Podesty a zídky, dlážděné terasy, cestičky, ale i obklady v koupelnách a kuchyních, stejně jako pracovní desky. Přírodní kámen je čím dál oblíbenější. Ať už si ale pořídíte zbrusu nové dlaždice, nebo jen odhalíte to, co bylo léta skryté pod omítkou, vyžaduje to péči. Kámen je sice tvrďák, jenže pokud má vydržet dlouho, je dobré mu trochu pomoct.

Odolný i křehký

Dlažby, ale i pracovní desky z přírodního kamene mají spoustu skvělých vlastností. Jsou odolné vůči opotřebení i mechanickému zatížení, a pokud je to potřeba, mohou se dokonce zbrousit. Dobře vedou teplo a není problém pod ně instalovat podlahové vytápění. Mají krásnou a jedinečnou kresbu a doma i venku budou vždycky vypadat tak trochu luxusně. A patří sice mezi nejdražší materiály, ale na druhou stranu jsou také nejodolnější, a pokud se o ně dobře staráte, vydrží desítky let a bez problémů vydrží klidně i vašim pravnoučatům.

Na druhou stranu je ale kámen, i když to tak na první pohled nevypadá, porézní. To znamená, že když se na neošetřený povrch třeba vylije sklenička červeného vína nebo na kuchyňské desce necháte dlouho ležet nakrájenou papriku, barvivo z nich se do něj dokáže vsáknout. A vytvořit nehezkou skvrnu. Venku zase kámen ohrožují třeba skvrny od motorového oleje a v zimě posypová sůl, která na dlažbě i zídkách kreslí mapy. Důležité je proto správně o kámen pečovat. Jak na to? Vlastně celkem jednoduše.

Čištění bez chemie

Zdroj: Youtube

Pokud jde o běžnou údržbu kamene, ať je uvnitř, nebo venku, snažte se postupovat co nejšetrněji. Základ je nenechávat na povrchu příliš mnoho hrubších nečistot, protože by ho mohly zbytečně obrušovat a ničit. Ideální je tedy často zametat a případně vysávat, tak, aby na dlažbě neležel písek ani kamínky.

K tomu přidejte vytírání jen vodou, případně s trochou běžného úklidového prostředku. Venku se nemusíte bát ani vysokotlakého mytí takzvanou vapkou. Silnému tlaku vody kámen odolává velmi dobře a takové čištění mu prospívá mnohem víc než drhnutí agresivními čisticími prostředky.

Pozor na skvrny

Když se něco vylije, jednejte co nejrychleji. Čím dřív kámen setřete, tím menší je pravděpodobnost, že se nějak poškodí nebo na něm zůstane skvrna. Neplatí to samozřejmě pokaždé, obyčejná voda kámen nijak zvlášť nepoškodí, horší jsou už zmíněné tekutiny, které barví, jako je červené víno nebo třeba hodně kyselé potraviny, neředěný ocet či silné čisticí prostředky.

Rozdíl je i v tom, jaký kámen doma máte. Žula, břidlice nebo kamenec, které se používají nejčastěji, jsou odolnější vůči skvrnám i chemii, naopak mramor nebo pískovec byste měli víc chránit, protože mohou být náchylnější k mechanickému i chemickému poškození.

Běžné znečištění v každém případě odstraňujte nejlépe jemným univerzálním úklidovým prostředkem. Na silnější skvrny můžete použít speciální čistič na kámen a nanést ho houbičkou, která se dobře dostane i do spár a všech pórů a prohlubní. Rozhodně se vyhněte přípravkům určeným pro odstranění vodního kamene i abrazivním prostředkům – oboje dokáže povrch přírodního obkladu nepěkně poškodit.

Neviditelná ochrana

Možná máte právě teď pocit, že přírodní kámen vlastně není nic pro vás. Ve skutečnosti ale dokáže odolávat celé řadě domácích i zahradních nehod. A kdybyste se přece jen báli, buďte si jistí, že se mu v jeho přirozených vlastnostech dá snadno pomoct. A odborníci to dokonce doporučují. Stejně jako boty nebo sportovní bundu totiž můžete kámen naimpregnovat. Tedy napustit speciálním přípravkem, který částečně uzavře povrch a dovolí mu dál dýchat, ale zároveň na něm vytvoří odolnější povrchovou vrstvu.

Před impregnací je potřeba povrch nejprve pečlivě očistit od všech nečistot i staré malty nebo spárovací hmoty, nechat uschnout a až pak nanést speciální přípravek. Ten pak kámen chrání před znečištěním i mastnotou, působením kyselin i jiných chemikálií i před případnou příliš velkou vlhkostí. Základní impregnace nijak nemění vzhled ani povrch kamene, můžete si ale vybrat i přípravky, které například zvýrazní strukturu a kresbu, případně dodají kameni lesk. Nátěr by se měl obnovovat každé dva roky a před nákupem je potřeba zkontrolovat, nejen jestli je vhodný pro daný typ kamene, ale i to, jestli se má používat uvnitř, nebo venku.

Není kámen jako kámen

Umělý kámen může ten pravý připomínat a péče o ně se příliš neliší. Běžné znečištění obvykle stačí otřít vlhkou houbičkou, případně použít trochu čisticího prostředku pro matné povrchy. Pokud se kámen silněji zbarví třeba po krájení potravin na desce nebo ve dřezu, můžete použít trochu prostředku s bělidlem, ale nechte ho působit jen velmi krátce, nanejvýš pět minut. Vyhněte se ale používání jakýchkoli kyselin, umělých i přírodních, jako je ocet, a pokud se na povrch dostanou, ihned je opláchněte čistou vodou. Mohly by povrch porušit a taky způsobit zabarvení, které už byste nevyčistili.

Související články

Zdroj: časopis Receptář