Nevím, jak u vás doma, ale náš mrazák občas připomíná historický deník naší rodiny. Tu se urodilo tohle a tu bylo moc tamtoho, tady jsme koupili větší balík masa a tohle je to zvláštní koření z asijského obchodu, co jsem jednou koupila do polévky a prý to má být v chladu.
To bylo loni. Nebo že by to byly už dva roky? V lednici se jídlo točí přece jen rychleji a případnou zkázu většinou objevíte rychle po čuchu.
Jenže pro mrazák tohle neplatí, a tak se někdy stane, že v něm objevíte i poklady uložené před hodně dlouhou dobou. Zvlášť když třeba zapadnou někam úplně dozadu. I proto se vyplatí alespoň jednou za rok pustit do generálního úklidu.
Vyberte si den, kdy bude ještě přes noc aspoň kolem nuly a pusťte se do práce. S trochou úsilí máte za pár hodin hotovo a uděláte si spoustu místa, než se objeví první letošní úroda.
Všechno ven
Asi není nic překvapivého, že byste měli začít kompletním vyklizením všech polic a zásuvek. Ledové kostky, ať ze zásobníku, nebo tvořítek, naházejte všechny stranou do velkého lavoru nebo kbelíku, a tvořítka rovnou naházejte do myčky. Po roce používání si to určitě zaslouží.
Pak vezměte všechno, co chcete zachránit, a dejte to ke kostkám a rovnou někam ven. Nebo použijte autoledničku, případně jiný způsob chlazení, který můžete svému jídlu dočasně dopřát.
Co se vyhodí
Rovnou při vyklízení zkuste myslet na to, co se bude mrazáku vracet a co naopak poputuje do kontejneru. Možná budete muset potlačit vnitřního ekologa a poznámky o nesmyslném plýtvání. Ale mrazák zkrátka není věčné úložiště.
Vyhoďte proto všechno, co je viditelně spálené mrazem – je na tom bílá námraza podobná té na oknech. Stává se to u věcí, které jste neuložili v úplně vhodném obalu nebo jsou zkrátka uvnitř příliš dlouho.
Zbavte se i všeho, co už zkrátka nechcete jíst. Je to těžké rozhodování, ale jestli to nevypadá zrovna vábně, nevíte, kdy jste to do mrazáku vlastně dávali, a je to „něco co asi jednou zbylo z nedělního oběda a mysleli jsme, že si to vezmeme s sebou na chalupu, ale nestalo se to“, patří to do koše.
Práci vám samozřejmě usnadní, pokud jste byli pečliví a balíčky jste popisovali. Pak můžete snadno postupovat podle tabulky a zkrátka vyhodit to, čemu už uplynula mrazáková doba spotřeby. Nakonec posbírejte všechno, co vypadlo – poslední kuličky hrášku, ty dvě růžičky květáku, co leží za šuplíkem, pár hranolek. Ať máte místo na další část práce.
Bez námrazy
Pokud je v mrazáku jen pár míst, kde se nahromadil led, jemně je rozpusťte, protože i malé množství námrazy zbytečně zvyšuje spotřebu. Použijte hadřík namočený v teplé vodě nebo případně fén, kterým budete námrazu postupně rozpouštět a vysušovat například ručníkem.
Jestli je ale námraza větší, určitě se vyplatí spotřebič kompletně odmrazit. Vypněte ho nebo vytáhněte ze zásuvky, dvířka podložte velkým hadrem nebo ručníkem a počkejte, až námraza povolí. Velké kusy se pak nebojte jemně odlamovat, ať je práce rychlejší.
A pokud si chcete všechno ještě urychlit, můžete do mrazáku postavit hrnec s horkou vodou, který pomůže námrazu rozpustit dřív. Pokud jsou někde skvrny, vyčistěte je stejně jako v lednici.
Tedy nejlépe vlažnou vodou smíchanou s bílým octem v poměru 2 : 1 a otřete je utěrkou z mikrovlákna. Přimrzlé zbytky jídla pak čistěte nejlépe zase hadříkem namočeným v teplé vodě.
Zpátky s rozvahou
Až budete potraviny skládat zpátky do čistého mrazáku, zkuste si už předem rozvrhnout, kde by co mohlo být. Sami nejlépe víte, jestli u vás nejvíc místa zabírá maso, nebo zelenina ze zahrádky, jestli v létě potřebujete extra prostor na zmrzlinu pro vnoučata, nebo hodně ledu do koktejlů.
Podle toho přidělte každému druhu prostor a snažte se tenhle pořádek udržovat. Možná za rok při příštím úklidu zjistíte, že jste nic nevyhodili a kromě otření máte za chvíli hotovo.
Jak dlouho to vydrží?
Mrazák samozřejmě prodlouží životnost potravin, ale ne donekonečna. V tabulce najdete orientační dobu spotřeby jednotlivých druhů potravin:
čerstvá zelenina: 9 měsíců
ovoce: 10–12 měsíců
houby: maximálně 12 měsíců
bylinky: maximálně 12 měsíců
drůbež: 6–8 měsíců
vepřové a hovězí: 6–12 měsíců, čím libovější, tím déle
mleté maso: maximálně 2 měsíce
ryby: maximálně 6 měsíců
pečivo: 1–2 měsíce
máslo: 6 měsíců
polotovary: maximálně 12 měsíců
3 základní pravidla pro organizaci mrazáku
Čím srovnanější bude, tím méně úklidu si příště vyžádá.
1. Organizujte podle druhů. Ovoce do jedné zásuvky, maso k sobě, stejně jako zmrzliny. Tak uvidíte, kolik a čeho kde máte, budete méně hledat a taky snížíte pravděpodobnost, že zapomenete, že už jste něco koupili. A než to objevíte, zbytečně se to zkazí.
2. Volte správná balení. Krabičky jsou dobré a hodí se třeba na hotová jídla vývary, nebo omáčky (kupujte ale zásadně jen plast určený do mrazáku). Někdy ovšem můžou zabírat zbytečně moc místa. Pokud chcete využít mrazák do posledního kousku, jsou lepší uzavíratelné sáčky.
Potravinu v nich nechte zmrznout na plocho, aby se vytvořil pěkný balíček, a až pak ji nastohujte k ostatním zásobám.
3. Popisujte. Každý balíček označte nejen popisem obsahu, (i když se vám v momentu, kdy ho do mrazáku dáváte, zdá naprosto zřejmý), ale hlavně datem, kdy jste ho sem uložili. Tak si budete pokaždé jistí, že nejíte něco, co už se možná dávno zkazilo.
A datování vám samozřejmě velmi usnadní jakoukoli další spotřebu i úklid, protože budete vědět, který balíček už je potřeba zpracovat a co si ještě klidně počká do dalšího vaření nebo pečení.
Zdroj: časopis Receptář