Častěji, než bychom si mysleli
Zatímco například pračce se stačí věnovat jednou za měsíc, myčka vyžaduje naši pozornost daleko častěji. Důvod je prostý – na rozdíl od pračky do ní dáváme spoustu mastných věcí a právě mastnota se v myčce často usazuje. Proto bychom měli nejlépe jednou týdně vyjmout celý filtr, včetně vnitřního košíčku, odstranit všechny viditelné nečistoty, zbytky jídel a další usazeniny a pak ho propláchnout horkou vodou nebo pečlivě umýt saponátem (a stejně pečlivě opláchnout). To je ostatně nejdůležitější část celého čištění.
Funguje ocet místo leštěnky do myčky nádobí?
Jednou za měsíc bychom pak měli vysunout (ve většině myček stačí lehce zatáhnout směrem nahoru nebo dolů) ramena. Otvory prošťouchneme párátkem nebo silnější jehlou a celé rameno pak podobně jako filtr umyjeme horkou vodou s trochou octa, případně namočíme na krátkou dobu do směsi vody, octa a sody a pak teprve propláchneme. Ramena obvykle není možné rozebrat, proto je důležité údržbu provádět pravidelně, aby se v drobných tryskách nezachytávala zrníčka nebo například koření. Ramena se obecně nedoporučuje mýt saponátem, nebo jen velmi slabým roztokem, protože se nedají úplně dobře propláchnout a v myčce by pak mohla nastat bublinová katastrofa.
Stejně často jako ramena bychom měli otřít také těsnění myčky a případně celý prostor dvířek. I tady se usazuje mastnota a špína, která brání správnému těsnění i mytí. Pokud nic z výše zmíněného nepomáhá a nádobí pořád není dokonale čisté, přichází na řadu hloubkové čištění, ať s pomocí speciálních přípravků, nebo přírodních prostředků (viz boxy). Zároveň se ale musíme podle zkušených opravářů smířit s tím, že některé myčky se bohužel zanášejí více a vyžadují častější péči, zatímco jiné se dovedou dobře vyčistit i během běžného cyklu.
Tvrdá, nebo měkká?
Mohli bychom parafrázovat reklamní slogan o tom, jak „vodní kámen rozbil myčku“, a většina z nás by se minimálně pousmála, jenže zároveň bychom nebyli daleko od pravdy. Právě vodní kámen je to, co myčce spolu s mastnotou nejvíc škodí, navíc na místech, která nejsou na první pohled viditelná. Pokud máme tvrdou vodu (což snadno zjistíme na internetových stránkách místního poskytovatele pitné vody, hygienické stanice, stejně tak můžeme na obě místa zavolat nebo provést domácí test lakmusovým papírkem), měli bychom dbát především na dostatečné používání speciální soli a nespoléhat jen na její obsah v tabletách.
Sůl vodu změkčuje, chrání vnitřní části myčky před usazováním vodního kamene a nádobí před ošklivým šedým povlakem. Moderní myčky už obvykle samy hlásí, pokud sůl dochází, v některých typech je také možné nastavit tvrdost vody tak, aby myčka solí zbytečně neplýtvala a nevypouštěla jí do kanalizace víc, než je nutné. Obecně ale platí, že bychom měli nejméně jednou za půl roku nasypat do nádržky na sůl (pod kohoutem na dně myčky) celé balení, nebo kolik se dovnitř vejde.
Zapomínat bychom neměli ani na pravidelné čištění filtru myčky.
Pomoc od zápachu
Tvrdá voda může být i zdrojem nepříjemného zápachu v myčce. Za ním ovšem může stát ještě celá řada dalších příčin. Abychom se ho zbavili, je dobré věnovat se pravidelně filtru, myčku nechávat po každém umytí skutečně dobře vyschnout – tedy nechat dostatečně dlouho otevřená nebo alespoň pootevřená dvířka. Důvodem může být i samotné nádobí, které v myčce stojí příliš dlouho. Rychlou pomocí pak bývá používání polovičního programu, díky kterému můžeme mýt dříve. Případně použijeme oplachovací program. Pokud si navykneme spouštět ho každý den večer a mytí zapneme skutečně až ve chvíli, kdy bude spotřebič plný, mělo by být do týdne po zápachu.
DOKONALE UMYTÉ
Aby bylo nádobí po vytažení z myčky co nejčistší, vyplatí se dodržovat některé zásady:
- Odstraníme veškeré zbytky jídel.
- Nádobí nemusíme předmývat, ale to, co je zaschlé nebo připečené, necháme nějakou dobu odmočit.
- Do horního koše dáváme menší a křehčí kousky, dolů naopak těžší a silnější, jako jsou hrnce. Tlak vody v ramenech je totiž nastavený právě na toto rozložení.
- Příbory dáváme do košíčku střenkou nahoru a do příborového patra tak, jak je to nakreslené v návodu nebo naznačené v samotném koši. Obvykle ale střenkou doprostřed, kde se lépe opláchne.
Tabletou do myčky snadno vyčistíte připálené nádobí.
DŮKLADNÉ ČIŠTĚNÍ
Ani s hloubkovým čištěním bychom neměli čekat do chvíle, kdy začne myčka špatně mýt nebo zapáchat. Ideální je provést ho jednou měsíčně, podle odborníků raději v prázdné myčce a utrácet za drahé čističe prý ani není nutné.
- Tablety pro použití s nádobím obsahují logicky slabší čisticí prostředky a proti běžným tabletám se liší především vyšším obsahem soli. Používat je můžeme, ale neměli bychom spoléhat jen na ně, protože myčku nevyčistí tak důkladně. Důležité je použít program s vysokou teplotou.
- Tablety nebo gely pouze na čištění obsahují silnější odmašťovače i více soli, i tak je ale potřeba před jejich použitím rozebrat a vyčistit filtr, použít program s vysokou teplotou a myčku nechat pečlivě opláchnout. Při jejich použití nesmíme současně mýt nádobí.
- Přírodní prostředky jsou obdobně silné jako průmyslově vyráběné gely, ale nezanášejí odpadní vody, znamenají méně obalů a jsou výrazně levnější. Používat můžeme krystalickou sodu, kyselinu citronovou a ocet, případně jejich kombinaci. Do nádobky na čisticí prostředek nasypeme nebo nalijeme dvě lžíce, další asi dva šálky nasypeme nebo nalijeme na dno myčky a spustíme program s vysokou teplotou. I v tomto případě bychom měli předem vyčistit filtr a co nejdříve po domytí, dokud je myčka zahřátá, otřít nečistotu uvolněnou z dvířek a těsnění. Ocet má navíc tu výhodu, že ho můžeme používat místo drahého leštidla a částečně tak myčku čistit při každém použití. Podobně působí také citrusové slupky v košíčku nebo košíku na příbory.
Titulka Receptar 6
Zdroj: Časopis Receptář
