Tříplášťové řešení

Na vnější stranu krokví přijde difuzní fólie, pak kontralatě (mezi nimi vzniká žádaná vzduchová mezera, zajišťující trvalou cirkulaci vzduchu) a na ně latě či bednění, hydroizolace a vlastní krytina včetně dostatečného počtu speciálních střešních prvků (větracích tašek, větracích pásů hřebene a nároží apod.).

Tříplášťová střecha umožňuje odvětrat i tepelnou izolaci, která je ukončena několik centimetrů pod horní hranou krokví a mezi ní a difuzní fólií tak vzniká další vzduchová mezera.

Dvouplášťové odvětrání

Paropropustná fólie je položená přímo na tepelnou izolaci, která vyplňuje prostor mezi krokvemi v celé jejich výšce.

Jednovrstvý integrovaný systém

Odvětrávaná střecha však není jedinou možností, jak si poradit s nežádoucí vlhkostí.

Větrání pak není zapotřebí a krov se může stát pohledovým prvkem interiéru.

V současné době existují různé integrované izolační systémy, které mají všechny potřebné funkce sloučeny do jedné vrstvy.

Ta se pokládá mezi krokve a střešní krytinu a odvádí srážkovou a zkondenzovanou vodu do okapu. Jde o princip obrácené střešní skladby, typický pro moderní ploché střechy.

Každá střecha je originál

Návody výrobců střešní krytiny a dalších nezbytných prvků a jednotlivých vrstev střechy nemůže zohlednit všechna možná řešení detailů. Střecha je společným dílem výrobce či výrobců, projektanta a klempíře či pokrývače, kteří pokládku provádějí. Všechny práce a použité součásti musí odpovídat:

  • Hlavně u budov s obytným podkrovím je nutné navrhovat (dvou i tříplášťové) odvětrané střešní skladby v souladu s normami. Tyto skladby musí být ověřeny tepelně technickým výpočtem.

    normám,
  • předpisům,
  • doporučením výrobce pro montáž střešní krytiny platným v době zalaťování.

Které materiály správně sestavený střešní plášť obsahuje a proč?

Vrstvy šikmé střechy

Parotěsná zábrana

Často se klade na spodní plochu krokví, závisí to na uložení a síle izolace.

Úlohou parotěsné zábrany je omezit vstup vodních par do skladby střešního pláště. Důležitou zásadou je utěsnění parotěsné zábrany na okrajích a u štítů.

Pokud není parozábrana provedena kvalitně, stoupající páry si zcela určitě najdou netěsnost, kterou budou pronikat do prostoru pod krytinou.Tam se vysráží a ve formě kapek zatečou zpět do místnosti. Tak může nesprávně položená parozábrana střeše uškodit − způsobí kondenzaci pouze v jednom místě.

Tepelná izolace

Současným trendem je navrhování stále silnější vrstvy izolačních materiálů, aby byla stavba maximálně ekonomicky výhodná. Omezení úniku tepla do vyšších vrstev střechy je velice důležité.

Difuzní fólie

Z podstřeší tepelnou izolaci chrání difuzní fólie, dnes již standardní součást střechy. Má schopnost propustit vodní páry ze spodních vrstev a zároveň zabránit, aby se kondenzovaná voda dostala zpět.

Neměly by se používat starší typy igelitových fólií s malým prostupem vodních par.

Je ovšem nutné zvolit vhodný typ s dostatečným prostupem par.

U moderních fólií stéká kondenzát po vrchní straně fólie mimo budovu. Některé z moderních fólií mohou být zespodu v plošném kontaktu s izolací. I na tento fakt je nutné se informovat.

Větrací mezera

Aby střecha správně fungovala, je nutné zajistit pod samotnou krytinou cirkulaci vzduchu větrací mezerou. U masivní krytiny (např. falcovaného plechu) je to důležité, protože krytina nemá spáry a tudíž nepropouští páru. Síla větrané mezery by neměla klesnout pod 4 cm.

Při návrhu větrané mezery se přihlíží ke sklonu střechy a možným rozdílům teplot vně a uvnitř domu. U nižších sklonů musí být mezera vyšší – asi 8–15 cm.

Rovněž u střech dlouhých ve směru od okapu k hřebenu se musí mezera úměrně zvětšovat. Větrací vrstva musí být vždy napojena na nasávací a odtahové štěrbiny, které bývají umístěny do prostoru pod okapem a v hřebeni.

Záklop

Nad větraný prostor vymezený kontralatí příslušné výšky se klade záklop z prken nebo desek. Dřevěná prkna nebo fošny jsou výhodnější, protože přirozené absorbují i uvolňují vodu v závislosti na klimatických poměrech v konstrukci. Impregnované překližky a dřevotřískové desky tyto vlastnosti nemají, nedokážou vodu nasáknout.

Dřevěná prkna však nemusí být dostatečně rovná a nekvalitní nebo mokré dřevo se může zkroutit či odhalit hrany a ty otisknout například do plechové krytiny.

Hydroizolace

Poslední vrstvou větrané střechy je hydroizolace. Je vložená mezi krytinu a podklad a může jí být prostá nepískovaná lepenka.

Hydroizolace vyrovná menší nerovnosti (podle použitého typu) a připraví podklad pro kladení krytiny. Existují také speciální nopkové fólie určené pod falcované krytiny.