Evropou se šíří invazivní mravenci rodu Tapinoma
Pokud jste někdy četli tenoučkou ale strhující knihu Mravenci od Bernarda Webera nebo alespoň s láskou a nostalgií zavzpomínáte na Ferdu Mravence od Ondřeje Sekory, pak by se vám mohly líbit i tyto novinky, třebaže moc pozitivní nejsou.
Možná vám bude běhat i mráz po zádech, ačkoli nejde o Weberovu fabulaci či příkoří, která Ferdovi napáchala nevděčná slečna Beruška. Invazivní druhy mravenců, které se šíří Evropou jsou už u našich sousedů.
I když představuje výskyt mravenců rodu Tapinoma velký problém, mohou být samozřejmě i zajímaví. Mravenci Tapinoma melanocephalum jsou téměř průhlední, a pokud jim dáte napít obarvené sladké šťávy, budou vypadat jako v příspěvku z YouTube kanálu ObservingAnts Ph.
Mravenci Tapinoma v Česku
To bylo docela zajímavé, ale vraťme se k tomu, co tihle mravenci umí. V nájemním domě v Českých Budějovicích překvapil místní výskyt mravenců, které nebyla schopná deratizační firma zlikvidovat ani po třech pokusech.
Tento rod mravenců se nazývá Tapinoma a dnes je známých dokonce 74 druhů. Konkrétně šlo o druh Tapinoma melanocephalum, který je velmi drobný a také neobyčejně rychlý. V domě bylo patrně velké množství hnízd, a protože byli mravenci rozšíření v celé budově, museli nájemníci klást napřed pasti, a pak návnady s jedy ve stejný okamžik všude, aby byla reálná šance na likvidaci tohoto nevítaného návštěvníka.
Tapinoma melanocephalum, kterým se přezdívá také mravenci duchové, likvidují především potraviny, žijí ve zdech, pod podlahou či za obložením zdí. Ač je výskyt těchto mravenců jistě problematický a nepříjemný, za destrukci chodníků či infastruktury může jiný druh, který se také šíří Evropou.
V Německu a Francii způsobili mravenci i výpadky elektřiny
Jde patrně o tentýž rod, ale druh Tapinoma magnum. Jsou docela jiní než ti, kteří se zabydleli v bytovém domě v Českých Budějovicích. Tapinoma magnum jsou černí a o něco větší, obvykle okolo 3 mm.
I když se přirozeně vyskytují také v Evropě, jejich domovem je Středomoří a obvykle tedy Španělsko, Itálie či jih Francie. Nyní se však šíří dál na sever, což je patrně dáno nejen oteplováním, ale také jejich skvělou schopností přizpůsobit se. Nový výskyt je hlášen z celé Francie, Beneluxu, Německa, ale i Švýcarska a Slovinska.
Tito mravenci tvoří superkolonie čítající až 350 královen a tisícovky mravenců. Možnost vzniku superkolonie je daná tím, že ostatní mravenčí druhy s těmito cizinci nebojují. Díky tomu se mohou šířit snadno a masivně.
Jsou to mravenci, mají rádi nová umělá hnízda, což znamená, že se s oblibou zabydlují v již vzniklých strukturách. Bohužel jsou to často například rozvodné boxy elektřiny, ale také zahrady, kůlny a domky, kde mohou narušovat strukturu těchto staveb.
I když mravenci nedestruují kabeláž a rozvod energií, jejich přítomnost způsobuje zkraty a tím také výpadky elektřiny. Právě s tím se potýkalo také německé město Kehl či francouzský Lyon.
I likvidace těchto mravenců je nesnadná a k řešení problému bývají přizváni také odborníci z univerzit, kteří jsou schopni různé druhy správně identifikovat i zahájit účinný boj s jejich populací. U druhu Tapinoma magum odborníci volí několik různých způsobů a strategií, nicméně nejdůležitější je zaútočit na kolonii naráz a všude kam dosahuje.
Zdroje: cnn.iprima.cz, budejovice.rozhlas.cz, swr.de