším odstřeďováním. Díky tomu zbaví prádlo skvrn, aniž by ho poničily. Navíc bychom při jejich praní měli používat ještě méně prášku než obvykle a program počítá i s tím, že ho nejspíš nebude plná várka.
  • Antialergický pro ty, kdo si musejí dávat pozor, co si oblékají a co dýchají. Nepere nutně na vyšší teplotu, někdy jen použije v rámci programu třeba ošetření horkou párou.
  • Praní ve studené vodě nejen pro velmi jemné prádlo, ale také pro to, které není příliš zašpiněné. Praní ve studené vodě navíc dokáže oproti vyšším teplotám ušetřit až 60 % energie na cyklus – což se v době drahých energií může hodit.

Zdroj: Časopis Receptář