Digestoř je praktický pomocník. Odsává přebytečnou páru a zápach z kuchyně. Proto na ní většina kuchařek nedá dopustit. A popravdě není divu – vařit květák (nebo jinou brukvovitou zeleninu) bez digestoře je jako strávit hodiny v zeleninové sauně. A o smažení řízků snad ani nemluvě! Bohužel většina digestoří není napojená na skutečný komín, proto čistí vzduch pomocí filtrů. Jenže ty se jednoho dne zanesou a přestanou fungovat. Proto moc dlouho neotálejte a pusťte se do čištění. Za pár minut budete mít hotovo!

Když se mastnota drží zuby nehty

Digestoř platí za nejšpinavější spotřebiče v kuchyni. A vyčistit ji není zrovna hračka. Většina lidí proto spoléhá na chemické přípravky, jako jsou třeba pěna do trouby nebo hydroxid draselný. Jiní zase dávají přednost přírodním rozpouštědlům špíny – třeba mýdlové vodě. Jenže ani jedna z možností není ideálním řešením. Přípravky sice špínu uvolní, ale dřina zůstane na vás. Ve finále pak za čistou digestoř zaplatíte energií, časem a třeba i původně krásnými nehty. Není lepší se tedy porozhlédnout po něčem účinnějším?

Líh nebo jedlá soda?

Naše babičky nedaly dopustit na obyčejný líh, který je známým rozpouštěčem mastnoty. Jenže bohužel se nehodí na čištění nerezových povrchů, které při častějším používání lihu tmavnou. Riskovat menší defekt v barevně vyladěné kuchyni určitě není na pořadu dne.

Proto je bezpečnějším čističem roztok z jedlé sody. Jak si ho připravíte? Do velkého hrnce (měl by být tak široký, aby se do něj vešla část mřížky) nalijte teplou vodu a promíchejte ji s balíčkem jedlé sody. Do lázně ponořte část mřížky a počkejte, až špína povolí. Poté strany mřížky podle potřeby odmočte. Zdá se vám, že mastná krusta ne a ne se pustit? Její tvrdošíjný stisk uvolníte pomocí čpavku.

Aby vzduch byl čistý

Každá digestoř obsahuje čistící filtry.

  • Základ tvoří tukový filtr, který brání výparům z kuchyně, aby se dostaly do motoru a způsobily tak jeho kolaps. Pokud jste tukový filtr ještě nikdy nečistili, dopřejte mu lázeň z jedlé sody a poté ho dejte do myčky.
  • Údržbu potřebují i další typy filtrů. Kovový (stačí ho omýt jednou měsíčně), textilní vyžaduje údržbu po 100 hodinách použivání. Stačí ho vyprat v ruce, případně vyměnit.
  • A pak je tu uhlíkový filtr, který je součástí takzvaných recirkulačních digestoří. Čistí se jednou za čtvrt roku. Vyjměte filtr z plastového rámu, umyjte ho v teplé vodě a pak vložte do prázdné myčky. Po umytí ho dejte vyschnout do trouby. Stačí 10 minut při teplotě 100 °C a bude zase fit. Uhlíkový filtr by vám měl vydržet zhruba rok, poté je nutná jeho výměna.

Zdroje: www.m.magazinplus.cz, www.abecedazahrady.dama.cz