Zatímco nadpoloviční většinu současné produkce běžných oken tvoří ta plastová, u střešních oken stále výrazně převažuje dřevo. Používají se až v 80 % případů. Právě dřevo však může být příčinou problémů s kvalitou: Na první pohled totiž nepoznáme, zda výrobce věnoval dostatečnou pozornost vysušení materiálu.

Kvalitní střešní okna se vyrábějí stejně jako moderní dřevěná eurookna: Tvar rámu se lepí z několika (obvykle tří) vrstev dokonale vyschlého dřeva. Lamely, z nichž vznikne výsledný rámový hranol, se slepují tak, aby orientace let zabránila kroucení a ohýbání. Dodržení této technologie znamená jedinou účinnou pojistku proti tomu, aby se okna časem nezačala kroutit.

Úpravy dřevěného rámu

Rám dřevěných oken bývá nejčastěji z borovice. Může ovšem být i ze smrku, modřínu, dubu či tropického dřeva meranti. Nejlevněji vychází smrkové dřevo, dubové stojí téměř dvojnásobek. Dobrou zprávou pro milovníky exotických dřevin je cenová dostupnost načervenalého meranti: Přestože pochází z Indonésie, jeho cenu lze srovnat s borovicí.

Kde se dá ušetřit?

Ve snaze zaujmout nízkou cenou vyrábí mnoho tuzemských výrobců okna z masivu. V takovém případě doporučují odborníci vsadit spíše na velkého výrobce s platným certifikátem než na drobného místního truhláře.

V zimě jsou okna levnější

Chceme-li ušetřit, střešní okna včetně montáže nakupujeme v zimním období (od listopadu do března). V té době mají montážní firmy nedostatek práce, a proto poskytují slevy zhruba ve výši 10 %. Při hromadné objednávce lze uplatnit množstevní slevu. Montáž výrobcem nebo autorizovanou firmou bývá spojena s prodlouženou záruční lhůtou i na instalaci.

U lepených eurooken můžeme ušetřit, pokud zvolíme zboží v kategorii B (cenový rozdíl oproti kategorii A může činit až 10 %). Okna kategorie B by totiž neměla mít nižší užitnou hodnotu, snížená kvalita se promítá jen do vzhledu: Okna se vyrábějí z kratších kusů dřeva a jsou na nich vidět délkové spoje ve tvaru vlnovky.

Směrem dovnitř se dřevěný rám moří bezbarvým lakem, z vnější strany bývá dřevo potaženo lakovaným plechem – zpravidla hliníkovým. Jestliže opláštění z hliníku nevyhovuje, můžeme zvolit oplechování z mědi nebo titanzinku. Zvláště u mědi však bude příplatek citelný.

Při výběru a cenovém srovnávání oken se ujistíme, zda je oplechování v ceně. Jeho účtování zvlášť má logiku: Existují totiž různé typy kovového lemování. Liší se hlavně pro ploché krytiny (eternit, kanadský šindel) a krytiny profilované (pálené či betonové tašky). Profilované krytiny jsou vyšší, a proto na olemování okenních rámů spotřebují více plechu.

Dřevo versus plast

Co se týče ceny, nejjednodušší plastová okna jsou o 20 až 30 % levnější než dřevěná eurookna. Orientačně to znamená, že základní okno z bílého plastu pořídíme za cenu pod 4 000 Kč/m², zatímco u běžného dřevěného okna musíme počítat s částkou 5 000 Kč/m².

Dodejme však, že za uvedené ceny nezískáme plnohodnotné okno s kvalitními parametry izolačního dvojskla či vychytávkami, jako je například pětikomorový profil plastového rámu. Počítejme s celoobvodovým kováním, které zajistí jen základní otvírání a vyklápění okna.

Pro dřevěná okna hovoří tyto výhody:

  • krása přírodního materiálu
  • dobré tepelněizolační vlastnosti rámu i okenních křídel
  • velká tuhost dřeva
  • nízká tepelná roztažnost dřeva v důsledku zahřátí slunečním zářením

Plastová okna mají v rukávu jiné trumfy:

  • jsou levnější
  • nevyžadují lakování ani jinou údržbu
  • jsou velmi trvanlivá

V Německu, kde mají s výrobou plastových oken už padesátileté zkušenosti, okna dodnes fungují bez nejmenších problémů.

V zásadě jde o to, rozhodnout se, zda dát přednost přírodnímu vzhledu, nebo jednoduché údržbě. Pokud bychom chtěli obojí, může být plast potažen fólií, která dřevo imituje. Věc však má háček; fólie přece jen není dřevo, a plastové okno laminováním podraží zhruba na úroveň dřevěného.

Kyvná a výklopná okna

Nejběžnějším typem střešních oken jsou okna kyvná: otáčejí se kolem osy umístěné uprostřed okna. Větší výrobci zpravidla nabízejí ještě okna výklopná, která mají panty na horním okraji.

Použití kyvných oken je naprosto univerzální. Hodí se pro sklon střechy od 15 až do 90 stupňů. Jejich nedostatek spočívá v tom, že při otevření mohou bránit ve výhledu. Správně umístěné střešní okno má totiž spodní okraj níže, než jsou oči sedící osoby, a horní okraj ve výšce maximálně dva metry. Panty kyvného okna se tudíž nacházejí pod úrovní očí stojícího člověka.

