Optimalizujte ekonomiku domácnosti

Taková ošemetná věc. Pravidlu se říká zlaté, jenže co finanční poradce, to téměř jiná verze. Zůstaneme u nejpopulárnějšího znění 50/20/30. Znamená to, že si měsíční příjem rozdělíme na tři díly: 50 % půjde na nutné výdaje (energie, jídlo, služby, auto apod.), 20 % na zádní vrátka (spoření, investice) a 30 % na osobní potřebu. Pak by měla být rodinná ekonomika v rovnováze. Předpokládá se, že když jsou nutné výdaje vyšší, hledáme způsoby, jak je do těch 50 % dostat. Třeba změnou dodavatele energií, omezením služeb a dalšími činnostmi, z nichž některé se objevují i v tomto výčtu. Praxe ale může být taková, že si stanovíme vlastní procentuální poměr a snažíme se ho měsíc co měsíc dodržovat.

Zjistěte si, za co utrácíte

To pomůže utvořit si představu, na kolik přijdou nezbytné výdaje a kde by se i na nich dalo ušetřit, ale také se můžeme zamyslet nad tím, jak nakládat s obnosem, který zbude. Každý výdaj si tedy zapíšeme (nedbejme, že to může být směšné jako v pamětnickém filmu Valentin Dobrotivý s Oldřichem Novým). Stačí to dělat dva tři měsíce, jde skutečně o rámcový přehled, kdy čísla na papíře vypoví víc než domněnka. Některým lidem se osvědčily rozpočty, jakési čtvrtletní písemné plány.

Zrušte služby, které nevyužíváte

Spočítáme si třeba, jak často telefonujeme a posíláme SMS, zda se nám vyplatí paušální měsíční platba. Minutové volání s předplacenou kartou stojí 3 Kč a SMS 2,30 Kč (průměr tří operátorů). Když týdně uskutečníme 10 minutových hovorů a pošleme 10 SMS zpráv, zaplatíme za měsíc asi 143 Kč. Jsou měsíce, kdy provoláme víc, jindy zase méně, každopádně peníze vydáváme vždy jen za to, co jsme využili. Vedeme-li však často mnohaminutové rozhovory (nebo spotřebováváme mnoho dat), poohlédneme se po vhodném tarifu – na trhu jsou tři operátoři a asi patnáct takzvaných virtuálních operátorů.

Zrevidujte pojištění

Například auto ztrácí časem na hodnotě, neplaťme stále stejnou havarijní pojistku. I u té povinné si ujasníme, jaká jsou rizika, když jezdíme hodně, nebo málo. Podobné je to při pojištění osob či bytu. Pojišťovny lační po nových klientech, tady by se dalo ušetřit.

Refinancujte půjčky

Když jich má člověk víc a u jedné banky si je sjednotí, ušetřit může, ale je to hodně k přemýšlení. Neměli bychom dát na první nabídku, spíš zapochybovat o tom, proč nový věřitel poskytuje takové výhody. Zkušenosti klientů zkrachovalé Bohemia Energy dokazují, že obezřetnosti není nikdy dost. A mimochodem: šetříme i tak, že všechny závazky hradíme včas.

Plaťte hotově, nikoli kartou

Tato rada vychází z behaviorální ekonomie, jejíž příznivci vyzkoumali, že člověk utrácí méně, když vidí, jak musí z peněženky vytáhnout „své“ papírové bankovky, než když platby proběhnou virtuálně. Něco na tom bude, protože pokud u sebe zrovna nemáme dostatek peněz (a ani kartu), obvykle nekupujeme zbytečnosti. Předpokládá se, že neplatíme nic za výběry z bankomatů.

Nakupujte ve slevách

Chce to ovšem aktivitu při vyhledávání. Na druhou stranu hrozí závislost, kdy jenom proto, že jsou ve slevě, kupíme i věci, které nepotřebujeme. Hodně slev je při nakupování na internetu, stále více se využívají i takzvané cashback portály, které lákají na vrácení určité části peněz, když zákazníci kupují zboží přes ně, nikoli přímo od prodejce. Riziko je v tom, že to nutí kupovat víc, aby se také víc vrátilo. U slevových kuponů, které platíme předem, můžeme přijít o peníze, když se jejich poskytovatel nebo poskytovatel služby dostane do potíží.

