obrázek z archivu ireceptar.cz

Může být starší dům nízkoenergetický?

Vytápět rodinný dům za třicet tisíc ročně, nebo dát za příjemné teplo jen pět tisíc korun? To je lákavý rozdíl! Lze starší dům upravit tak, aby spotřeba energie klesla na 16–50 kWh na metr čtvereční a rok?

Ačkoli energetické vlastnosti domu čím dál tím víc ovlivňuje jeho konstrukce, stále zůstává důležitá správná orientace na světové strany, velikost prosklené plochy i jednoduchý tvar domu. Vikýře, arkýře, přístavby či výklenky zvětšují obvodovou plochu a tím i teplené ztráty.

Ani dům se silnou vrstvou izolace však nemusí odpopvídat nízkoenergetickému standardu. Ve hře jsou další sledované veličiny, zejména takzvaná měrná spotřeba tepla na vytápění. Do ní se započítávají tepelné ztráty prostupem i tepelné ztráty větráním.

Proti ztrátám tepla 

Základem každé úsporné stavby je minimalizace tepelných ztrát, a to bez ohledu, zda jde o dům zděný nebo dřevostavbu. Jako nízkoenergetické nebo pasivní lze postavit oba typy domů. Základem je kvalitní a hlavně precizně provedené zateplení

zateplení domuzateplení domuAutor: Archiv ireceptar.cz

Zjednodušeně řečeno, na zateplení obvodových stěn, které odpovídá požadavku nízkoenergetické stavby, je třeba aspoň dvacet centimetrů tepelné izolace. Pro pasivní domy je doporučená vrstva ještě výrazně vyšší.

Jako izolační materiál lze používat tradiční polystyren a minerální vlákna nebo různé foukané tepelné izolace, kterými lze například dobře vyplnit mezery mezi sloupky nosného systému dřevostaveb. Foukané izolace jsou na bázi celulózy, keramického kameniva, ale také třeba z ovčí vlny.

Pro nízkoenergetické domy se dále doporučuje, aby byl průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy nižší než 0,30 W/m2K. K dosažení této hodnoty nestačí jen zateplit obvodové stěny, ale je nezbytné tepelně izolovat také ostatní konstrukce domu, tedy hlavně podlahy a střechu, a odstranit veškeré netěsnosti.

Jde vlastně o to, aby se ohřál vzduch, který různými netěsnostmi proniká zvenčí do domu, a aby ohřátý vzduch nekontrolovatelně neunikal z interiéru a při kontaktu s chladnou konstrukcí nekondenzoval.

Stejnou pozornost si zaslouží okna a další prosklené prvky. Čím větší je totiž plocha oken, tím vyšší mohou být tepelné ztráty, proto raději sáhneme po oknech kvalitních. Klasické dvojsklo nemusí stačit, trojité zasklení obvykle znamená jistotu špičkových parametrů. Případně lze tepelné ztráty vzniklé prostupem okny kompenzovat lepšími tepelně izolačními parametry ostatních konstrukcí domu.

S dobrým utěsněním lze dosáhnout i zdravějšího vzduchu, protože můžeme krátce a intenzivně větrat.kvalitní oknaAutor: Archiv ireceptar.cz

U domů pasivních je pak nezbytnou podmínkou i nucené větrání s minimálními energetickými ztrátami a zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu. Bez rekuperace je totiž od určité hranice další zvyšování izolačních parametrů pláště domu málo efektivní.

Starší dům s novými výhodami

Ani majitelé třicet či čtyřicet let starých rodinných domů nemusí platit za teplo horentní sumy, i starší dům lze za určitých příznivých okolností zrekonstruovat na nízkoenergetický standard. Překážkou však může být

  • nevhodná orientace stavby ke světovým stranám,
  • příliš členitý tvar objektu,
  • někdy velikost oken a jejich umístění,
  • nutná změna topného systému.  