Právě tento nedostatek je důvodem, proč se úspěšně uplatňují i okna výklopná. Ta ovšem mají své montážní limity. Nehodí se například pro strmější mansardové střechy. Maximální doporučený sklon pro instalaci je 55 stupňů. Výklopné okno je dražší a složitější, ale vedle nerušeného výhledu nabízí i příjemný pocit volného prostoru.

Oba typy oken mohou být vybaveny ventilační klapkou, která umožňuje dlouhodobé a kvalitní řízené větrání místnosti. U dražších oken bývá samozřejmostí a rozhodně byste ji měli požadovat. Kvalitní střešní okna totiž dokonale těsní, takže při vašem odjezdu na dovolenou se účinná mikroventilace stává nutností. Jinak byste mohli mít po návratu potíže s plísněmi.

Vlastnosti a životnost

I montáž ovlivní světlo a teplo

Nestačí jen vybrat kvalitní střešní okno, důležité jsou i detaily při jeho montáži. Pokud okno necháme osadit správně, poznáme to jak na množství světla v místnosti, tak i na cirkulaci vzduchu.

Přestože u značkových střešních oken nejsou příliš velké rozdíly v tepelných parametrech a celkové kvalitě, vyplatí se věnovat pozornost důležitým konstrukčním prvkům provedení okna shodným s klasickými okny.

Především jde o typ zasklení. Izolační dvojsklo může být uvnitř opatřeno pokovením, případně mezers mezi skly vyplněna inertním plynem.

Pokovení znamená, že na vnitřním skle je z vnitřní strany nanesena tenká vrstva oxidu kovu nebo tekutého čistého kovu (například stříbra).

Inertní plyny jsou velmi lehké plyny, které se neúčastní téměř žádných chemických reakcí, jsou netečné. Jako výplň meziskelní dutiny se používá zpravidla argon nebo krypton (je vzácnější, dražší, ale také účinnější). Rovněž střešní okna dnes mohou splňovat parametry pro výstavbu nízkoenergetických nebo dokonce pasivních domů.

Pokud máme potíže s hlukem, lze doporučit zesílení jedné či obou tabulí skla z běžných 4 mm na 6 mm. Větší tloušťka skel by už mohla přinést potíže s kováním: okenní křídlo by totiž příliš ztěžklo.

Životnost střešních oken je značná, takže solidní výrobci si mohou dovolit i prodlouženou záruku (zpravidla na 5, ale někdy až na 15 let). Je pravděpodobné, že kvalitní střešní okno již za svého života nebudete měnit.

I v zimě v teple

Většina kvalitních výrobců střešních oken dodává na přání rovněž speciální izolaci okenního rámu. Ostatně − podle aktuálně upravené normy ČSN 73 0540 (Tepelná ochrana budov) z března 2005 je to nutnost. Koeficient prostupu tepla celým střešním oknem (Uw) totiž nesmí být větší než 1,5 W/m²K.

Současně norma stanovuje požadavky na teplotu na vnitřním povrchu střešního okna: Při teplotě vnitřního vzduchu +21 °C, relativní vlhkosti 50 % a teplotě

venkovního prostředí –15 °C by měl mít vnitřní povrch okna teplotu vyšší než 9,69 °C. Tyto podmínky se nevztahují jen na izolační dvojsklo, nýbrž také na konstrukci rámu a křídla.

Pokud zůstává okolo střešního okna ležet sníh, je to dobré znamení. Odtávající sníh by totiž svědčil o nedostatečném zateplení v bezprostředním okolí střešního okna.

Při izolaci okenního rámu může jít buď o tzv. zateplovací blok, který bývá k rámu střešního okna pevně uchycen již v procesu výroby, nebo o doplnění střešního okna o speciální sadu, která se instaluje zpravidla v rámci montáže okna. Kvalitu izolace okenního rámu prověří hned první zima.

Zateplovací blok chrání rám okna před promrzáním v celé jeho výšce a významně tím omezuje srážení vodní páry na vnitřním povrchu.

Základním materiálem zateplovacího bloku bývá plast (např. polypropylén). Skutečnost, že blok se do konstrukce okna instaluje již v procesu výroby, má hned dvě výhody: jednak vysoce kvalitní provedení, jednak nižší cenu.

Střešní okna lze ovšem doplnit o speciální izolační sadu i později – nejlépe při montáži okna do konstrukce střechy. V tom případě získáme (alespoň u některých výrobců) výhodu prodloužené záruční doby.

Vedle zateplovacího rámu nabízejí některé firmy ještě hydroizolační fólii a drenážní žlábek. I při dodatečné instalaci přispívá izolační sada ke snížení tepelných ztrát střešními okny, instalace samotná se ovšem prodraží.

Konec vikýřů v Čechách

Velmi zajímavou novinkou jsou střešní okna mansardového typu. Spojují výhody klasických střešních oken a vikýřů. Hodí se pro střechy se sklonem od 35° do 60° a nevyžadují náročné zásahy do střešní konstrukce. Nabízejí:

  • výjimečné osvětlení místnosti
  • lepší využití obytné plochy dosažením vyšší světlé výšky
  • panoramatický výhled do krajiny

Ceny takových výrobků se pohybují podle velkosti zhruba od 40 do 125 tisíc korun bez DPH.

Je libo střešní dveře?

Dvojdílná střešní okna jsou zvláštní formou střešního balkonu. Slouží pro výstup z šikmé střechy přímo na plochu terasy. Tento stavební prvek lze použít pro střechy se sklonem 35 až 55 stupňů a standardně se dodává v rozměru 77 x 210 cm (po konzultaci s výrobcem je možné rozměry upravit). S montáží stojí asi 50 tisíc korun.