Nenakupujte nalačno

To stojí za vyzkoušení. Když máme hlad, v supermarketu dáme do vozíku i to, co bychom jinak nekoupili a co pak většinou do vypršení expirace ani nezkonzumujeme.

Pište si, co je třeba nakoupit

Stačí trhací bloček. Pokud zjistíme, že v domácnosti něco chybí, okamžitě si to zapíšeme, a seznamem se pak řídíme, když třeba děláme týdenní nákup v supermarketu. A mezi regály si pak už neříkáme: Tak co by se ještě dalo koupit?

Potraviny kupujte s rozmyslem

Statistika praví, že ročně nás daleko víc stojí potraviny, které koupíme, ale nespotřebujeme, protože se nesprávným skladováním znehodnotily, než kolik dáme za elektřinu při provozu chladničky. Dalších komentářů netřeba.

Kupujte privátní značky

To je terminus technicus pro výrobky (hlavně potravinové), které si obchodní řetězce nechávají vyrábět u různých firem a prodávají je ve svých obchodech pod vlastním jménem. Obvykle jsou levnější než stejný nebo podobný značkový produkt (tedy úspora), některé jsou kvalitnější, jiné ne, záleží na konkrétním výrobku.

Používejte mikrovlnku, papiňák a remosku

Rada zřejmě vychází z poznatku, že tyto tři spotřebiče připraví potraviny v daleko kratším čase než elektrická či plynová trouba a sporák (u uhlí a dřeva může být situace jiná), spotřebují tedy méně energie. Zřetelnější je úspora při používání elektrické varné konvice, v níž ohříváme pouze tolik vody, kolik potřebujeme.

Chladničku pravidelně odmrazujte

V chladničce by mělo být optimálně 4–6 °C, v mrazničce –18 °C, náklady na chlazení a mrazení jídla tvoří až 20 % výdajů za elektřinu, jestliže se vytvoří námraza o síle 0,5 cm, stoupne spotřeba energie o 30 % – i takové údaje lze získat od odborníků na šetření (o chladničkách jsme podrobně psali v Receptáři 3/2019). Stojí za to popřemýšlet o radě č. 29.

Používejte myčku nádobí

Mytí nádobí se na celkové spotřebě vody v domácnosti podílí 8–10 %, úspora ve prospěch myčky se uvádí poloviční až třetinová. Jenže u ní jsou náklady dané (voda, energie, chemie), kdežto při ručním mytí záleží na individuálních zvyklostech. Vychází se z toho, že když máme při umývání stále puštěnou vodu a umýváme množství nádobí, které naplní myčku, odteče jí 50–100 l, kdežto myčka spotřebuje asi 10–20 l. Šetříme tedy tak, že vodu podle okolností zastavujeme (určitě se nevrátíme ke způsobu našich babiček, které měly v jednom dřezu vodu špinavou a v druhém čistou na oplachování).

Pijte vodu z kohoutku

Ušetříme hodně: 1,5 l balené vody stojí 8–15 Kč, stejné množství z kohoutku vyjde zaokrouhleně na 15 haléřů. Vodárny zaručují vysokou kvalitu, ale záleží, co se pak s vodou děje dál, rozhodnutí je tedy ryze individuální.

Topte účelně

Když během dne v bytě nikdo není, vyplatí se stáhnout topení tak, aby teplota uvnitř klesla o několik stupňů. Zvýšíme ji pak při návratu. Totéž přes noc, i když jsme doma. Topení však nevypínáme zcela, aby místnost neprochladla. Za topení zaplatíme docela hodně, tudíž je hledání úspor namístě. Do dodatečného zateplení bytu, výměny oken, případně topidla potřebujeme nejdříve investovat, takže se šetření projeví až za delší čas, bude ovšem výrazné. Když nebudeme místnosti přetápět, získáme úspory okamžitě. V této souvislosti se často uvádí, že ke zvýšení teploty v místnosti o 1 °C je potřeba zvýšit výrobu tepla o 6 % (a naopak).

Nezakrývejte radiátory

Vzduchu ohřátému radiátorem nesmí nic bránit v tom, aby se dostal až ke stropu, jinak se poruší optimální proudění v celé místnosti. Jestliže teplo proudí pod záclony, žaluzie nebo závěsy na sklo okna, musíme topit víc, abychom uvnitř získali stejnou tepelnou pohodu.

V zimě větrejte efektivně

To znamená krátce a intenzivně. Měl by se vyměnit dostatek vzduchu, ale neochladit stěny, interval je asi 3–4x denně.

