Mít v kuchyni vždy po ruce kvalitní zeleninu se rozhodně vyplatí
Zdroj: Ahanov Michael / Shutterstock.com

Jak zamrazit jednotlivé druhy zeleniny: Jde to téměř s každou, musíte vědět jak

Mít v kuchyni vždy po ruce kvalitní zeleninu se rozhodně vyplatí. Naštěstí máme mrazák, který nám umožní uchovat tuto zdravou surovinu bezpečně i několik měsíců. Produkty z vlastní zahrady si tak můžeme dopřávat i v době, kdy je zapadaná sněhem. Aby byl ale výsledek mrazení skutečně k světu, je potřeba znát pár zásad. Takže, jak na to?

Zdroj. www.zijemehomemade.czabecedazahrady.dama.czwww.womanonly.cz

Která zelenina není vhodná k mrazení

Samozřejmě ne všechna zelenina je kvůli své struktuře a složení k mrazení vhodná. Například plody s vysokým podílem vody, jako třeba meloun, u kterého sice panují spory, jestli je vlastně ovocem, či zeleninou, ovšem jedno je jisté – na mrazení se nehodí. Do mrazáku se příliš nehodí ani tradiční vodnatá zelenina typu salátové okurky nebo cukety. Některým druhům však pomůže alespoň krátká tepelná úprava, po níž budou mrazení schopné. Například syrové brambory do mrazáku nepatří, ale tepelně upravené jako součást pokrmu, například bramborového knedlíku, už se dají mrazit bez problémů.

Melouny druhy Například plody s vysokým podílem vody, jako třeba meloun, se mrazení nehodí Zdroj: Miriam Doerr Martin Frommherz/ Shutterstock.com

Obecně platí, že pokud mrazíme syrovou zeleninu, měli bychom ji nejdříve dobře očistit, umýt a osušit nebo nechat uschnout. Dále ji zbavit uschlých částí, stopek, větší plody je dobré před zmrazením naporcovat. Připravenou zeleninu je vhodné před zmrazením podle druhu několik minut blanšírovat. Ač to zní poněkud cizokrajně, jedná se o tradiční techniku, která má za výsledek prodloužení doby trvanlivosti takto ošetřených surovin, které si navíc uchovají původní chuť, barvu i strukturu. Blanšírování spočívá v tom, že zeleninu připravenou k mrazení ponoříme v sítu na několik minut do vroucí vody, pak ji na stejnou dobu prudce ochladíme ve vodě studené, klidně i s kostkami ledu. Horká voda zničí případné mikroorganismy a některé enzymy, takže takto připravená zelenina vydrží v mrazáku až jeden rok, zatímco neblanšírovaná maximálně pět měsíců.

Oblanšírovanou zeleninu hned po usušení nebo oschnutí a případném naporcování ukládáme do mrazáku, protože čím déle bude na vzduchu, tím více vitaminů ztratí. A důležitý je také obal – v nevhodném obalu, do kterého se například dostává vzduch, zelenina rychle vyschne, ztratí chuť i konzistenci. Je proto potřeba vybrat nejlépe plastové, dobře těsnící dózy nebo sáčky s uzavíráním na tzv. zip. Obaly popíšeme a dobré je také ukládat si do jednotlivých obalů porce předem odměřené na jedno zpracování. A samozřejmě platí, že po rozmrazení zeleninu co nejdříve zpracujeme, protože se rychle kazí, nejde ji ani znovu mrazit. Rozmrazená zelenina je vhodná k tepelné úpravě.

Jak na jednotlivé druhy zeleniny

Celer – na mrazení je velmi vhodný, neztrácí konzistenci ani chuť. Oloupaný celer nakrájejte na vhodně velké kusy a blanšírujte je zhruba tři minuty. Poté je vhodné ho zakápnout citronovou šťávou, aby si uchoval barvu. Po rozmrazení ho můžete použít na jakoukoliv tepelnou úpravu, hodí se na vaření i pečení.

Cibule, a především ta jarní, je plná živin, antioxidantů, vitamínů a minerálů. Cibule – syrová není na mrazení vhodná, ovšem po tepelné úpravě ji mrazit lze Zdroj: Veronika Idiyat / Shutterstock.com

Cibule – syrová není na mrazení vhodná, ovšem po tepelné úpravě ji mrazit lze. Cibuli připravte a nakrájejte, jako byste se chystali vařit. Nakrájenou ji krátce blanšírujte, poté je dobré ji zmrazit v plastových sáčcích po jednotlivých dávkách, které budete potřebovat při přípravě jídla.

