Jak vybírat vložku do zámku, který klíč zvolit

Každý člověk chce chránit své hmotné statky a mít pocit bezpečí. Nejdůležitější ochranu soukromí představují hlavní dveře do bytu a také vložka v jejich zámku. Časopis dTest radí, jak vložku vybírat.

Cylindrickou vložku tvoří dvě hlavní části, které se dají nazvat tělem vložky a jejím válcem (znalci terminologie v oblasti zámkové techniky jistě prominou, laickými výrazy se to lépe vysvětluje).

Tělo vložky (pevná část) se vkládá do zádlabového zámku ve dveřích. I zádlabové zámky mají své kvality a velké nedostatky, ale tím se dnes zabývat nebudeme.

V těle vložky je válec opatřený blokovacími stavítky, kaleným ozubem (palcem) a mechanismem spojky; prostě tou součástí, která po vložení klíče do válce vložky otočí vnitřkem mechanismu zádlabového zámku. Palec posouvá závoru a odemyká dveře.

Srdcem vložky je konstrukce různých drobných součástek, které tvoří to tajemství mechanického hesla vloženého do kódu (variace, uzávěru) klíče. A zde se dostáváme k samotnému pohledu na konstrukci vložky a její bezpečnost.

Vložka zámku a její válec je blokován stavítky a podstavítky, které jsou přitlačovány pružinkami zespodu cylindrické vložky. Variant konstrukcí vložek je mnoho, ale nám zatím postačí zabývat se těmi, které se nás nejvíce týkají a týkají se i možností, jak se k nám mohou dostat zloději (např. metodami zvanými bumping a vyhmatání).

Naše základní dělení se bude omezovat na vložky

s variací řezanou do klíče (Fab, Guard apod.),
s klíči důlkovými (Icon, Mult–Lock, Kaba, Keso, Dom apod.).

Obě tyto konstrukce nás obklopují z více jak 96 procent a jsou si více či méně podobné.

Každá konstrukce má výhody i nevýhody. Plochý klíč je oboustranný, klíče řezané jsou jednostranné a musí se vkládat do zámku správnou stranou, tedy hřbetem nahoru.

Klíče řezané na výšku používají profilované polotovary, aby se omezil vstup do nitra zámku, a mají větší schopnost využití prostoru k variačnímu kódování, většinou kolem 4,5 mm.

Klíče důlkové jsou položeny naplocho a musí si vystačit pouze s variačním prostorem omezeným na sílu klíče, tedy 2—3 mm.

Můžete namítnout, že znáte i čelně řezané a oboustranné klíče. Budete mít pravdu, ale to jsou zámky lamelové, většinou aplikační konstrukce do vozidel, nábytku apod.

Co pojišťovna, bude spokojená?

Před nákupem vložky se musíte nejdříve rozhodnout, kam ji chcete umístit, co má chránit. Tedy: Jaký typ vložky požadujete a jakou míru zabezpečení od ní očekáváte. A vůbec ze všeho nejdříve se musíte zamyslet nad požadavky pojišťovny; jakou míru ochrany od vás požaduje ve vašich dveřích. Pečlivě si prostudujte pojišťovací smlouvu, nic nevynechejte (ani odstavečky s drobnými písmenky), abyste věděli, co musíte splnit, aby v případě pojistné události pojišťovna plnila svůj závazek — tedy platila. Pojišťovny často vyžadují dva nezávislé, homologované zámky a to většinou ve 3. bezpečnostní třídě.

Ale pozor i na kategorii samotných dveří, to bývá jejich kapitální chyták. Podmínky jsou předem dány jiným subjektem a je na vás, jak se jich zhostíte. Požadavky pojišťoven jsou většinou přímo úměrné výši platby pojistky a technice ve vašich dveřích. Obecně se dá říci, že čím méně platíte pojišťovně, tím více musíte zabezpečit objekt, tj. vynaložit více financí na zámkovou a jinou zabezpečovací techniku.

Správný výběr

Když vcházíte do obchodů, ocitáte se v zajetí reklam na různé mechanismy zámků, na obalech výrobků budete číst i ta nejnesmyslnější označení jako Secure, Ultra–stop, Antipick i ohromující normy. Zaujme vás barevnost obalů zámkové techniky; velké a bohaté firmy nešetří na plasticky znázorněných mechanismech, které jsou sice poutavé, ale laikovi stejně nic neřeknou.

Při samotném výběru vložky mějte na paměti, že čelně řezané klíče mají vždy normovanou rozteč stavítek a hloubky uzávěrů (to jsou ony zářezy, které tvoří na klíči „pilku“) a že nesou mechanický kód klíče.
Důlkové klíče jsou shodné a mají stejné vlastnosti. I tento kód může zainteresovaný zloděj přečíst. Průměry důlků jsou přímo úměrné hloubkám kódů a ploché klíče jich mají vždy mnohem méně než klíče čelně řezané (proto se používají dvojitá stavítka s mezikružím na klíči).

Převzato
z časopisu dTest.

