Kde začít s výmalbou

Malování začíná tím, že natřeme všechny hrany podél stropu, stěn i podlahy.

Proč začít od oken? Když postupujete směrem od zdroje světla, vidíte lépe případné chyby.

Pak pokračujeme stropem od okna, stěny natíráme v pruzích, které se překrývají, a to ve směru dopadajícího světla.

Abychom dosáhli maximálního krycího účinku, roztíráme barvu svisle i vodorovně.

Které nátěrové hmoty volit

Vápenné nátěry

Mají své opodstatnění jen ve starých chalupách či ve vlhkých a špatně větratelných prostorech, kde se mohou objevit plísně. Hašené vápno nebo vápenný hydrát (ten několik dní předem namočíme do vody) nanášíme na vlhký podklad klasickou štětkou, která barvu lépe vetře, zejména do hrubšího podkladu. U těchto nátěrů se počítá se zvýšeným otěrem!

Hlinkové nátěry

Zřejmý otěr doprovází také tzv. hlinkové nátěry, například Primalex Standard. Používají se spíše v technických místnostech nebo tam, kde je minimální provoz. Na druhé straně nabízí vysokou prodyšnost — a za nízkou cenu.

Hlinkové barvy lze barevně upravit tónovacími barvami, vysněnou barvu vám však z nich v automatických strojích podle vzorníku RAL nepřipraví. Vyrábějí se totiž z přírodních materiálů, u nichž nelze zaručit stálou barevnost základní barvy.

Disperzní nátěry

Dnes se nejčastěji používají disperzní barvy obsahující disperzní pojiva. Nabízejí minimální otěr i dostatečnou prodyšnost.

Proto nepatří do vlhkých prostor nebo do místností, kde se třeba po záplavách použila sanační omítka. Ta má totiž mimořádnou prodyšnost, kterou by nanesení neprodyšné barvy zcela znehodnotilo.

S větším množstvím pojiv lze tyto barvy dokonce omývat, pak se však musíte smířit s jejich menší prodyšností.

Ačkoliv dnes existuje spousta prodejců, kteří nabízejí namíchání barev třeba podle přineseného vzorku tapety či závěsu, nejrychlejší řešení představují již předem namíchané barvy (například Balakryl color).

Hlavní výhoda? Kromě toho, že víme, jak barva bude vypadat na zdi (to ukáže přiložený vzorník), si koupíme moderní odstín – výrobci se samozřejmě snaží nabídnout ty nejoblíbenější. Sem patří třeba žlutooranžová, žlutá, okrová, meruňková, broskvová, grepová, červená, modrá, zelená nebo žlutozelená.

Pokud do hotových barev přidáme bílou, získáme světlejší pastelové odstíny. Můžeme je ovšem vzájemně smíchat a vytvořit si vlastní odstín.

Použít lze i bílou barvu, kterou dobarvíme tónovacími pastami, tady však konečný výsledek jen odhadneme, zejména pokud nemáme dost zkušeností. A pozor — tónovací pasty kupujeme vždy podle typu základní barvy! Jednotlivé značky se mají míchat jen mezi sebou. Malovat lze i sádrokarton, pokud výrobce nátěrové hmoty toto použití v návodu doporučuje.

Štětkám odzvonilo?

Malíř se štětkou z dob páně Kondelíka je už dávnou minulostí — tedy alespoň v případě kutilů. Profesionálové je používají například na stropy, především na první vrstvu. Na těžko přístupná místa v rozích jsou stále nejlepším řešením štětce. Jinak však převládají válečky na nanášení barvy. Liší se použitým materiálem a délkou vláken.

Mohérové s delšími vlákny pojmou více barvy, proto jsou vhodné pro řidší nátěry na stěny s hrubším povrchem.

Střední vlas se doporučuje na hladké stěny, válečky s krátkým vlasem se používají pro husté nátěry (bývají rozměrově menší, proto se s nimi snadno pracuje).

Váleček i štětku se doporučuje před malováním namočit asi na dvě hodiny do vody.

Při nákupu si raději připlaťte na kvalitnější pomůcky, ty levné totiž nemají dostatečně dlouhý a odolný chlup.

V nabídce malířských potřeb najdete i rohový váleček z jemného mohéru a ramenem o délce 40 cm.

Jestliže vás čeká malování v hodně náročných prostorech s těžko přístupnými místy, nezapomeňte si pořídit tzv. plácačku — tenký, výměnný velurový váček nasazený na plechové destičce. Používá se s ohebným ramenem, takže se jím dostanete takřka všude.

Bez úklidu: maskovací pásky, fólie

Nemusíme být v pokročilém věku, přesto se nám může občas ruka se štětcem či válečkem zachvět v nevhodný okamžik. Takzvaně přetáhnout barvu není nic neobvyklého. Rada, jak tomu zabránit, je poměrně jednoduchá: Pořídíme si maskovací pásky (používá se i výraz zakrývací). Ty jednoduše nalepíme na rámy oken, zárubně, vypínače či obklad a po skončení malování je lehce sejmeme.

Ovšem pozor: tapetám či čerstvě vymalované zdi by tyto pásky mohly ublížit a jejich povrch poškodit (dřevu či plastu samozřejmě nikoli), v tom případě potřebujeme jemnější způsob – speciální zakrývací pásku s příhodným označením sensitive, která má sníženou lepivost, ale přesto nabízí vynikající přilnavost.

Téměř už ke klasice patří zakrývací fólie. Používat na ochranu nábytku při malování stará prostěradla nebo cíchy se nevyplatí — fólie stojí pár desítek korun, náklady na vyprání a vyžehlení ložního prádla (kterým navíc může barva prosáknout) jsou o dost vyšší.

Fólie může chránit nábytek, podlahy, okna i celé stěny, na trhu jsou i typy doplněné zakrývacími páskami. Fólie jsou k mání v různých velikostech i v rolích různé šíře včetně praktického ručního odvíječe. Některé díky elektrostatickému náboji přilnou těsně k nábytkovým plochám. Po malování fólii vyhodíme i se špínou a stříkanci.

Rady z praxe

Přebytečná malířská nátěrová hmota

Jestliže si chceme uchovat přebytečnou barvu, dáme pozor při jejím ukládání. Víko musí být naprosto čisté, aby při následném otevření nenapadala do nádoby nečistota. Životnost malířské nátěrové hmoty lze prodloužit tím, že do nádoby nalijeme trochu vody a pak nádobu neprodyšně uzavřeme.

Nečistoty v nátěrové hmotě

Stejně jako se zbavujeme nečistot v mouce, postupujeme i v případě, kdy se v malířské barvě objeví žmolky — stačí ji přecedit přes cedník z umělé hmoty.

Plesnivá či špinavá omítka

Vlhká omítka často plesniví. Především je nutné najít původ vlhkosti. Plesnivou omítku otlučeme nejméně ještě 20 cm od míst, kde se plíseň vyskytovala. Pak použijeme fungicidní přípravek. Znečištěnou omítku kolem odvodů do komína odstraníme také, je nutné ji ošetřit vhodným ochranným přípravkem.

Když se malba odlupuje

Na starých zdech často nátěr nedrží, nebo se loupe. Důvod? Většinou ten, že předchozí řemeslník natřel zeď různými barvami, třeba na klihové bázi. Pak se liší povrchové napětí. Je nutné důkladně smýt klihovou barvu a před novým malováním stěnu natřít základovým nátěrem.

Foto archiv a Shutterstock