Odborná rada, posouzení možností i předběžné výpočty jsou nezbytné, a to zejména při záměru zásadně zlepšit energetické vlastnosti domu. Modelovým východiskem jsou pak údaje tzv. energetického auditu.

energetický štítek domuenergetický štítek domuAutor: Archiv ireceptar.cz

Kudy z rodinného domu uniká nejvíce tepla?

  • Dveřmi 1 až 5 %
  • Okny 10 až 30 %
  • Podlahou 5 až 15 %
  • Střechou 15 až 35 %
  • Zdmi 15 až 50 %

Proti vodě a vlhkosti

Jak známo, vlhkým zdivem uniká více tepla než suchým. Izolace položená na vlhkou stěnu časem napáchá víc škody než užitku. Prvním krokem úspěšné rekonstrukce se zateplením je tedy zdivo odvlhčit a zajistit celé stavbě funkční hydroizolaci.

Fakt, že zdivo vlhne, prozradí viditelné mapy, které způsobují soli rozpuštěné ve vodě. Zatímco voda se v průběhu roku odpařuje, sůl ve zdech zůstává v podobě krystalů, které se postupem času zvětšují a poškozují omítky i cihly. Oprava pak stojí více času i peněz než včasná hydroizolace.

Aby mohl odborník správně navrhnout hydroizolační ochranu spodní části domu, musí přesně určit, proti čemu má vlastně chránit. Týká se to především staveb v lokalitách obdařených:

  • podzemní vodou,
  • nepropustnými zeminami,
  • abnormálními geologickými podmínkami,
  • tzv. zbloudilými prameny.

řešení sokluřešení sokluAutor: Archiv ireceptar.cz

Odborník také navrhne nejúčinnější a cenově nejpřijatelnější řešení. Mělo by to být zároveň velmi kvalitní řešení, protože hydroizolace bude pro další úpravy či opravy uzavřená a tedy jen velmi těžko dostupná k opravě.

Zatímco při stavbě nového rodinného domu je izolace součástí projektu a počítá se s ní, při rekonstrukci můžeme narazit na izolaci, která již neplní účel, protože je poškozená. V minulosti se nejčastěji používaly asfaltové pásy, které měly určitou životnost. Může se rovněž stát, že hydroizolace pod domem vůbec není.

Existují dva základní způsoby, jak bránit vodě, aby prostupovala zdmi: chemicky a mechanicky.

Chemická hydroizolace

Izolovat proti vlhku lze nátěry a penetracemi, ale také navrtáním otvorů, do kterých pod tlakem vpravujeme chemický roztok, jež se vsákne do cihel nebo do kamene a zabrání vodě, aby stoupala výš do domu.

Chemická hydroizolaceChemická hydroizolaceAutor: Archiv ireceptar.cz

Mechanická hydroizolace

Postup zpravidla vyžaduje po částech podřezat zdivo, do mezer vsunout hydroizolaci a otvory znovu utěsnit, aby statika budovy zůstala nenarušena.

K izolaci jsou nejvhodnější plech, asfaltové pásy, plastové desky nebo různé typy fólií (nejčastěji měkčené PVC a pryž). Toto podřezávání domů ovšem vyžaduje zkušenost. Ne každý dům snese podřezání bez úhony, někdy je třeba následných oprav popraskaných stěn a podobně. Proto se v posledních letech stále více rozšiřuje technologie, při které speciální mechanizace zarazí do zdi nerezové desky.

Poněkud rozpačité jsou zkušenosti s takzvanou fyzikální metodou odstraňování vlhkosti, která například využívá působení magnetického pole; údajně stačí krabička u zdi a výsledek se dostaví. Takovým, značně experimentálním metodám není radno důvěřovat, ačkoliv lákají přijatelnou cenou i malou pracností.  

Jak se bránit únikům tepla

Kolik lze zateplením ušetřit? Tepelné ztráty staršího domu a tedy i náklady na jeho vytápění lze snížit částečným zateplením  o dvacet procent, důkladným zateplením bez tepelných mostů pak nejméně o čtyřicet procent. 

zateplení podlahy suchým posypemzateplení podlahy suchým posypemAutor: Archiv ireceptar.cz

Přitom určit přesnou cenu zateplení nelze – liší se podle velikosti domu a použitého materiálu, někoho tak přijde na sto tisíc korun, jiní za ni dají i půl milionu. Návratnost pak závisí na palivu používaném k vytápění.