Místo koupání ve vaně se sprchujte

Tohle je asi nejznámější tip. Když pod sprchou nebudeme trávit dvakrát denně půl hodiny, smysl má.

Používejte perlátory

Platí, že perlátorem proteče za stejný čas méně vody než bez něj, aniž bychom to výrazně pocítili jako úbytek při mytí. Podobně je to s takzvanými úspornými sprchovými hlavicemi.

Při čištění zubů nenechávejte téct vodu

Vyzkoušeli jsme. Při mírném proudu přes perlátor protekly za 1 minutu 3 l vody, lékaři doporučují čistit zuby nejméně 2 minuty 2x denně, to je za celý rok 4380 l vody za 411 korun 70 haléřů.

Upravte splachování

Když litr vody stojí asi 10 haléřů (viz radu 32), při každém spláchnutí se spotřebuje 6 l (starší toalety až 9 l), a když to denně uděláme čtyřikrát, zaplatíme 2,40 Kč, za rok 876 Kč; tříčlenná rodina 2628 Kč. Výrobci nabízejí dělené splachování pro poloviční a plnou dávku.

Snižte teplotu v bojleru

Tady asi záleží na počtu osob. Teplá voda se mísí se studenou a při stálém odběru je lepší, když je teplejší, protože se dostane na všechny. Možná stojí za zkoušku snižovat ji postupně a zaznamenávat, jak to ovlivní chod domácnosti. Uvádí se, že 1 °C uspoří 6–8 % elektřiny.

Perte na nižší teploty

Možná by stačilo náklady na energii, vodu a prací prostředky udržovat v rozumné výši a nenastavovat pračku na 60 °C, když stačí 40. Prací prášky to umožňují, jen se musí víc třídit prádlo a prát s maximální náplní (údaje jsou v návodu). Nebo nedávat více prášku, který pak pění a je potřeba i více vody při máchaní. Tradované tvrzení, že když snížíme teplotu praní z 90 °C na 60, ušetříme čtvrtinu energie, nemůžeme ověřit, ale pokud by tomu tak bylo, je to znatelná úspora, protože přece „pereme pořád“.

Používejte levnější čisticí prostředky

Některou chemii lze nahradit přírodními prostředky, které jsou levné. Doslova kultovní jsou jedlá soda, ocet a citronová šťáva. A protože uklízíme průběžně a stále dokola, můžeme kupovat různé typy prostředků, zkoušet je a zaznamenávat si jejich účinnost v poměru cena/výkon.

Využívejte nižší tarify

Kdo platí odběr elektřiny ve vyšším a nižším tarifu, může si zjistit, které dny a hodiny jsou právě v nižším pásmu a přesunout do tohoto času energeticky vysoce náročné činnosti: praní, žehlení nebo pečení. Tarifu se lidově říká noční proud, byť někdy bývá i přes den. Šikovný elektrikář umí instalovat kontrolku, která nás upozorní.

Nahraďte žárovky ledkami

Zkusíme to odhadnout. Žárovka 100 W = 1521 lm = LED 15 W, úspora 85 %, čili místo každé stokoruny, kterou zaplatíme za svícení žárovkami, dáme jen 15 Kč, když je vyměníme za ledky. Musíme samozřejmě počítat s cenovými rozdíly, ledky jsou násobně dražší, a také s tím, že svícení není hlavním spotřebitelem elektřiny v domácnosti.

Nenechávejte spotřebiče v pohotovostním režimu

EU to ošetřila, už deset let by se na našem trhu neměly prodávat televize se stand–by režimem o vyšším příkonu než 0,5 W, mikrovlnky a trouby do 1 W. Spočítáme si, kolik elektrické energie spotřebují, když jsou vypnuté (ale nikoli ze zásuvky). Zůstaňme u televize: od 24 hodin odečteme průměrný čas, kdy se na ni díváme, vynásobíme 0,5 W, to celé vynásobíme 365 (dny v roce) a převedeme na kWh (např. televize, díváme se 4 hodiny = 3,65 kWh). Jestliže za kWh platíme 4 Kč, stand–by režim nás ročně vyjde na 14,60 Kč. Jenže my těch spotřebičů máme víc (mikrovlnku, troubu) a používáme je méně často (a čím starší, tím hůř – mnohdy mají příkon až 4 W), takže výsledná suma může přesáhnout 1000 Kč i více.

