Bydlení v dřevostavbě má svou atmosféru. Na psychiku většiny lidí působí přírodní materiály uklidňujícím dojmem, vytvářejí útulné prostředí a specifický interiér, který nevyžaduje invenci bytových designerů. Ale samozřejmě existuje i dost lidí, kteří viditelné dřevěné plochy v domě nechtějí. V dnešní době to není důvod k zatracení dřevostaveb. Pokud se projdete mezi novostavbami, dřevostavbu pravděpodobně vůbec nepoznáte. Řada projektů počítá s tím, že dřevo zkrátka nepřiznají, a tak o výhodách či nevýhodách bydlení za dřevěnými stěnami vědí jen majitelé.
Atmosféra interiéru dřevostaveb je nezaměnitelná. Ale dá se vyrobit i tak, že bude k nerozeznání od zděného domu.
Dražší nebo levnější? Jak kdy...
Pokud uvažujete nad dřevostavbou, v prvním momentě se zřejmě pozastavíte nad tím, zda se finančně vyplatí a proč. Pořizovací ceny dřevostaveb závisí do značné míry na konkrétním projektu. Plošně se tak nedá říct, zda bude stejně drahá či dražší než klasický dům. Dá se ale říct, že z dlouhodobého hlediska je výhodnější. Obvykle totiž splňuje nízkoenergetické standardy, kdežto zděný dům s požadavkem nízkoenergetického (tedy se spotřebou do 50 kWh na m2 ročně) plnění už vyjde dráž. Více si o tom můžete přečíst v článku Nízkoenergetický dům: Má vůbec nějaká proti? Bavíme se však o variantě využívající rekuperaci. S návratností ale nepočítejte dříve, než za deset let a dál.
Dřevo lépe dýchá
Dřevostavba nemusí vypadat jako moderní svatostánek ekologie. Ale samozřejmě může...
Není pravda, že vás dřevostavba v něčem omezuje. Pokud si hodláte vychutnat luxus, s dobře promyšlenou a postavenou dřevostavbou můžete splnit i všechny své sny. A nevýhody? To záleží na úhlu pohledu. To, co je pro někoho plus, znamená pro jiného mínus. Tyhle domy rozhodně lépe dýchají. Fungují s trochou nadsázky jako přírodní klimatizace – čerstvý vzduch dovnitř, kysličník uhličitý ven. Dřevo dokáže také regulovat vlhkost domu a zatočit se statickou elektřinou. Tyhle vlastnosti z něj dělají dobrého pomocníka v boji proti alergiím. Na druhou stranu, dřevo pracuje. Sice nehrozí, že se vám dobře postavený dům za dvacet let rozklíží nebo uhnije, může ale jemně – a neškodně – praskat. Také se může stát, že vám z přiznaných trámů ještě odkápne kapička smůly.
Noční můra jménem požár
Masivní dřevo požár rychle neskolí...
A jak je to s požární odolností? Dřevo přeci hoří – a na rozdíl od cihel velmi dobře. Máme se proto v dřevostavbě bát? Ano, dřevo určitě hoří lépe než třeba beton. Strach ale mít nemusíte. Podle norem musí mít takový dům požární odolnost minimálně 30 minut. Masiv dřeva navíc jen trochu ohoří, poté se na něm udělá uhlíkatá vrstva, která případnou katastrofu velmi zpomalí, ne-li přímo odvrátí. Resumé? Uhoření se bát nemusíte. Nebo rozhodně ne víc, než ve zděném či betonovém domě.
Jde to rychle - a ještě ušetříte místo
Jak je na tom dřevo z hlediska tepelné izolace? Zdálo by se, že zimu zvenčí lépe odstíní klasická zeď. Jenže opak je pravdou. Přibližně čtvrtmetrová izolace dřeva z masivu se může rovnat 1,2 metru tlusté stěně z plné cihly! Dřevo s izolací šetří místo. Pokud máte zeď z cihel či betonu, izolace ještě zvětší tloušťku zdí. U dřeva izolace patří hlavně mezi sloupky či do konstrukce. Ušetříte tak zhruba 10 centimetrů, což je v součtu na výsledné stavbě už znát. A jak dlouho trvá, než ve dřevostavbě můžete začít bydlet? Pokud je hotová základová deska, bavíme se maximálně o půl roce. U jednoduchých projektů stačí někdy čtyři týdny.
Takzvaný sendvič. Dřevěné hranoly, OSB desky, minerální vata nebo celulóza.
Které dřevo je to pravé?
Způsobů, nebo přesněji možností z čeho, dřevostavbu postavit, je více. Patříte-li mezi ty, kteří si váží vlastností dřeva, ale chcete, aby dům vypadal standardně, zvolte takzvané sendviče. Dřevěnou konstrukci poté překryje fasáda a uvnitř například sádrokarton. Pokud chcete ryzí dřevostavbu, o jejímž materiálu nebude pochyb na první pohled, pak sáhněte po cedru, smrku nebo modřínu. Mělo by jít o vyzrálé dřevo ze stromů poražených v zimě, tedy dříve, než se začne tvořit nová dřevní vrstva.