Obecně platí, že čím horší tepelněizolační vlastnosti měla původní nezateplená stěna, tím kratší bude doba návratnosti peněz vložených do rekonstrukce.

Všeobecně lze říci, že někomu se peníze vrátí už za tři roky, jiným zpravidla za pět až deset let. Kdo však topí levným dřívím, může teoretickou návratnost peněz vydaných na zateplení počítat na dvacet a více let. I v tom případě je však nezanedbatelným kladem tepelná pohoda a snadnější obsluha topení, které jsou v zatepleném domě lepší než ve stavení, do kterého táhne ze všech stran.  

Pozor na tepelné mosty

Jako tepelné mosty se označují místa (zpravidla jde o rozhraní dvou různých materiálů), kde je tepelný odpor konstrukce podstatně nižší než okolní plochy. To způsobuje, že se v těchto místech liší i povrchové teploty, kondenzují se zde vodní páry a vznikají plísně. Odstraňování plísní trvá dlouho a stejně musí začít u prvotní příčiny, tedy zrušení tepelného mostu.

Kontaktní zateplení

Nejčastěji se domy zateplují tzv. kontaktním zateplovacím systémem, tedy kombinací tepelné izolace a tenkovrstvé omítky. Běžně se k tomu používá polystyren nebo minerální vlna. Jejich vlastnosti jsou srovnatelné, přesto tu určité rozdíly jsou:

  • Polystyren ke stěnám připevňujeme mj. plastovými kotvami s lepšími tepelnými vlastnostmi, než jaké mají kovové kotvy určené pro minerální vlákna.
  • Minerální vlákna propouštějí vodní páru lépe než polystyren čili se dobře hodí tam, kde přes všechna hydroizolační opatření hrozí vlhnutí stěny.

kontaktní zatepleníkontaktní zatepleníAutor: Archiv ireceptar.cz

Vedle typu zateplovacího materiálu volí stavebník či projektant i sílu tepelněizolační vrstvy. Praktici doporučují zhruba dvanácticentimetrovou. Ovšem je pravda, že síla tepelné izolace hraje v celkovém rozpočtu zatepelní malou roli. Výdaje na zateplení pěti a patnácti centimetry se v součtu dalších nezbytných položek neliší natolik, aby ovlivnily volbu.

Spíše by měl stavebník uvažovat tak, že při síle izolace 12 cm již nedojde k případné nežádoucí kondenzaci zdiva. Samozřejmě v závislosti na kvalitě provedené práce; podklad je třeba vyspravit tak, aby mezi zdivem a izolantem nezůstala vzduchová vrstva, kterou by mohl pod zateplovací systém pronikat venkovní vzduch.

Čím lze zateplovat?

Ačkoli polystyren a minerální vlákna patří k nejpoužívanějším materiálům, rozhodně nejsou jedinými izolanty. Přitom každý z nich má výhody i nevýhody.

Polystyren expandovaný pěnový

V Česku nejznámější a nejrozšířenější tepelný izolant, a to nejen kvůli výborným izolačním vlastnostem, ale také díky příznivé ceně a dostupnosti. Pozor však na správné skladování, nesmí být totiž dlouhodobě vystaven vlhku. K podkladu jej lze buď mechanicky kotvit, nebo lepit. Přitom se doporučuje klást na sebe několik vrstev, aby se omezily takzvané liniové tepelné mosty, které vznikají na styku konstrukcí.

zateplování extrudovaným polystyrenemzateplování extrudovaným polystyrenemAutor: Archiv ireceptar.cz

Polystyren extrudovaný

Používá se hlavně na izolaci soklu a na základové desky. Oproti pěnovému má totiž uzavřené póry, což snižuje jeho nasákavost a tak mu tolik nevadí vlhkost. Je také pevnější, ovšem nelze ho vystavovat účinkům UV záření.