Pozor! Plochý klíč se často pyšní velkým množstvím důlků a zářezů a působí velmi složitě a fundovaně. Je to tak trochu trik. Vy se díváte na klíč z jeho ploché strany, ale jen málokdo ví, že je funkční pouze jedna strana a ostatní důlky jsou zrcadlovou variací pro oboustranné použití. Tímto trikem se čelně řezaný klíč nemůže pyšnit, proto je z obchodního hlediska trochu v nevýhodě.

Je–li u vložky deklarováno, že vyhovuje normě ČSN EN 1303 (resp. EN 1303) Stavební kování — Cylindrické vložky pro zámky, a je–li uvedena její bezpečnostní třída, pak víte, že kód klíče se může opakovat až po 100 000 kusech. Dá se říci, že je jen velmi malá pravděpodobnost, že by váš soused měl s vámi shodný klíč.

U nedeklarované techniky na tuto skutečnost raději zapomeňte. Pokud se některé značky výrobků chlubí miliony variací, teoreticky to možné je, nicméně je to zavádějící. Je–li výrobce povinen zajistit opakovatelnost výrobku až po 100 000 kusech, proč by si komplikoval zbytečně život?

Na moderních klíčích se často objevují i boční variace jak plochých, tak čelních klíčů; jedná se o jednu z cest zvýšení variačního rozpětí pro vhodnou sestavu hlavní variace. Proč? Protože hlavní variace má ideální vhodné výšky stavítek, aby správně odpovídaly dobré životnosti, bezpečnosti a normě. Boční variace je většinou u 100 000 kusové série shodná a jenom zajišťuje normový požadavek. Faktem je, že obchodně to vypadá dobře a klíč je zpestřen dalšími prvky, které umocňují pocit důležitosti a bezpečnosti.

Aby na malém rozměru síly důlkové klíče splnily variační podmínky, oplývají větším množstvím stavítek než klíče čelně řezané a mají většinou menší krok kódu. Avšak — zkuste počítat se mnou — teoretická variace klíče je jednoduchou matematikou: Máte počet funkčních stavítek a máte počet kroků kódu na stavítku. Teoreticky si napište počet kroků na kódu stavítka a do exponentu dejte počet stavítek. Co vyjde?

Pětistavítková vložka s osmi možnými výškami stavítka říká, že tento počet je osm na pátou. Jak říká Jára Cimrman: „Což není mnoho.“ Navíc od teorie musíte odečíst variace, které jsou technicky nevyrobitelné nebo omezené normou. Tedy odečtěte od původního výsledku minimálně 20 %, a to je teprve reálný výsledek. Nyní si sami můžete udělat obrázek, jakou cestou musí tyto hodnoty splnit ploché klíče: velkým množstvím stavítek na málo krocích. Jak vidíte, ploché ani čelně řezané klíče nemají žádnou výhodu. Jedná se jenom o volbu konstrukce, nikoli o nevýhodu jedné či druhé volby nebo o zaostalost jednoho či druhého.

Co je bezpečnostní karta

Každá bezpečnostní vložka je vybavena takzvanou bezpečnostní kartou. Co to je? Doklad k té konkrétní vložce, kterou držíte v rukou. Již při pohledu na obal vložky je důležité zjistit, zda je možno získat nějaké informace bez porušení obalu.

Je vidět klíč? Je vidět popis bezpečnostní karty? Je možno přečíst ražbu na klíči? Je možno identifikovat profil? Pokud ano, s poděkováním výrobek vraťte.

Žijeme v době všudypřítomných mobilů s fotoaparátem a digitálních fotoaparátů. Nikdy prostě nevíte, zda někdo již nemá tento výrobek vyfotografován nebo jinak zjištěn a jen pozoruje, kdo si jej odnáší domů.

Co je bumping?

Vykradli vás, a tak voláte policii, která však na zámku a dveřích nezjistí žádné známky násilného vniknutí. Po sepsání protokolu kontaktujete pojišťovnu a hlásíte odcizení majetku. O náhradě škody si ovšem můžete nechat jen zdát. Pojišťovna si bude stát na svém: Buď jste při odchodu nezamkli dveře, nebo majetek odcizil někdo z rodinných příslušníků, který má klíč, či vás dokonce může podezřívat z pojistného podvodu. A důkaz, že někdo cizí odemkl vaše dveře, nemáte.

Zloděj, který vás navštívil, nejspíš použil metodu tzv. bumpingu. V čem spočívá? Téměř všechny mechanické klíče mají zářezy různé hloubky, do kterých zapadají západky vložky. Když se klíč zasune do vložky a když všechny západky zapadnou do správné hloubky, může se jím otočit a vložka se otevře.

Kdosi přibližně před padesáti lety přišel na jednoduchý princip, jak překonat mechanický zámek: Spadnou–li všechny západky až do nejspodnější polohy, mohou se ty, které mají být výš, dostat principem „biliárové koule“ (po klepnutí do první odletí až ta poslední) na správnou pozici. K překonání vložky slouží bumpkey (bump = rána, key = klíč), tedy vhodně upravený neoriginální klíč a klepnutí třeba držadlem šroubováku či kladívkem. Vložka se otevře nenásilně a bez poškození.

Ing. Oldřich Matušek (soudní znalec v oboru zámkové a zabezpečovací techniky)

Převzato z časopisu dTest 10/2008