Který komin zvolit do novostavby, případně jako zcela nový prvek do rekonstruovaného domu? Záleží především na druhu topného spotřebiče, který bude do komína připojen, a také na umístění komínového tělesa.
Současné požadavky na bezpečný a spolehlivý provoz komínového tělesa jasně stanovují trend: Komín složený z více vrstev je daleko běžnější než ten jednovrstvý.
Dnešní jednovrstvé komíny se vyzdívají z keramických bloků či tvarovek, které mají velmi nízkou nasákavost. Požadavky na otvory do komínového tělesa jsou přitom téměř stejné jako u komínů dvouvrstvých. I tak lze jednovrstvý komín stavět jen výjimečně a je nutné respektovat veškeré platné normy. Z hlediska bezpečnosti jednovrstvý komín stále pokulhává za vícevrstvým.
jednovrstvý komín
Plášť, vložka, izolace
Komíny vícevrstvé se skládají jako ucelený stavební systém. Základem vícevrstvého komína je jeho plášť, který má jak ochrannou, tak nosnou funkci a nejčastěji je vyroben z betonových, případně keramických tvarovek. První tvárnice se ukládá na na vybetonovanou plochu.
Uvnitř tvarovek jsou keramické nebo kovové komínové vložky.
Jinou variantou jsou komíny celokovové, jejichž plášť je vyroben z korozivzdorné oceli.
Plášť komínu může procházet vně nebo vnitřkem domu − v druhém případě musí být komín opatřen vnějším pláštěm.
komín procházející jak vnější tak vnitřní částí domu
obrázek z archivu ireceptar.cz
Komín není vhodný pro jiné instalace a nesmí podpírat jakoukoli jinou konstrukci.
Komín vedený vnitřkem domu musí být oddělený od svislých konstrukcí stěn a konstrukcí stropů.
Pro instalaci kondenzačního kotle postačí komínové vložky z plastu či pryže, jelikož teplota spalin je minimální. Používání plastů na výrobu systémových komínů a komínových vložek umožnila nová norma ČSN 73 4201:2008. Síly a druhy materiálů z plastů však musí být voleny s ohledem na provozní podmínky. Obvykle se používají materiály z polypropylenu a polyvinylidenfluoridu, a to pouze pro spotřebiče na plynná paliva pro suchý nebo mokrý provoz.
Součástí vícevrstvého komínu je rovněž tepelná izolace buď minerálního původu (např. minerální rohož), nebo z perlitu.
Komíny podle účelu
Komíny lze rozdělit podle několika odborných kritérií, například podle tlaku spalin na komíny s přirozeným či umělým tahem a na přetlakové.
fasádní komín
Podle počtu připojených spotřebičů jsou komíny společné a samostatné.
Podle vlhkosti spalin výrobci nabízejí komíny suché bez kondenzace, s krátkodobou kondenzací a komíny mokré, do kterých spaliny vstoupí s teplotou pod rosným bodem.
Konstrukce komínových těles by měla být zásadně z materiálů nesnadno hořlavých nebo nehořlavých. Komínové vložky musí odolávat spalinovému kondenzátu, sazím a vysokým teplotám.
Otvory do komínového tělesa
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Sopouchy, kterými se se připojují kouřovody,
Všechny otvory musí těsnit a vícevrstvé komíny musí mít navíc i kondenzační jímku.
- kontrolní otvory (komíny topného systému na plynná paliva),
- vybírací a vymetací otvory (komíny na pevná paliva).
Sopouch je určen k připojení kouřovodu. Je to boční otvor ve tvarovce i navazující vnitřní vložce. Díl takové vložky má speciální tvar písmene Y. Chceme-li v jednom průduchu umístit více sopouchů, je nutné, aby jejich vzájemná vzdálenost byla 30 cm.
vybírací otvor
Vybírací otvor je nezbytný pro komíny na pevná paliva. Jeho rozměry musí činit nejméně 120x250 mm, umisťuje se nejvýše 1 m nad podlahou a nejméně 30 cm nad půdicí (dnem komína). Vybírací otvor musí být dobře utěsněn a nikdy by neměl být umístěn tak, aby ústil do obytných místností nebo do prostor, kde se skladují hořlaviny.
Vymetací otvor mají komíny topných systémů na tuhá paliva a jeho ideální umístění je buď v půdním prostoru, nebo nad střechou. Jeho rozměry činí alespoň 120x250 mm, přičemž jeho spodní hrana musí být alespoň 0,8 m nad podlahou, nejvýše pak 1,2 m. Také vymetací otvor musí být dostatečně utěsněn.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Kondenzační jímka se umisťuje ve spodních částech vícevrstvých komínů. Kondenzační jímka se týká tzv. suchých komínů, v případě komínů mokrých se odvádí kondenzát rovnou do kanalizace.