Polyuretan PUR

Známe ho spíše jako molitan. Ve stavebnictví se však používá téměř výhradně jeho obdoba – tvrdá polyuretanová pěna s názvem PUR, případně PUR/PIR. Aplikuje se buď přímo na místě, nebo je dodáván ve formě desek či tvarovek. Podobně jako extrudovaný polystyren nesnáší UV záření a je nutné jej před ním chránit.

Pěnové sklo

Tento izolant vzniká ztavením směsi skleněného a uhlíkového prášku. V nově vzniklém materiálu, který je vlastnostmi podobný sklu, se vytváří drobné bublinky, jejichž stěny jsou zcela uzavřené. Tím je materiál zcela nehořlavý a parotěsný. Využívá se hlavně u pasivních domů, například u paty nosných stěn, kde dokáže přerušit tepelné mosty. Jeho většímu použití brání vysoká cena.

Vakuová izolace

Patří zřejmě mezi materiály budoucnosti. Tvoří ji panely obalené metalizovanou fólii, uvnitř je plnivo – konkrétně pyrogenní kyselina křemičitá. Ta má extra výborné izolační vlastnosti, takže k zateplení stačí panely o síle šesti centimetrů. Tento materiál však stále patří k velmi drahým.

zateplování minerální vlnouzateplování minerální vlnouAutor: Archiv ireceptar.cz

Minerální vlna

Vyrábí se průmyslově tavením hornin. Surovinou pro výrobu je buď čedič, nebo křemen a další sklotvorné příměsi. Podle materiálu se pak používá název buď kamenná, nebo skelná vlna. K jejím přednostem patří vysoká paropropustnost, proto ji lze použít i na vlhčí zdi. Ke kladům lze připočítat výbornou odolnost vůči vysokým teplotám a tedy i ohni. Ke stěnám se buď připevňuje kovovými kotvami, nebo se lepí stěrkou. K méně častým způsobům patří vkládání desek do připraveného dřevěného roštu.

Celulóza

Tepelná izolace z celulózových vláken se vyrábí metodou recyklace starého novinového papíru. Ke stěnám se hmota nepřikládá jako ostatní izolace, ale stříká se na ně, takže ji lze použít i v nesnadno přístupných místech. V zahraničí se využívá hlavně k zateplování dřevostaveb. Za určitou nevýhodu lze pokládat to, že po nastříkání zmenšuje objem, takže musíme použít větší množství.

Sláma

Slaměné balíky jako tepelnou izolaci mají rádi hlavně ekologicky smýšlející architekti a stavebníci. Používá se často v kombinaci s dalšími přírodními materiály, jako jsou hliněné omítky a nepálené cihly. Její izolační vlastnosti závisí na kvalitě slaměných balíků, které ale nesmějí přijít do styku s vlhkem.

konstrukce izolovaná balíky slámyizolace slaměnnými balíkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Dřevitá vlákna, konopí a len

Výhodou těchto materiálů je vysoká paropropustnost a také to, že v zimě brání únikům tepla a v létě víc než jiné materiály chrání dům před přehříváním. 

Kolik stojí vytápění domu podle energetického typu?

Příklady jsou spočítány pro dům s obytnou plochou 130 m2 a délkou topné sezony 256 dnů (podle cen platných na podzim roku 2009).

Typ domu

Spotřeba energie na vytápění
(kWh/m² a rok)

Výdaje za vytápění v Kč

Celkové energetické náklady v Kč *)

Nezateplený dům

180−280 

26 180−41 463

42 380−58 330

Nízkoenergetický dům

16−50

4040−8700

20 287−25 062

Energeticky pasivní dům

1−15

420−3819

18 621−20 064

    
*)Do celkových energetických nákladů je započítána nejen cena za topení, ale například i cena energií pro domácí spotřebiče, na svícení, ohřev vody a podobně.