Oblíbené marmelády

Zavařeniny všech možných chutí, vůní a barev jsou sladkou pochoutkou, která patří nejen na kousek dobrého pečiva s máslem, ale také do cukroví. Jak se vyznat v marmeládách, a které raději nekupovat?

V tomto příspěvku z YouTube kanálu Katka My Irish Life se můžete od autorky přiučit, jak vyrobit doma vynikající šípkovou marmeládu. Uvidíte, že je to docela snadné a na přípravu je třeba jen pár ingrediencí.

Zdroj: Youtube

Docela stačí ovoce a cukr!

Na každou domácí marmeládu je třeba jen pár ingrediencí. Ovoce je částečně zbaveno vody a zakonzervované vysokým obsahem cukru. Právě díky tomu se marmelády nekazí a ovocný džem proto vydrží takto připravený nekonečně dlouho.

Do marmelád se samozřejmě přidávají různé želírovací, respektive ztužující přísady, které zajistí, že bude výrobek spíš třaslavý a hustý než tekutý a řídký. Nicméně to je vše. Ovoce, cukr, želírovací cukr či pektin jsou základní složky každé marmelády. Pokud byste chtěli výrobek ještě vylepšit a přivést k dokonalosti, přidat můžete také různé koření. Tak proč je seznam ingrediencí na marmeládách tak dlouhý a co různé údaje znamenají?

Související články

Co všechno může být v marmeládě?

Zaprvé je třeba zmínit, že pod názvem „marmeláda“ bychom měli najít vždy směs citrusových plodů. Jde ovšem o předpis, který normálního nákupčího v obchodech velmi zajímat nemusí, a tak bez problémů budeme i my zaměňovat džemy za marmelády či zavařeniny a obráceně.

Aby bylo na první pohled patrné s jak kvalitním výrobkem máme čest, na etiketě je nutné uvádět podíl ovoce v gramech na 1000 g výrobku. U běžných výrobků by to mělo být minimálně 350 g, u těch označených jako „extra či výběrový“ dokonce 450 g na kilo výrobku.

Kategorie „ovocná pomazánka“ nemá stanovený nutný podíl ovoce. K tomuto pravidlu však patří několik výjimek. Například džemy z rakytníku, kdoulí, šípků či rybízu a jeřabin mohou obsahovat nižší podíl ovoce, stejně jako ze zázvoru nebo mučenky.

Takzvaná refraktometrická sušina čili obsah přírodních sladidel označuje cukry a organické kyseliny, které mohou pocházet z ovoce nebo jsou přidané. Také podíl refraktometrické sušiny je důležitý a čím kvalitnější výrobek, tím méně by měl této sušiny obsahovat. Obyčejné výrobky mohou obsahovat 60 a více procent refraktometrické sušiny, „extra“ označené jako méně sladké 52 až 59 procent, džemy extra výběrové a speciální maximálně však 40 procent sušiny.

Co vás může v marmeládě překvapit

Vzhledem k tomu, že kromě přírodních barviv z červené řepy, kyseliny citronové a pektinu není možné přidávat do marmelád chemické konzervanty či syntetická barviva, mohlo by se zdát, že obsah marmelád je poměrně dobře podchycen.

V ideálním případě to platí, ale v praxi se můžete setkat se všelijakými výrobky. I zde platí pravidlo, že čím kratší výčet surovin tím lépe. Vybírejte raději výrobky bez zahušťovadel a stabilizátorů jako je guma guar či anthan.

Dobré je také vědět, že glukózo-fruktózový sirup obecně není lepší než klasický cukr. Naopak jej odborníci mnohem častěji spojují s obezitou a vznikem cukrovky než obyčejný cukr. Jde o lacinější náhražku, a proto jej dnes najdete ve všech možných typech zpracovaných potravin.

Co dalšího vás může překvapit? Například podíl jablek v různých jiných marmeládách. Jablka se svojí příjemnou a nevtíravou chutí jsou nejen náhražkou jiného ovoce, ale především obsahují pektin, což přispívá k zahuštění. Pokud ovšem kupujete drahou marmeládu například z exotického nebo neobvyklého ovoce, patrně toužíte po jedinečné chuti netradičních plodů, a ne po ochuceném rozvaru z jablek.

Zdroje: tn.nova.cz, heureka.cz