Nevyhazujte věci, dokud jsou funkční

Tato rada je nejspíš myšlena tak, že když nic nekoupíme, zůstanou nám peníze. To ano, ale vzhledem k tomu, jak se dnes dbá na šetření energií, jsou nové přístroje energeticky méně náročné, a tudíž spoří. Například mezi typy chladniček, myček a praček starými deset až patnáct let a současnými je úspora při provozu výrazná. Zvažujeme pochopitelně cenu, zda se výdaj vrátí. Rychle technicky stárnou televize, počítače, tablety nebo mobily, ale rychlovarná konvice, kuchyňský robot či vysavač (případně sekačka, vrtačka) zase takový pokrok nepřinášejí, vyplatí se využít jejich životnost bezezbytku. K porovnávání slouží i energetické štítky, o nichž budeme psát v únorovém Receptáři.

Stroje a nářadí si půjčujte

Vyplatí se to tam, kde máme blízko do některého hobby marketu nebo specializované půjčovny nářadí. Jestliže jednou za rok potřebujeme vyvrtat otvor do zdi, asi nemá cenu kvůli tomu kupovat vrtačku, která pak bude po většinu let jen někde ležet.

Sdílejte předměty

To je teď velice moderní, byť se to praktikovalo vždy, jen se tomu říkalo sousedská výpomoc. Kdo ty možnosti má, určitě ušetří.

Zalévejte dešťovkou

Napojit hadici na kohoutek s pitnou vodou je pohodlné, zalévat touto vodou záhony ale není efektivní, protože platíme nejen vodné, ale i stočné, tedy službu, kterou nevyužijeme. Není lepší tisícilitrová plastová nádoba a svod ze střechy? Nová stojí asi 3500 Kč, střecha o ploše 100 m2 zachytí (u nás) v průměru 3000 l vody měsíčně, průměrná cena pitné vody byla vloni zaokrouhleně 94 Kč za 1000 litrů.

Omezte kouření

Ne, to není kampaň, i tato rada má logiku a občas se objevuje: při deseti cigaretách denně a stokoruně za krabičku to je 18 000 Kč ročně. Jenže takhle bychom mohli vyčíslit třeba i piva v hospodě a další lidské libůstky a popřemýšlet o tom, zda má smysl šetřit za každou cenu.

LEVNĚJŠÍ CHLÉB

Zejména ženy se v internetových diskusích často zabývají tím, zda výrazně ušetří, když některé potraviny nekupují, ale připravují je doma. Nemyslí tím vaření za levno, ale třeba domácí pečení chleba. Vychází jim, že je levnější, obzvlášť když nekupují drahou mouku nebo drahé k tomu určené směsi. Shodují se však, že to dělají hlavně kvůli chutnému chlebu, nikoli proto, aby ušetřily. K porovnání by asi bylo třeba vzít stejné typy chleba a průměrnou cenu v obchodech.

JAK TO BYLO DŘÍVE

K tomu, aby se teplo zbytečně neztrácelo, stačí mnohdy jen nepatrné úpravy. Třeba v nezatepleném paneláku si lidé za radiátory nalepovali alobal, který tepelné záření odrážel do místnosti; dnes lze sehnat fólie s podobnými účinky. Na vesnici zase bývalo zvykem, když kamna přes noc vychládala, zavěsit přes celé okno hustou deku a do prostoru mezi okna položit houni, protože tudy obvykle nejvíc táhlo. Pokud u okna nejsou radiátory, pomůže hustý závěs.

DALŠÍ DROBNÉ RADY, KDE A JAK UŠETŘIT

Sečtou-li se drobné, mohou dát dohromady docela slušnou úsporu. Co jsme ještě objevili?

Když proužek papíru zavřete mezi okno a rám a vytáhnete ho, těsnění nefunguje, takže tudy uniká teplo. Nepoužívejte myčku, pokud není zcela naplněná nádobím, je to zbytečné plýtvání (neplatí, že čím víc nádobí, tím víc energie). Nenechávejte nikde kapat vodu. Používejte více různých lampiček a samostatných osvětlení než jedno silné centrální, i cíleným rozsvěcováním lze šetřit. Na nákupy si berte vlastní látkovou tašku, protože za ty, které dostanete v supermarketu, se platí. Suché dřevo je několikanásobně výhřevnější než čerstvé, topíte-li jím v kamnech, nepřikládejte stylem hodně, a pak dlouho nic.

Zdroj: Časopis Receptář