Rostliny mohou zůstat venku až do prvních nočních mrazíků.

Pokud se teplé a chladné dny střídají, stačí je při ojedinělém krátkodobém mrazu dočasně zakrýt chvojím či bílou netkanou textilií. Správná doba zazimování květin obvykle bývá přibližně od poloviny října do dubna příštího roku. Vždy však především záleží na aktuálním počasí.

Základní úkony

Rostliny zkrátíme na polovinu a přemístíme do světlé a chladné místnosti, v níž se teplota vzduchu pohybuje v rozmezí 5 až 15 °C. Citlivější rostliny přenášíme do interiéru raději v odpoledních hodinách, kdy jsou venkovní teploty vyšší, abychom jim přesunem do tepla nezpůsobili teplotní šok.

Vhodným prostorem pro uložení rostlin může být nevytápěná chodba, prosklená lodžie, světlý sklep či skleník. Sklep by však měl mít okno, aby rostliny měly dostatečný přísun denního světla. V tmavém sklepě uskladníme pouze hlízy a cibule. Místa určená k zazimování by také neměla být příliš vlhká, aby květiny a bylinky neplesnivěly. V chladném období omezíme zálivku zimovaných rostlin, protože jinak by jejich kořenový systém uhnil. Obecně platí, že čím nižší je teplota prostředí a čím méně má rostlina listů, tím méně ji zaléváme. Vodu doplňujeme, až půda úplně vyschne.

Aby mohly květiny přes zimu v klidu vegetovat, zásadně jim nedodáváme hnojivo. S hnojením začneme až na jaře, v období, kdy se zeleň probouzí a opět začíná bujet.

Když je nelze nikam přenést

Pokud však nemáme dostatek vhodného místa doma, budeme muset rostliny ochránit před mrazem na balkoně. Najdeme závětrné stanoviště, chráněné před deštěm. Velmi důležitá je tepelná izolace kořenového systému. Rostliny můžeme buď uchovávat v polystyrenových nádobách, což je nákladné řešení, anebo květináče izolujeme bublinkovou fólií, kokosovou rohoží, slámou či jutou. Rostliny v malých květináčích také můžeme uložit do větší nádoby a mezery mezi nimi vyplnit listím či již zmíněnou slámou.

Pro přezimování nejsou vhodné samozavlažovací truhlíky a květináče. Pokud je tam ale přece jen chceme ponechat, měli bychom z nich odstranit přebytečnou vodu. Před zazimováním nezapomeneme rostliny sestřihnout a potom kolem nich rozprostřít mulčovací kůru či chvojí.

Vybrané druhy

Fuchsie na přezimování přivykáme postupně. Venku mohou zůstat až do prvních mrazíků, potom je zakryjeme několika vrstvami bílé netkané textilie. Dlouhodobější mrazy pod –5 °C by však i takto chráněné rostliny poškodily. Výhony zkrátíme asi o třetinu, abychom ušetřili místo pro uskladnění, a především tak odstraníme dužnaté nevyzrálé vrcholky, často již zavadlé nebo namrzlé, které by mohly být zdrojem chorob. Odstřihneme také všechny zaschlé, žluté a poškozené listy. Velmi vhodný je rovněž postřik proti plísni šedé a případně proti škůdcům (především mšicím, sviluškám a molicím). Půdu udržujeme mírně vlhkou, aby rostliny nepřeschly. Kontrolujeme je a odstraňujeme opadané listy. Jestliže opadají úplně, vyplatí se druhý postřik proti plísni šedé.

Stanoviště pro přezimování by nemělo být tmavé, protože rostliny potřebují světlo. Teplota u Fuchsia x hybrida by měla být v rozmezí 5 až 8 °C, oblíbená Fuchsia triphylla přezimuje při teplotě 8 až 10 °C. K zimování je nejlepší temperovaný skleník, fuchsie lze uložit i do nevytápěného pokoje, světlé chodby či verandy. Pozor však na nízké teploty u skla a na průvan. Ve slunných dnech je přesto nutné občas vyvětrat. Chladné sklepy a garáže nejsou sice ideální, ale přesto poslouží lépe než přetopený pokoj.

Nejoblíbenější balkonové rostliny pelargonie připravujeme na přezimování již od poloviny září. Přestaneme je přihnojovat a mírně omezíme zálivku. Omezení výživy přispívá k lepšímu vyzrání výhonů a lepšímu přezimování. Rostliny chráníme před nízkými teplotami, protože už při teplotách pod 3 °C může dojít k jejich vážnému poškození. V této době lze také odebrat vrcholové řízky. Pro přezimování pelargonií jsou nejvhodnější světlé, vzdušné a přiměřeně vlhké prostory s teplotami v rozmezí od 5 do 12 °C. Vedle zimní zahrady, verandy, schodiště, chodby, sklepa či garáže to může být i chladnější ložnice, která se nevytápí na více než 18 °C. V nich mohou přes zimu dokonce i kvést. Teplota v tmavých prostorách by měla být 3 až 5 °C. Velmi důležité také je, aby byla teplota stálá, bez velkých výkyvů mezi dnem a nocí.

Během zimy silně omezíme zálivku. Při teplotě kolem 5 °C stačí zalévat třikrát nebo čtyřikrát během celé zimy, při vyšších teplotách vícekrát. Důležité je také odstraňovat zaschlé listy a kypřit půdu.

Durmany, označované též jako andělské trumpety, shodí listy, jakmile začne ubývat světlo, a tehdy nastává čas k jejich přezimování. Durmany, které rostly ve volné půdě, musíme vyrýt a přesadit do velkého kontejneru, do kterého jsme předem dali kompost s rašelinou. Přezimují při teplotě 5 až 7 °C v polostínu s omezenou zálivkou. Na zimu je neseřezáváme.

Zdravé, pevné hlízy hlíznatých begonií, které musí být bez známek hniloby, přezimujeme v rašelině nebo hoblinách při teplotě 5 až 7 °C.

Většina rostlin je schopna při správném přezimování vydržet řadu let. Výhoda dobře pěstovaných starších rostlin je navíc v tom, že jsou mohutnější a bohatěji kvetou. Úspěšnost přezimování je však závislá na podmínkách, které máme. A samozřejmě také na naší pečlivosti, vytrvalosti a lásce, se kterou o rostliny pečujeme.

Zdroj: Časopis Receptář