Vyústění komína
Vyústění komína se provádí v přímé závislosti na typu střechy; liší se pro střechu šikmou a plochou, ale závisí také na spotřebiči, který se v topném systému použije.
Nad šikmou střechou (sklon větší než 20°) musí komín ústit alespoň 0,65 m. Pokud je ovšem v blízkosti komína do 1,5 metru střešní okno (či vikýř), pak 1 m nad nejvyšším bodem stavebního otvoru.
Pokud komín ústí nad plochou střechou, musí to být alespoň 1 m nad jejím povrchem. Ovšem je–li na této střeše blíže jak 15 m od komína nástavba, musí komín vyústit alespoň 1 metr nad větrným úhlem.
To však neplatí pro komíny přetlakové, které musí být nad povrchem střechy (šikmé i ploché) alespoň 0,5 m. Závisí ovšem i na obvyklých hodnotách sněhových srážek v dané lokalitě, kterým se výška přetlakového komínu přizpůsobuje.
Jaká by měla být výška komína
Hlavním kritériem, kterým se řídí účinná výška komína, je jeho požadovaný dostatečný tah. Tah komína musí být vždy větší než ztráty na spalinové cestě, které způsobuje tlak, a také ztráty způsobené přívodem vzduchu do spotřebiče (jinak by palivo nehořelo).
výška komína stačí kolem 5m
- Pro naprostou většinu spotřebičů na tuhá paliva vystačíme s účinnou výškou 5 m.
- Pro spotřebiče na paliva plynná či kapalná postačí 4 m.
Připojení spotřebiče na komínový průduch
Každý spotřebič se ke komínu připojí tzv. kouřovodem. Komín pak odvádí spaliny nad střechu domu. Je však nutné, aby komín jak svou konstrukcí, tak konkrétní komínovou vložkou odpovídal použitému spotřebiči (kotli). Důležité však není jen připojení spotřebiče ke komínu, ale i přívod vzduchu do prostor, kde se spotřebič nachází.
Kouřovody jsou vyrobené z plechu, jde tedy o plechové potrubí, které může být buď viditelné, nebo schované pod odnímatelným krytem. Přístupnost kouřovodu musí být vyřešena kvůli kontrole a pravidelnému čištění.
- Ve svislém směru musí kouřovod nad přerušovačem tahu dosahovat délky 0,5 m.
- Největší možná délka kouřovodu může být 3 m. S tak dlouhými kouřovody se však v praxi většinou nesetkáme (jen, jsou–li kouřovody tepelně izolované).
Jinak však platí pravidlo, že kouřovod by neměl překročit čtvrtinu účinné výšky konkrétního komína. Důležité je, aby měl kouřovod týž rozměr průřezu, jako má komín. Nikdy nesmí být průřez kouřovodu větší a samozřejmě nesmí být větší ani oproti průřezu sopouchu, jelikož by jej jinak do sopouchu nebylo možné připojit. I případná zúžení kouřovodu pak mají svá pevná pravidla.
Spotřebiče připojujeme jak do samostatných, tak do společných komínů. Do samostatného komínu připojíme jeden spotřebič na jednom poschodí samostatným kouřovodem do samostatného komínového průduchu.
Chceme–li připojit víc spotřebičů, připojujeme je samostatným či společným kouřovodem do společného průduchu, ovšem tak lze připojit jen spotřebiče stejného uživatele.
Do společného komínu připojujeme spotřebiče z více podlaží tak, že lze připojit maximálně dva spotřebiče v podlažích nad sebou, která spolu sousedí, pokud jde o jednu užitkovou jednotku (třeba rodinný dům).
Topíme-li plynnými palivy, lze připojit maximálně deset spotřebičů na jeden komínový průduch a to tak, že v každém patře nejvýše čtyři.
Které doklady jsou třeba ke kolaudaci komína?
Při kolaudačním řízení je třeba předložit revizi komína vystavenou oprávněným revizním technikem. Reviznímu technikovi je třeba předložit prohlášení o shodě, kopii certifikace, komínový štítek a dodací list. U komínů od průměru 250 mm navíc také montážní list.
- Související nařízení vlády č. 91/2010 Sb. ze dne 1. března 2010 o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv najedete na webových stránkách Společenstva kominíků ČR.
Foto Shutterstock a archiv