Zdroj: www.biomamka.cz, www.bezpecnostpotravin.cz, www.vitalia.cz, www.svet-potravin.cz, parazitolog Jan Votýpka

Potravinový mol – zavíječ

Tento drobný motýlek lidově zvaný potravinový mol se správně nazývá zavíječ a je zástupcem čeledi zavíječovitých. Existuje několik druhů, v našich domácnostech je nejběžnějším zavíječ moučný. Dospělci jsou asi 12 mm dlouzí, světle šedobéžoví s tmavšími pruhy. Jejich larvy jsou před zakuklením zhruba stejně dlouhé a vyznačují se špinavě bílým tělem s tmavší hlavou. Bohužel se velmi rychle množí, za rok může spatřit světlo světa (či naší spíže) až pět generací.

Není proto divu, že když spatříme v blízkosti spíže či kuchyňské linky poletovat tyto záškodníky, víme, že je zle. V takovém případě je nutné prohlédnout všechny sypké trvanlivé potraviny, a to nejen mouku, ale také třeba strouhanku, luštěniny, těstoviny, kávu, rýži a podobně. Zavíječi se mohou vyskytovat i v instantních potravinách, sypkém koření, nebo dokonce v soli. V případě přítomnosti obávaných motýlků s největší pravděpodobností narazíte v některé z těchto potravin na vajíčka či larvy, které tam vytvářejí drobné pavučinky. Co v takovém případě dělat?

Jak se vypořádat s akutním problémem

Především je potřeba tam nalezené vetřelce mechanicky zlikvidovat. Bohužel ani po likvidaci se napadené potraviny nedají považovat za bezpečné, mohou v nich být vajíčka nebo mohou být kontaminované výkaly. „Samozřejmě v nich pak najdete výkaly v podobě malých kuliček, jemná hedvábná vlákna utkaná housenkami, zbytky zámotků a další hmyzí pozůstatky. Samy o sobě nejsou infekční, po konzumaci takto znehodnocených potravin by se vám nemělo nic stát. U citlivých lidí ovšem mohou tyto hmyzí zbytky vyvolat i alergii,“ potvrzuje parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze. Nezbývá proto než celou dávku nekompromisně vyhodit, a to do popelnice, nenechávejte takové potraviny dlouho ani v odpadkovém koši v bytě. Police spíže či linky je potřeba důkladně zkontrolovat a vytřít. Není od věci vzdálenější místa regálů vyluxovat, pak samozřejmě obsah luxu opět co nejdříve vyneste do popelnice. Tyto prostory je potřeba uklízet pravidelně a také kontrolovat veškeré potraviny v nich uschované.

Potraviny prohlédněte, už když je přinesete z obchodu domů, a nenechávejte je v původním balení, většinou sáčku, lepší je dát je do dobře uzavíratelných plastových nebo skleněných dóz. Také není vhodné nakupovat veliké zásoby, deset kilo výhodně koupené mouky v koutě spíže může čekat na svou příležitost tak dlouho, že si z nich dříve zavíječi udělají soukromý ráj. Přinesení těchto neřádů z obchodu je však jen jedním ze způsobů, jak k zavíječům v domácnosti přijít. Dalším způsobem je přenos škůdců od sousedů, například světlíkem či oknem. V takovém případě je dobré domluvit se na společném postupu, v krajním případě i profesionální dezinsekci, protože hubení těchto „molů“ pouze v jedné domácnosti by mohlo nápadně připomínat sisyfovskou práci.

K odpuzení zavíječů využijte zkušenosti předchozích generací

Pokud jste už ve své spíži udělali perfektní pořádek a chcete zabránit návratu nevítaných návštěvníků, můžete se obrátit k osvědčeným radám našich babiček. I ty s těmito nepříjemnými vetřelci bojovaly, a proto také měly vyzkoušeno, co na ně zabírá. A jejich zkušenosti můžeme využít i my, a do spíže strategicky umístit pár větviček chmele, případně látkové sáčky s bobkovým listem, hřebíčkem, pepřem nebo levandulí. Dobře zavíječům nedělá ani cedrové dřevo, listy ořešáku nebo citronová kůra. Tyto odpuzovače je potřeba obměňovat vždy, když vyčichnou, protože právě jejich aroma je tím, co zavíječe odrazuje. Další, o poznání invazivnější metodou je umístit do spíže otevřenou lahev s úzkým hrdlem, naplněnou jablečným octem nebo pivem. „Moli“ do ní vlezou, nalákáni obsahem, ale ven už se nedostanou.