Cuketa – není na mrazení zrovna nejvhodnější kvůli vysokému obsahu vody, ale pokud vám zahrádka dala pořádnou úrodu, můžete se o to pokusit. Existuje několik způsobů – cukety oloupejte a z těch větších odstraňte semínka. Dužinu pak nastrouhejte nahrubo a zamrazte v krabičkách po jednotlivých porcích. Krabičky ale musí být trošku větší, protože vodnatá cuketa mrazením nabude na objemu. Případně můžete oloupanou a semínek zbavenou cuketu nakrájet na kostky, ty krátce blanšírujte (ale tento krok můžete vynechat) a dejte zamrazit. Můžete je nejdříve dát do mrazáku rozložené na plechu na pečicím papíru. Kostky by se neměly dotýkat, aby nepřimrzly k sobě. Jakmile zmrznou, můžete je dát do krabiček, už se k sobě nepřilepí. Mějte ale na paměti, že po rozmrazení bude cuketa hodně vodnatá a je nutné ji okamžitě tepelně zpracovat.

Dýně – na mrazení velmi vhodný druh zeleniny, protože si skvěle uchovává svůj tvar i strukturu. Každopádně je nutné ji před mrazením oloupat, zbavit semínek a dužinu nakrájet na kostky nebo měsíčky. Ty můžete, ale nemusíte blanšírovat a poté je stačí zamrazit. Některé zdroje radí mrazit i předpečené kousky. Po rozmrazení ji můžete využít v polévkách, ale díky pěknému tvaru se hodí i na pečení.

Kedlubna – stejně jako dýně nebo celer je na mrazení velmi vhodná, i po rozmrazení si zachovává tvar i strukturu. Kedlubnu nakrájejte na kostky, plátky či hranolky a blanšírujte zhruba tři minuty. Pak už stačí jen zamrazit. Kedlubna je díky stálému tvaru po rozmrazení vhodná nejen na vaření, ale i pečení.

Květák – po očištění ho rozdělte na jednotlivé růžičky, krátce blanšírujte a nechte zamrazit. Můžete využít způsob jako u cuket, nejprve nechat jednotlivé růžičky zmrznout rozložené na plechu na pečicím papíru, pak je teprve uložit třeba do krabiček, aby se vám neslepily. Případně je můžete uložit do sáčku nebo krabičky tak, aby se příliš nedotýkaly. Stejný způsob lze využít u brokolice.

Listová zelenina – typickými zástupci této skupiny jsou kadeřávek, mangold a špenát. Omyté listy pokrájejte a krátce blanšírujte. Pak je po hrstech, které spotřebujete na jednotlivá vaření, nasáčkujte nebo rozdělte do krabiček a zamrazte. V mrazáku vydrží maximálně tři měsíce.

Mrkev nemusíme používat pouze v kuchyni. Mrkev dejte zamrazit po jednotlivých porcích Zdroj: New Africa / Shutterstock.com

Mrkev – po očištění ji nakrájejte na kostky nebo kolečka a pak stačí zhruba tři minuty blanšírovat. Dejte ji zamrazit po jednotlivých porcích, pokud byste chtěli mít každou kostičku oddělenou, lze využít trik s předmrazením na plechu, poté už zmrzlé kostky či kolečka stačí přesypat například do sáčků.

Pórek – na mrazení se doporučuje pouze světlá část, takže suché tmavé konce odstraňte. Očištěný pórek nakrájejte na kolečka a blanšírujte zhruba tři minuty. Pórek není zrovna držák, takže po rozmrazení počítejte s mírnou ztrátou tvaru, což ale například v polévce nemusí být na závadu. V mrazáku vám vydrží maximálně tři měsíce.

Rajčata – další zelenina, která není na mrazení příliš vhodná, rozhodně nepočítejte s tím, že byste po rozmrazení měli rajče, jen se do něj zakousnout. Ovšem na tepelnou úpravu, například do polévek nebo omáček, je po rozmrazení použít lze. Proces zamrazení rajčat není těžký – stačí je omýt, osušit a zbavit stopky. Poté je podle velikosti dejte na talířek, aby se vzájemně nedotýkala, a předmrazte je. Předmrazená rajčata dejte do sáčků nebo krabiček, nemusíte se bát, že by vám přimrzla k sobě. Před použitím je krátce spařte, snadno z nich pak stáhnete slupku. Nebo je možné rajčata spařit a zbavit slupky ještě před mrazením, pokrájet je, krátce podusit na olivovém oleji a vzniklou směs po vychladnutí zmrazit.

Akční letáky