Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) se k nám dostal z hor jižní Evropy. Sukulentní rostliny, jež dokáží přežít i v nehostinných podmínkách, vytváří přízemní růžice krátkých dužnatých listů. Jsou víceleté, avšak po vykvetení odumírají. Pro svou nenáročnost se staly oblíbenými zahradními rostlinami, zejména do skalek.
Zdravotní benefity netřesku
Málokdo ví, že netřesk se dá konzumovat jako zelenina. Už staří Římané ho pěstovali kvůli mnoha zdravotním benefitům. Především má podobné účinky na kůži jako aloe vera. Používají se podélně rozříznuté listy, které se vnitřní gelovitou stranou přikládají přímo na postižené partie. Stejně tak si můžete gel a šťávu uložit do kelímku a použít ji později. Jsou chladivé, mají dezinfekční účinky a působí protizánětlivě. Netřesk také pomáhá při štípnutí hmyzem, popáleninách, omrzlinách a ulevuje od spálení od slunce. Vnitřně se netřesk užíval ve formě nálevu nebo se zředila šťáva z listů. Měla pomoci na bolest v krku a při zánětech dutiny ústní.
Netřesky jsou zcela nenáročné a velmi pohledné rostliny vhodné na skalku
Netřesk na střeše
Netřesk se vysazoval na střechy chalup i dalších stavení po celá tisíciletí. I když tvrzení, že funguje jako hromosvod, může znít jako babská pověra, i zde platí přísloví, že „na každém šprochu pravdy trochu". Stačí se na tuto dekorativní rostlinu podívat okem fyzika.
Netřesk jako hromosvod
Růžice tuhých, ostře zahrocených listů mají díky svému tvaru opravdu schopnost odvádět statickou elektřinu. Této funkci navíc pomáhá velké množství vody, jež je v nich uložena. Koberce netřesků tedy mohou vést k „odsátí" elektrického náboje ze střechy a jejího blízkého okolí.
Prokop Diviš se netřeskem inspiroval
Podle představ moravského premonstrátského kněze, doktora teologie, přírodovědce, fyzika a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765) měl jeho hromosvod fungovat stejně. Předpokládal, že 400 hrotů nacházející se na koruně 42 metrů dlouhé tyče, dokáže „vysávat elektřinu z mraků", tedy trvale vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet případný vznik výboje. Je známo, že se tento učenec věnoval také studiu působení elektřiny na rostliny. To jej mohlo inspirovat k světoznámému vynálezu.
Moderní hromosvod
Bez hromosvodu ani ránu
I když se dá předpokládat, že netřesk má opravdu tak úžasné schopnosti a dokáže zastoupit roli hromosvodu, na moderní technologie nezapomínejme. Sukulent si můžete na střechu vysadit jako dekorativní rostlinu. Navíc, podle pověr také chrání před zlými silami a udržuje členy domácnosti v bezpečí a prosperitě.
Zdroj:
