Důležité údaje najdeme na takzvaném energetickém štítku. Informace o spotřebě energie v minulosti udávaly písmena abecedy od A do G.

Zájem o úsporné přístroje z trhu postupně vytlačil mrazáky a chladničky energetické třídy B a horších, a tak si zákaznící ani nemuseli všimnout, že od 1. července 2010 mohou prodejci v zemích Evropské objednávat u výrobců chladicí techniku označenou pouze písmenem A, respektive A+ a A++.

Od roku 2011 je zavedena energetická třída A+++. Kdo kupuje mrazák nebo chladničku, měl by pečlivě sledovat počet plusových znamének. Radovat se z energeticky úsporné třídy A, to dnes již nestačí.

Dokládá to také evropský plán úsporných opatření, který se zdaleka netýká jen žárovek: Od července 2012 mohou být na trhy členských zemí Evropské unie uváděny jen chladničky a mrazničky třídy A+ a vyšší. Od července 2014 pak jen chladničky třídy A++ a nejlepší A+.

A+ je o čtvrtinu úspornější než A

  • Podle vyhlášky o energetickém štítkování musí mít mrazničky v kategorii A+ spotřebu energie minimálně o 25 % nižší, než je spotřeba energie ve třídě A.
  • Podmínky pro produkty třídy A++ jsou ještě přísnější – oproti obyčejnému áčku šetří zhruba 45 % energie.

Na počátku rozhodnutí vyměnit spolehlivě fungující spotřebič za nový může být také fakt, že vývoj úspor energie v této oblasti bude v domácím rozpočtu znát. Pro představu jeden početní příklad:

Mraznička, zařazená do třídy C, stála ve své době 10 490 Kč, má objem 211 litrů a spotřebu 0,92 kilowatthodiny za den.

Konkurenční výrobek stojí 13 990 Kč, má objem 225 litrů a patří do třídy A++. Jeho spotřeba je méně než poloviční – tedy 0,45 kilowatthodiny za den.

Pokud tato čísla vynásobíme cenou za kilowatthodinu energie, například 2,50 Kč, zjistíme, že

  • za denní provoz starší a levnější mrazničky zaplatíme 2,30 Kč. Za rok je to 839 Kč a za deset let 8390 Kč.
  • za dražší, ale mnohem úspornější mrazničku zaplatíme denně 1,125 Kč, za rok 410 Kč a za deset let 4100 Kč.

Za deset let se rozdíl v nákupní ceně vrátí, aniž bychom brali v úvahu rostoucí ceny energie nebo srovnání designu, funkcí a příslušenství staršího a nového modelu.

Zásuvky nebo truhlici?

Důležitým kritériem pro nákup mrazáku je naše představa o množství a druhu potravin, které budeme skladovat, a o jeho umístění.

Zásuvkové mrazáky se vyrábějí už od šířky 50 cm a potřebují zhruba tolik místa jako klasické chladničky. Potraviny ukládáme podle druhů do zásuvek. Ty se v poslední době vyrábějí pro ještě snazší orientaci z průhledného plastu, výjimečně ze skla.

Oproti truhlicovému mrazáku však stačí jen krátká doba, aby se vnitřek přístroje ohřál. To nesvědčí skladovaným potravinám, navíc po každém otevření začne mrazák pracovat na větší výkon, čímž se zvyšuje i spotřeba energie.

Výhodou truhlicových mrazáků je nejen to, že z nich při otevření neuniká tolik chladu, ale i nerozdělený prostor, do kterého uložíte větší kusy masa, například celou krůtu nebo maso ze zabijačky.

Truhlicové mrazničky, kterým se také říká pultové, se vyrábějí v mnoha rozměrech, obvykle v šířkách 80 až 160 cm. Nejžádanější jsou středové velikosti, tedy 100 až 120 cm.

Kapacita zmrazování

Důležité číslo udává množství potravin v kilogramech, které je přístroj schopný za 24 hodin zamrazit, aniž by došlo k jejich znehodnocení. Tento parametr se až nečekaně liší – zatímco některé přístroje bezpečně zamrazí pouhé čtyři kilogramy za den, jiné si poradí i s dvaceti. Tato hodnota zpravidla závisí nejen na kvalitě, ale hlavně velikosti výrobku.

Co by se stalo, kdybychom do mrazničky s danou kapacitou zmrazení dali dvojnásobné množství jídla, než doporučuje výrobce? Zamrazení může trvat několik dnů a během této doby se vinou odpařování tekutin obsažených v potravinách vytváří na jejich povrchu námraza, která potraviny sama o sobě částečně znehodnocuje už na samém počátku skladování. Navíc tato vrstvička ledu dlouhodobě brání dokonalému promražení potravin a zachování jejich kvality.

Čím rychleji, tím lépe

Některé mrazáky jsou vybavené funkcí supermrazení: Stačí zmáčknout tlačítko a spotřebič začne mrazit intenzivněji, aby kupříkladu několik kilogramů čerstvého ovoce nebo blanšírované zeleniny zamrazil co nejrychleji. Po zamražení se automaticky přepne na běžný provoz, při kterém se nespotřebovává tolik energie.

Další důležitou funkci je takzvaný pohotovostní stav. Ten říká, jak dlouho vydrží potraviny zmrazené v případě výpadku elektrického proudu nebo při poruše.

Ke standardu lepších přístrojů patří možnost nastavovat si teplotu na digitálním displeji s přesností na jeden stupeň Celsia. K dispozici bývá i zvuková signalizace, která upozorní na otevřená dvířka. Přibývá spotřebičů s funkcí samoodmrazování (no frost), kdy se o chod přístroje nemusíme vůbec starat.

Jako u koňaku: čím více hvězdiček, tím lépe

Na mrazáku najdeme rovněž označení několika hvězdičkami. Ty ukazují, které nejnižší teploty lze uvnitř dosáhnout. Jedna hvězdička se rovná zhruba 6 °C a samozřejmě čím více hvězdiček, tím lépe – čím nižší teplota, tím déle zde můžete jídlo skladovat.

U mrazáků se čtyřmi hvězdičkami lze dosáhnout teploty –24 až –27 °C. V nich můžeme bez obav uchovávat potraviny o nějaký ten měsíc déle, než bývá uvedeno na obalech. Pamatujme ovšem, že potravinám dlouhé skladování na kvalitě rozhodně nepřidá.

* Teploty dosahují zhruba –6 °C, prostor je určený pro krátké skladování potravin.
** Teplota klesá k –12 °C, potraviny by zde neměly zůstávat déle než týden.
*** Potraviny skladujeme zhruba při –18 °C a mohou zde zůstat až k datu doporučené spotřeby, které uvádí výrobce na obalech.
**** Nízkoteplotní prostor s teplotou kolem –24 °C, kde lze potraviny skladovat až půl roku.

Co je klimatická třída?

Klimatické třídy se značí písmeny a udávají, při které teplotě mraznička pracuje nejúsporněji. Parametr je důležitý zejména pro toho, kdo hodlá mrazák umístit například do chladnější komory či sklepa. Existují čtyři klimatické třídy:

  1. SN – vhodná do prostředí 10 až 32 ˚C
  2. N – vhodná do prostředí 16 až 32 ˚C
  3. ST – vhodná do prostředí 18 až 38 ˚C
  4. T – vhodná do prostředí 18 až 43 ˚C

Foto Shutterstock