V jednom ohledu lze mít jasno rovnou. Myčka šetří čas. Mnoho z nás však zajímají další ukazatele. Je možné, aby bylo mytí v myčce levnější, než drhnutí talířů ve dřezu? A je tu i ekonomicko-ekologický pohled: Kdo má větší spotřebu vody? Předem si řekněme, že přesná, plošně aplikovatelná čísla, nelze uvést. U myčky záleží na typu, u nás zase na způsobu, jak nádobí myjeme. A jsou tu i odlišné ceny energií. Tyto faktory ale můžeme zprůměrovat a dobrat se výsledku, který nám dobře odpoví na otázku, co se víc vyplatí.
Tekoucí voda? Hýření se zdroji...
Pokud myjete nádobí pod tekoucí vodou, o výhodnosti myčky nebude pochyb. Důležité je myčku pouštět ve chvíli, kdy je plná, pak se vyplácí. Mytím pod proudem vody pustíte do odpadu v případě, že myjete pod malým pramínkem a rychle, kolem 12 až 20 litrů vody, pokud pustíte kohout takřka na plno, jste v průměru na cifrách kolem 20 až 30 litrů vody. A najdou se i extrémisté, kteří si během mytí nádobí skočí pustit další díl seriálu, aniž by kohout zavřeli, párkrát se otočí, zamyslí, a jejich spotřeba dosáhne závratných 40 litrů na jedno mytí. Ještě dodejme, že oněch 12 litrů zvládá jen maličké procento šetřících a nádobí navíc nesmí být nějak špinavé.
Stará myčka tolik neuspoří
Ne všem se vyplatí...
Nelze si ale myslet, že myčkou uspoříme zároveň s časem i tisíce korun. Pro průměrnou, zdroji neplýtvající domácnost, půjde o úsporu kolem tisícovky, maximálně dvou tisíc ročně. Do ekonomických faktorů se totiž musí připočíst i cena myčky. Zvažme tu levnější, kolem 7 000 až 9 000 korun. Myčku samozřejmě můžete pořídit třeba i za 45 000 korun, ale s ohledem na pořizovací částku nemá v prvních letech provozu finanční návratnost. Důležitým aspektem při rozhodování, zda myčku pořídit, je velikost domácnosti, respektive počet lidí, kteří v ní žijí. Jste jen jeden či dva a moc nevaříte? Pak se spíše vyplatí stále mytí v ruce. Jste rodina s dětmi? Pak je myčka dobrou investicí.