Nebojte se čichnout

S trvanlivými potravinami je to vlastně snadné. Označují se ostatně datem minimální trvanlivosti. To samo o sobě dává najevo, že s jeho příchodem není potřeba panikařit, ani všechno vyhazovat. Stačí dát na obyčejný selský rozum a všechno si dobře prohlédnout. Většinu trvanlivých potravin, od rýže po konzervy, můžete bezpečně jíst i měsíce nebo roky poté, co uplyne lhůta minimální trvanlivosti.

Jak na to? Jako opatření proti zbytečnému vyhazování by mělo sloužit správné skladování potravin. Ideálně v chladnější spíži a v některých případech v uzavřených nádobách, které zabrání třeba invazi molů nebo jiného hmyzu. Když se ji chystáme použít, je dobré potravinu i obal pečlivě prohlédnout, očichat, případně i malý kousek ochutnat. Je možné, že se trochu změní struktura nebo barva, ovšem pokud nenajdete známky plísní ani jiné vážné změny, můžete se do jídla bez obav pustit.

Zelená zóna

Některé produkty není naopak nutné vůbec označovat. Jsou to velmi dlouho trvanlivé věci, jako alkohol s podílem více než 10 %, víno, žvýkačky či cukr a sůl. A mezi komodity, které se ze zákona neoznačují, patří i ovoce a zelenina. V tomto případě máte naopak absolutní možnost spolehnout se na vlastní úsudek. Když si třeba mrkev nebo brambory pečlivě prohlédnete, nejspíš poznáte, jestli je opravdu nutné se jich zbavit. Stejně jako dokážete rozhodnout, kdy už například jablka nechcete konzumovat syrová, protože změknou a svraští se, ale pořád z nich bude dobrý štrúdl. Jiná pravidla platí pro nějak upravené ovoce nebo zeleninu – například nakrájené na tácku, zabalené a připravené k přímé konzumaci. Pro takové kusy je datum spotřeby povinné a na místě. A většinou se vyplatí ho dodržet, protože plísně se především v ovoci s porušeným obalem (tedy slupkou) umí množit velmi rychle.

Do koše? Ještě ne!

Podobné schopnosti jako při posuzování zeleniny přitom můžete zapojit i při rozhodování o dalších netrvanlivých potravinách. Platí to především pro mléčné výrobky a sýry. Studie britské organizace Feedback například uvádí, že se v Británii ročně vyhodí 38 milionů litrů mléka po datu spotřeby. Převážná část je ovšem nejspíš úplně zdravotně nezávadná, protože podle dostupných testů může být mléko nezávadné i sedm dní po datu spotřeby. Čerstvé mléko nejspíš pomalu zkysne a v kávě by nám už určitě nechutnalo, ale vlastně není důvod ho nepoužít do těsta nebo s ním třeba zapéct na plátky nakrájené brambory.

Podobně jsou na tom i další mléčné výrobky. Cokoli, co je otevřené, necháváte dlouho stát na lince nebo vykazuje jakékoli známky plísně, je potřeba rozhodně vyhodit. Jinak se ale vyplatí řídit se chutí i pohledem. Měkké sýry obvykle přestanou být dobré, tvaroh zkysne. Právě ten, ostatně stejně jako jogurty a další kysané výrobky, ovšem bývá nezkažený i týdny po datu spotřeby. To se totiž v případě kysaných výrobků určuje mimo jiné podle množství prospěšných bakterií. Jejich počet postupně klesá a potravina tím pádem není stejně prospěšná, ovšem ani neubližuje. Takže pokud vám nejde o to, kolik užitečných bakterií právě dnes do těla dostanete, nebo je nechcete využít k pomocnému nakypření těsta, není nutné se prošlého jogurtu či kefíru bát.

Vejce s otazníkem

Datum spotřeby vajec se řídí evropskou směrnicí (podobně jako další potraviny), která říká, že spotřeba je bezpečná 28 dní od snášky. S vejci to ale zdaleka není tak jednoduché – záleží totiž, nepřekvapivě, na skladování, teplotě i na tom, zda není náhodou jen tak trochu nenakřápla skořápka. Vejce stará třicet nebo i čtyřicet dní tedy rovnou do odpadků neházejte. Radši je ponořte do vody a zbavte se jen těch, která vyplavou.

Maso bez výhrad

Zdroj: Youtube

Kdy se naopak data spotřeby držet s co největší přesností? Tam, kde hrozí největší zdravotní rizika – tedy u masa. Největší opatrnost je přitom na místě u jakéhokoli mletého a kuřecího masa i ryb a mořských plodů. Ty se kazí opravdu rychle a snadno a případné onemocnění za jejich opožděnou konzumaci nestojí. Není přitom důležité jen dodržet datum, ale nepřetrhnout takzvaný chladový řetězec. Tedy nenechávat je dlouho mimo doporučenou skladovací teplotu, i kdyby to byla hodina v zaparkovaném autě. Maso musí vždy hned do chladu, jinak nebude bezpečné ani do data uvedeného na obalu.

Vepřové je o něco méně náchylnější a případný den navíc zpravidla neuškodí ani správně skladovanému hovězímu masu. Už jen proto, že se před konzumací nechává odležet, takzvaně stařit, a v týdny trvajícím procesu už jeden den nehraje tak velkou roli. V žádném případě by ale nemělo zapáchat ani házet odlesky – pak je zralé leda do popelnice.

Co znamená datum spotřeby a minimální trvanlivost?

(Doporučené) datum spotřeby/použitelnosti (anglicky use by) je termín, který se používá pro veškeré čerstvé potraviny s kratší trvanlivostí, tedy maso, zeleninu, mléčné výrobky, případně i ovoce a zeleninu nebo další produkty z nich. Určuje dobu, po kterou výrobce garantuje bezpečnou konzumaci dané potraviny. S datem spotřeby se většinou také pojí nutnost skladovat potravinu v chladu či v určité teplotě – jinak samozřejmě garance neplatí. Uvádí se zpravidla ve formátu den-měsíc-rok a po tomto datu je není možné prodávat v obchodě.

Minimální trvanlivostí (anglicky best before) se většinou označují potraviny s delší dobou spotřeby, suché a trvanlivé, jako jsou například těstoviny, mouka, či cukr nebo čaj, ale také konzervy, už od výrobce mražené či sušené potraviny. Uvádí se většinou ve formátu měsíc–rok a po jeho uplynutí je možné potraviny dál konzumovat. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou obchody ještě krátce prodávat za sníženou cenu a ať je koupíte nebo máte doma, po otevření byste je měli spotřebovat v co nejkratší době.

Související články

Zdroj: časopis Receptář