Soda bikarbona se teplem rozkládá na uhličitan sodný, vodu a oxid uhličitý, takže je maximálně ohleduplná k přírodě i našemu zdraví. Poprvé ji vyrobil v roce 1791 francouzský chemik Nicolas Leblanc pro pekárny. Dnes se získává z uhličitanu sodného, jehož zdrojem je nerost trona.

Jedlou sodu ovšem není třeba nijak obšírněji představovat. Jistě ji všichni velice dobře znáte. Ať už jako součást prášku do pečiva, nebo jako lék na pálení žáhy. Dokonce má i mnohostranné uplatnění při ekologické péči o domácnost. Můžete ji použít na čištění mnoha věcí v domácnosti a také jako skvělý pohlcovač pachů. Její mírná zásaditost napomáhá rozpouštět mastné kyseliny obsažené v kuchyňské nečistotě. Ovšem krystalická struktura sody funguje i jako jemné abrazivo, které sice viditelně čištěnou věc nepoškrábe, ale některé povrchy může zmatnit. A jsou i materiály, kterým by soda mohla prostě a jednoduše uškodit.

Které to jsou?

1. Sklo

2. Zrcadlo

3. Mramor

4. Umělý kámen

5. Pozlacené nádobí

6. Hliníkové předměty

7. Starožitné stříbro

8. Dřevěný nábytek

9. Dřevěné podlahy

10. Sklokeramická deska sporáku

Sklo, zrcadlo, mramor a umělý kámen

Přípravek z jedlé sody může být pro některé povrchy příliš hrubý a její krystalky mohou při čištění způsobit rýhy, které už jen těžko odstraníte. Proto se raději vyhněte čištění některých hladkých povrchů. Týká se to například skla. Takže pozor na okna a zrcadla, která byste si snadno mohli poškrábat. Určitě se vyhněte i čištění nejen jakéhokoliv povrchu z mramoru, ale i z umělého kamene. Prostředek s jedlou sodou způsobí poškození vrchní ochranné vrstvy a ve finále se na něm vyskytnou nehezké škrábance.

Pozlacené nádobí a předměty

Sodu bikarbonu byste neměli používat ani k mytí tohoto druhu nádobí. Většina z nás nemá doma nádobí pozlacené opravdu kvalitním zlatem, i když výjimky se možná najdou. Z větší části jde často o mosaz nebo různé slitiny zlata. V tomto případě buďte raději s jedlou sodou opatrní. Zlato je měkký kov, který je velmi snadné nepěkně poškrábat. Takže na nic pozlaceného sodu nepoužívejte!

Hliníkové nádobí

V případě tohoto materiálu sodu na čistění hrnců a pánví použít s klidem můžete a nemělo by se stát nic zásadního. Jen je zároveň dost důležité, abyste je nezapomněli okamžitě opláchnout čistou vodou. Soda bikarbona by totiž způsobila oxidaci hliníku a došlo by k hnědému zabarvení původně světlého nádobí.

Starožitné stříbro

Dalším problematickým materiálem je stříbro. Pokud byste drhli směsí vody s jedlou sodou své stříbrné šperky, zřejmě byste je vybělili, ale nedělejte to. Pravděpodobně byste je totiž zároveň připravili o lesk a byly by nevzhledně matné a zašedlé. Jestliže chcete mít své šperky čisté a stále kvalitní, je vždycky nejlepší je svěřit do rukou profesionálů. Nebo můžete použít k tomu určenou vodu či vatu, které snadno seženete v každé drogerii.

Jedlou sodou byste neměli čistit ani gravírované nebo popraskané předměty. Zbytky pasty by se vám nepěkně usadily v drobných proláklinách, což by ubralo na atraktivitě vzhledu a časem by došlo i k nežádoucím chemickým reakcím. Typickým příkladem jsou rýhované výrobky z mědi, které se po čase zabarví dozelena.

Dřevěné podlahy a nábytek

Sodě se vyhýbejte i v případě dřevěného nábytku a podlah. Přípravek by snadno narušil povrchovou úpravu dřeva a nábytek by byl poškozen. Místo toho raději použijte citronovou šťávu nebo olivový olej, ty dodají dřevu krásný lesk.

Sklokeramická deska sporáku

Je pravdou, že čistidla se sodou bikarbonou se běžně používají při čištění klasických sporáků, ale pokud máte varnou sklokeramickou desku, tak se opět tomuto čističi vyhněte na sto honů. S naprostou jistotou byste se spolehlivě a nenávratně připravili o lesklý povrch spotřebiče.

Zdroje: www.rd.com, www.express.co.uk, www.bydlimeutulne.cz